Podle tiskových zpráv
– získá rychlostní silnice Cheb – Karlovy Vary, důležitá dopravní tepna v západních Čechách, v Novém Sedle nový přivaděč. Dokončení čtyřproudého rychlostního spojení (E 49) je plánováno na rok 2010/11. Do té doby je zřízeno ještě mnoho staveniš.
– zvažuje vláda ČR v Praze zřízení hlubinného úložiště jaderného odpadu poblíž německé hranice v příštích desetiletích. Zatím plán počítá se šesti možnými lokalitami; k nim by přibyly oba vojenské výcvikové prostory Boletice u Krumlova (jižní Čechy) a v Doupovských horách, jen asi 40 km od hranice. První průzkumy prokázaly vhodné geologické předpoklady pro podzemní úložiště.
– ukázala výstava „Zničené kostely" v ostrovském klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v létě 2009, že v plzeňské diecézi od roku 1946 zmizelo několik desítek kostelů a asi dalších 30 je v tak špatném stavu, že jejich úplný zánik už lze jen stěží zastavit. (Vezměme si příklad kostela svatého Jiří v Horním Slavkově!) Důvody: vyhnání německého obyvatelstva – noví osídlenci bez vztahu k církvi – terče pro střelecká cvičení armády – nedostatek věřících – nezájem státních orgánů – chybějící finanční prostředky. Jen asi čtvrtina českého obyvatelstva se hlásí ke katolictví, přibližně 60 % nemá žádnou náboženskou vazbu. Uvnitř konzervativní Občanské demokratické strany (ODS) prezidenta a odpůrce EU Václava Klause – který mezitím z této strany vystoupil! – panují silné protiklerikální tendence.
– po úpadku „Karlovarského porcelánu, a. s." (Karlovarská porcelán), se sídlem v Nové Roli, 1 800 zaměstnanců, na podzim 2008 (dluhy téměř 60 milionů eur), se zdá, že trvalá hospodářská krize nyní ustupuje. Části zaměstnanců, hovořilo se o 1 100 pracovnících, byla k 31. 3. 2009 dána výpověď. Závody v Nové Roli, Klášterci, Lesově a Staré Roli má převzít plzeňská realitní firma Hengis (v zastoupení koncernu AP Trust). Také závod v Chodově prý změnil majitele.
Začátkem 90. let bylo v západočeském porcelánovém průmyslu ještě 14 provozů s asi 3 000 zaměstnanci.
F.P.
V předválečné době (koncem dvacátých let) vydala obec Horní Slavkov vícestránkový, ilustrovaný skládací prospekt, který měl popisem kraje a lidí podpořit cestovní ruch. Titul zněl: „Staré hornické město Schlaggenwald jako letovisko a zimní sportovní středisko." Autorem byl Ing. Horner.
Chceme obsah tohoto pozoruhodného dobového „turistického letáku" zveřejnit v několika pokračováních.
„Horní Slavkov (Schlaggenwald) – jedno z nejstarších hornických měst západních Čech, leží v nadmořské výšce 584 m ve východních výběžcích Císařského lesa, asi 11 km jihozápadně od Karlových Varů. Putuje-li se proti proudu Ohře až k hradu Loket, dostane se odtud po asi hodině a půl chůze přírodními krásami nesmírně bohatým Zechtalem (Důlním údolím) do Horního Slavkova. Horní Slavkov je díky své zdravé poloze i čistému horskému vzduchu tou nejlepší volbou pro každého letního hosta i zimního sportovce. Je to městečko, které daleko od světového shonu, průmyslového kouře a hluku automobilů prosnívá svou přítomnost ve své od přírody nádherné poloze, městečko, které každému cizinci nabízí pravý požitek z klidného letoviska. Rozlehlé lesy s nádherným porostem smrků a borovic, šťavnaté zelené louky a v nich tak četné větší i menší rybníky nabízejí na každém kroku krajinné obrazy zvláštního půvabu a nepomíjivého dojmu, stejně jako nejvýraznější stavby z doby hornictví dosvědčují tehdejší bohatství a zámožnost města.
Už brzy, jak vyprávějí kronikáři, kolem roku 1220, snad i dříve, prokopávali pilní horníci pozemky v okolí města a nalézali stříbro a cín. Rudu drtili, kov tavili a formovali z něj nejrůznější předměty: konvice, šálky, talíře, lampy, kahany, svícny, různé církevní náčiní, mnoho jiných užitkových i luxusních předmětů a rozesílali je do celého světa. Horní Slavkov se proslavil. Kupci, opati a kanovníci přijížděli z celého světa, prohlíželi si dílny a objednávali si, co se jim líbilo. Město zbohatlo, získalo císařský Vrchní horní úřad a pro vzdělání svého dorostu poskytovala látku a výuku latinská škola. Město zrodilo i velké muže, jako: Kaspar Bruschius, básník a zeměpisec 1518 až 1559, Zacharias Theobald, astronom a historik, univerzitní profesor, zemřel 1617, Christoph Chrinesius, orientalista, univerzitní profesor, zemřel 1629, Elias Dollhopf, portrétní a freskový malíř, zemřel 1772, a mnozí další.
Výnosnost dolů však postupně klesala a jejich těžba ustupovala. Když pak ještě v průběhu třicetileté války různé náboženské rozbroje mezi obyvatelstvem způsobily mnoho neštěstí, mizelo z města postupně štěstí i bohatství. Hornictví jen skomíralo, až muselo být v roce 1868 (zrušení horního úřadu) úplně zastaveno. Od té doby stojí všechna kola v klidu, všechny štoly jsou opuštěné, „Zdař bůh" dozněl a řemeslníci všech oborů sázejí brambory a sejí obilí, aby uživili sebe a své rodiny. – V celém okolí zbyly jako mrtví svědkové kdysi bujného života jen velké kužely škváry, opuštěné haldy a moderní odvodňovací štoly. I v užším území města nalezneme na každém kroku památky minulé, bohaté doby, a když z věže městského kostela zazní v předpoledne úder jedenácté hodiny, ozve se veselý zvonek svým hlásečkem a jako jediný dosud dochovaný svědek vypráví o střídání směn v době hornictví. Důl je zaniklý, ale zvonek zní dál, přečkal válku i bídu, vydržel v bouři, ve větru i nepohodě, dokud snad, dej Bůh, svým souzvukem nebude moci vyzvánět novou hornickou dobu. Zdař bůh!"
(Pokračování příště)
[obr] V Pinze (staré důlní propadlině) se odehrál fotbalový turnaj. Donawitz hrál u hostitele Horního Slavkova 1. 9. 1929 nerozhodně 2:2. Sutinová halda v pozadí prozrazuje hřiště. Jiné sportoviště tehdy (ještě) nebylo k dispozici. Údaje ve vlastivědné knize (str. 363) tímto doznávají rozšíření. Oba snímky pocházejí z majetku krajanky Marianne Lugner (Turba).
[obr] Ze „základní" sestavy slavkovského fotbalového jedenáctého mužstva bohužel už nejsou známa žádná jména. Místo: Pinge. Ví někdo něco bližšího?
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
