Schlaggenwälder Heimatbrief — říjen / listopad 2009
/ 6
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 2
Mlhavé dny

Poslední svědkové a stopy toho, co kdysi bylo částí nás, jehož dědictví jsme přenesli do jiné země, do jiné, nové doby – to vše jednou zapadne do moře pomíjivosti. Hřbitovy jsou průsečíky dočasnosti a konečnosti, konečna a nekonečna, pozemské dřiny, trápení a útrap a osvobozujícího onoho světa. Tak mohou pohřební pole pomoci vytyčit znamení v našem tak často pokřiveném žebříčku hodnot. Posouvají vztahy a poměry: domnělá velikost se stává malou a bezvýznamnou, a co se nám občas zdálo tak vedlejší, náhle nabývá na váze.

Takový vhled a poznání nepřicházejí samy od sebe. Tiché listopadové dny k tomu pomáhají.

F.P.

(Podle příspěvku Waltera Heinla v Karlovarských novinách z listopadu 2002)

původní znění

Die letzten Zeugen und Spuren von dem, was einst Teil von uns war, dessen Erbe wir weitergetragen haben in ein anderes Land, in eine andere, neue Zeit – all das wird einmal versinken im Meer der Vergänglichkeit. Friedhöfe sind Schnittstellen von Vorläufigkeit und Endgültigkeit, von Endlichkeit und Unendlichkeit, von irdischer Mühsal, Plage und Qual und befreiendem Jenseits. So können die Gräberfelder helfen, Zeichen zu setzen in unserer oft so verschobenen Rangordnung der Werte. Sie verschieben Beziehungen und Verhältnisse: Vermeintliche Größe wird klein und unbedeutend, und was uns manchmal so nebensächlich erschien, gewinnt auf einmal an Gewicht.
Solche Einsicht und Erkenntnisse kommen nicht von allein. Stille Tage im November verhelfen dazu. F.P.
(Nach einem Beitrag von Walter Heinl in der Karlsbader Zeitung vom November 2002)

„Starý strom

se nepřesazuje" – to je poučka, mínění, jež odpovídá lidové moudrosti.

Člověk je tvor zvyku se všemi svými smysly; přeřazení a změna mohou přinést jen neštěstí.

Starý strom – starý muž – podobají se jako bratři; vzdát se důvěrného a navyklého – to je oběma proti mysli.

Strom je němý, nemůže se bránit, chřadne pomalu, ale jistě; muž se svým vzdorem bývá přeslechnut a přehlížen – i on brzy zmlkne navždy.

Trautl Irgang, chebská (egerlandská) básnířka

původní znění

## „Einen alten Baum
verpflanzt man nicht" –
das ist ein Hinweis, eine Meinung,
die der Volksweisheit entspricht.

Der Mensch ist ein Gewohnheitstier
mit allen seinen Sinnen;
Umstellung und Veränderung
können nur Unheil bringen.

Ein alter Baum – ein alter Mann –
sie gleichen sich wie Brüder;
Verzicht auf Vertrautes und Gewohntes –
das ist beiden zuwider.

Der Baum ist stumm, kann sich nicht wehren,
er geht langsam, aber sicher ein;
der Mann mit seinem Aufbegehren
wird überhört und übersehen –
auch er wird bald ein Stiller sein.

Trautl Irgang, Egerländer Lyrikerin

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Krajanské setkání 2009

11.–12. července jsme byli hosty na městské slavnosti v Auerbachu v Horní Falci a využili jsme této příležitosti k výročnímu setkání. Patronátní město nás opět pozvalo na svou slavnostní akci a Heimatbrief k návštěvě několikrát vyzýval.

Po období nestálého, místy deštivého počasí, tak podle hesla „chlad – dusno", byl obyvatelům i návštěvníkům potěšitelně dopřán příjemný víkend. K naší lítosti si museli někteří hosté na přespání zajistit ubytování v různých hostincích, protože většina pokojů byla už dávno předtím obsazena jinými pořadateli.

Několik krajanů přijelo už v pátek a navštívilo krajana Franze Hofmanna v Kornbergstraße, který se náramně potěšil a Heimatbriefu přenechal řadu starých fotografií. Sobotní dopoledne ještě poskytlo čas navštívit naši vysoce zestárlou krajanku Fanny Kress (Stark) v Caritas domově svaté Hedviky. Nemocnému druhému starostovi Helmutu Ottovi jsme vyřídili naše nejlepší přání uzdravení.

Kolem poledne jsme se sešli v hostinci „Hohe Tanne" (Vysoký smrk), který leží trochu za městem na okraji lesa ve směru na Neuhaus, a při dobrém pohoštění jsme se radovali ze shledání. Do seznamu se zapsalo 21 krajanů. Nejstarší účastnicí byla naše krajanka Amalia Fechter (Frech, Gf), která se nechala na setkání dovézt téměř v devadesáti letech.

Po čilé zábavě jsme se v 15 hodin vydali

[obr] Veselá společnost na setkání Slavkovských při městské slavnosti v Auerbachu. Účastníci zleva: Anneliese Kaiser (Eckl), Gudrun Hubl, Herbert Kaiser, Anton Schnappauf, Marianne Schnappauf (Bräutigam), Rudolf Dörfl, Heinrich Dilling, Heinz Wesp, Erna Dörfl, Lieselotte Friedl, Annemarie Pöttig.

[obr] Slavkovské setkání při městské slavnosti v Auerbachu. Připojili se krajané z Gfellu kolem rodiny Liebreich Fechterových.

[obr] Pobožnost za zesnulé vyhnance u pamětní desky na hřbitově v Auerbachu, v neděli 12. července 2009. Vlevo: členové gfellské rodiny Liebreich Fechterových; vpravo: Heinz Wesp, Anneliese a Herbert Kaiserovi, Gudrun Hubl, Annemarie Pöttig, Otto Dilling. Foto: F. Pöttig

na slavnostně vyzdobené náměstí kolem radnice, kde známá chlapecká kapela obratně a svižně hrála a starala se o veselou náladu. Přítomni byli i zástupci ostatních patronátních měst a cítili se dobře. Brzy byla obsazena mnohá řada laviček. Před hudebním pódiem pro nás byl vyhrazen vyzdobený čestný stůl! Počasí nám přálo, pivo chutnalo vynikajícím způsobem, jen řidiči se museli zdržet. První starosta Joachim Neuß si přisedl k nám na chvilku k malému povídání. Veselá nálada vydržela i večer při městské slavnosti, zvláště když se hostinští z „Hohe Tanne" chtěli také zúčastnit slavnostního dění a nikdo z nás tam nepřenocoval.

původní znění

## Heimattreffen 2009
Am 11./12. Juli waren wir beim Bürgerfest in Auerbach i.d.Opf. zu Gast und nutzten diesen Anlaß zum jährlichen Treffen. Die Patenstadt hatte uns wieder zu ihrer festlichen Veranstaltung eingeladen und der Heimatbrief mehrmals zum Besuch aufgerufen.
Nach einer Zeit unbeständiger, zuweilen regenreicher Witterung, so nach dem Motto „Kühle – Schwüle", wurde Bewohnern und Besuchern erfreulicherweise ein freundliches Wochenende beschert. Zu unserem Bedauern mußten einige Übernachtungsgäste in verschiedenen Gasthöfen Quartier nehmen, da die meisten Zimmer schon lange vorher von anderen Veranstaltern belegt waren.
Ein paar Landsleute waren bereits am Freitag angereist und besuchten Lm. Franz Hofmann in der Kornbergstraße, der sich mächtig freute und dem Heimatbrief eine Reihe von alten Fotos überließ. Der Samstagmorgen bot noch Zeit, unsere hochbetagte Lmn. Fanny Kress (Stark) im Caritasheim St. Hedwig aufzusuchen. Wir übermittelten dem erkrankten 2. Bürgermeister Helmut Ott unsere besten Wünsche zur Genesung.
Gegen Mittag versammelten wir uns im Gasthaus „Hohe Tanne", etwas außerhalb der Stadt am Waldrand in Richtung Neuhaus gelegen, und freuten uns bei guter Bewirtung über das Wiedersehen. In die Liste trugen sich 21 Landsleute ein. Älteste Teilnehmerin war unsere Lmn. Amalia Fechter (Frech, Gf), die sich mit fast 90 Jahren zum Treffen fahren ließ.
Nach angeregter Unterhaltung begaben wir uns um 15.00 Uhr

[obr] Frohe Runde beim Treffen der Schlaggenwalder zum Bürgerfest in Auerbach. Die Teilnehmer v.l.: Anneliese Kaiser (Eckl), Gudrun Hubl, Herbert Kaiser, Anton Schnappauf, Marianne Schnappauf (Bräutigam), Rudolf Dörfl, Heinrich Dilling, Heinz Wesp, Erna Dörfl, Lieselotte Friedl, Annemarie Pöttig.

[obr] Schlaggenwalder Treffen beim Bürgerfest in Auerbach. Angeschlossen haben sich Landsleute aus Gfell um Familie Liebreich Fechter.

[obr] Andacht für die verstorbenen Vertriebenen an der Gedenkstätte am Auerbacher Friedhof am Sonntag, dem 12. Juli 2009. Links: Mitglieder der Gfeller Familie Liebreich Fechter; rechts: Heinz Wesp, Anneliese und Herbert Kaiser, Gudrun Hubl, Annemarie Pöttig, Otto Dilling. Fotos: F. Pöttig

zum festlich geschmückten Marktplatz rund um das Rathaus, wo die bekannte Knabenkapelle gekonnt und flott aufspielte und für fröhliche Stimmung sorgte. Auch die Vertreter der anderen Patenkinder waren zugegen und fühlten sich wohl. Bald waren viele Bankreihen besetzt. Vor der Musiktribüne war für uns ein dekorierter Ehrentisch reserviert! Das Wetter meinte es gut mit uns, das Bier schmeckte vorzüglich, nur die Autofahrer mußten sich zurückhalten. Der Erste Bürgermeister Joachim Neuß setzte

10

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 2 z 6
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.