Schlaggenwälder Heimatbrief — srpen / září 2009
/ 7
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 3
60. sudetoněmecký sjezd

Letniční setkání 2009 se opět stalo působivou slavnostní událostí. Politická shromáždění, přednášky, výstavy, kulturní vystoupení a několik desítek tisíc účastníků od pátku do neděle i tentokrát dokázaly, že naše národnostní skupina sice zase o něco zmenšela, ale nedá se zlomit a žije! Na výstavišti starého Fuggerova města se znovu působivě představila skrze historii, péči o tradice a setkávání, a to více než 60 let po vyhnání z odvěké domoviny, které bylo v rozporu s lidskými a mezinárodními právy, navzdory rozptýlení do mnoha krajů a úspěšnému zapojení do nové společnosti. Pokojná demonstrace jako vyznání k domovu a právu!

Am Pfingstsonntag – o letniční neděli následoval po římskokatolické pontifikální mši s biskupem Walterem Mixou, pomocným biskupem Gerhardem Pieschlem a páterem Norbertem Schlegelem a po evangelických bohoslužbách průvod praporečnických delegací a krojovaných skupin a hlavní shromáždění v přeplněné Schwabenhalle. Řečníky byli spolkový předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany, mluvčí sdružení Bernd Posselt a bavorský ministerský předseda a patron sjezdu Horst Seehofer. Projevy trvaly až do 13 hodin.

[obr] ST 2009 v Augsburgu: Momentka z letniční neděle znovu ukazuje věrné krajanské přátele jako před dvěma lety. V hale 3 se radovali ze shledání a vyměňovali si vzpomínky, zleva: Franz Pöttig (Weilheim i. OB); (jméno?); Ewald Weinhart, Roßhaupten; Marianne Lugner (Turba), Forchheim/Ofr.; (jméno?); Heinz Wesp, Landau an der Isar; Ernst Schmieger, Sonthofen; Rudolf Schmieger, Immenstadt. Foto: F. Pöttig

Živý zájem platil akční hale 7 na výstavišti. Program uváděl přes 90 informačních stánků, dílen a výstav, všechny věnované péči o domovinu. Člověk procházel řadami stánků a byl téměř ohromen. Ukázalo se jako nemožné v těch několika hodinách pobytu vzdát spravedlnost té čiré nabídce kulturní rozmanitosti. U jednoho z „výživných" stánků jsem nemohl jen tak projít kolem: byly tam chutné koláčky, malé kulaté kynuté koláčky s mákem, povidly, tvarohem a rozinkami (český původ toho označení nelze přehlédnout: koláč = makový koláč).

Jako vždy panoval hustý nával u knižního stánku nakladatelství Helmuta Preußlera, které opět zářilo bohatou vlasteneckou literaturou a četnými novinkami.

Zatímco dopoledne byly stoly v hale 3 (domovská oblast Chebsko) obsazeny jen řídce, po bohoslužbě a hlavním shromáždění se zaplnila ještě nejedna řada. Šum hlasů zesílil v mohutné hučení, panoval neustálý příchod a odchod, doprovázený radostnými pozdravy. Pod transparentem „Loket" se během dne posadilo asi dva tucty krajanů, seznam vykazuje 15 zápisů. Mohlo jich klidně být o něco víc! Ale nesmíme si nic namlouvat: mnozí, bohužel příliš mnozí krajanští přátelé z generace pamětníků už od nás odešli, jiní onemocněli a už nejsou schopni cestovat, nebo se už necítí na námahu dlouhé cesty. Stejně tak je třeba litovat, že se – až na několik výjimek – bohužel nepodařilo získat naše potomky jako generaci, která by se k naší věci hlásila. Zda budu moci příští rok o letnicích ještě jet do Norimberku?

F.P.

původní znění

Franz Neubauer und Johann Böhm; 2008 übernahm Bernd Posselt diese Aufgabe. Viel Verständnis für ihre Belange fanden die Heimatvertriebenen unter der Schirmherrschaft des Freistaates Bayern (seit 1954) und dessen Ministerpräsidenten Hans Ehard, Wilhelm Hoegner, Hanns Seidel, Alfons Goppel, Franz Josef Strauß, Max Streibl, Edmund Stoiber und Günther Beckstein; 2008 trat Horst Seehofer dieses Amt an.
Beim 30. ST 1979 in München hielt der damalige Erzbischof Joseph Ratzinger die Festpredigt.
Das Pfingsttreffen 2009 geriet wieder zu einer beeindruckenden festlichen Veranstaltung. Politische Kundgebungen, Vorträge, Ausstellungen, kulturelle Darbietungen und einige zehntausend Teilnehmer bewiesen von Freitag bis Sonntag auch dieses Mal, daß unsere Volksgruppe zwar wieder etwas kleiner geworden, aber nicht unterzukriegen ist und lebt! Sie präsentierte sich mit Geschichte, Brauchtumspflege und Begegnungen auf dem Messegelände der alten Fuggerstadt eindrucksvoll aufs neue, und dies mehr als 60 Jahre nach der menschen- und völkerrechtswidrigen Vertreibung aus der angestammte Heimat, trotz Zerstreuung in viele Gegenden und gelungener Einbürgerung. Eine friedliche Demonstration als Bekenntnis zu Heimat und Recht!
Am Pfingstsonntag folgten dem römisch-katholischen Pontifikalamt mit Bischof Walter Mixa, Weihbischof Gerhard Pieschl und Pater Norbert Schlegel und dem evangelischen Gottesdienst der Einzug der Fahnenabordnungen und Trachtengruppen und die Hauptkundgebung in der überfüllten Schwabenhalle. Redner waren der Bundesvorsitzende der Sudetendeutschen Landsmannschaft, Franz Pany, der Sprecher der SL, Bernd Posselt, und der Bayerische Ministerpräsident und Schirmherr Horst Seehofer. Die Ansprachen dauerten bis nach 13.00 Uhr.

[obr] ST 2009 in Augsburg: Der Schnappschuß vom Pfingstsonntag zeigt wieder die treuen Heimatfreunde wie vor zwei Jahren. In Halle 3 freuten sich über das Wiedersehen und tauschten Erinnerungen aus, v.l.: Franz Pöttig (Weilheim i. OB); (Name?); Ewald Weinhart, Roßhaupten; Marianne Lugner (Turba), Forchheim/Ofr.; (Name?); Heinz Wesp, Landau a.d. Isar; Ernst Schmieger, Sonthofen; Rudolf Schmieger, Immenstadt. Foto: F. Pöttig

Ein lebhaftes Interesse galt der Aktionshalle 7 auf dem Messegelände. Das Programm weist auf über 90 Informationsstände, Werkstätten und Ausstellungen hin, die alle der Heimatpflege gewidmet waren. Man schlenderte durch die Zeilen und war fast überwältigt. Es erwies sich als unmöglich, dem schieren Überangebot an kultureller Vielfalt in den wenigen Stunden des Aufenthalts gerecht zu werden. An einem der „nahrhaften" Stände konnte ich nicht vorübergehen: Es gab wohlschmeckende Golatschen, kleine, runde Hefekuchen, die mit Mohn, Powidl, Quark und Rosinen belegt waren (die tschechische Herkunft der Bezeichnung ist nicht zu übersehen: koláč = Mohnkuchen).
Dichtes Gedränge herrschte wie immer am Bücherstand des

Helmut Preußler Verlages, der wieder mit reicher heimatlicher Literatur und zahlreichen Neuerscheinungen glänzte.
Waren am Vormittag in Halle 3 (Heimatgebiet Egerland) die Tische nur schwach besetzt, füllte sich nach Gottesdienst und Hauptkundgebung noch so manche Reihe. Das Stimmengewirr schwoll zu mächtigem Rauschen an, es gab ein ständiges Kommen und Gehen, begleitet von freudigen Begrüßungen. Unter dem Transparent „Elbogen" nahmen im Laufe des Tages etwa zwei Dutzend Landsleute Platz, die Liste weist 15 Einträge auf. Es hätten ruhig ein paar mehr sein können! Aber man darf nicht verkennen: Viele, leider zu viele Heimatfreunde aus der Erlebnisgeneration sind schon von uns gegangen, andere sind erkrankt und nicht mehr reisefähig oder fühlen sich den Mühen weiter Wege nicht mehr gewachsen. Ebenso muß bedauert werden, daß es – von einigen Ausnahmen abgesehen – leider nicht gelungen ist, unsere Nachkommen als Bekenntnisgeneration für unsere Anliegen zu gewinnen. Ob ich im nächsten Jahr an Pfingsten noch nach Nürnberg fahren kann? F.P.

Historické střípky

Letošní letopočet s koncovou číslicí „9" nám i letos znovu dává příležitost obrátit pozornost k významným událostem v dějinách Čech, které jsou spojeny s podobnými výročími.

Před 90 lety, 4. března 1919, začalo české vojsko bez varování střílet do shromáždění neozbrojených, mírumilovných Němců, kteří demonstrovali za právo na sebeurčení, jež jim bylo přislíbeno; přitom bylo oplakáváno 54 mrtvých a mnoho zraněných. Tento brutální postup české vrchnosti byl předehrou k útlaku německých menšin v pohraničí a dal předzvěst toho, co mělo německou národnostní skupinu v Sudetech potkat v následujících dvaceti letech – a s oběťmi zavražděnými v Ústí nad Labem u labského mostu a při brněnském pochodu smrti v roce 1945 to zdaleka neskončilo.

Mrtví z března 1919 jsou výraznou součástí dějin první československé republiky (ČSR) a měli by proto být trvalým mementem a ukazatelem politického jednání.

Rovněž před 90 lety byl v saint-germainské mírové smlouvě (podepsané 10. 9. 1919) potvrzen vznik Československa (ČSR) jako samostatného státu. Skládal se z bývalých rakouských zemí Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Jeho prvním prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Smlouva rozhodla o rozbití rakousko-uherské podunajské monarchie a umožnila vznik řady nestabilních národních států s podstatnými menšinami, tak i první Československé republiky, jež byla vyhlášena už 28. 10. 1918. Násilně začleněných 3,5 milionu německých Čechů nenašlo zmínku ani v samotném názvu státu!

Před 70 lety, 15. března 1939, došlo k vpádu německých vojsk do zbytku ČSR a následně ke zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Prvním říšským protektorem byl Konstantin svobodný pán von Neurath. Slovensko se osamostatnilo, Podkarpatská Rus byla připojena k Maďarsku. Na připomenutí: v březnu 1938 anšlus Rakouska k Německé říši (Ostmark), v říjnu 1938 odstoupení Sudet Německu („Mnichovská dohoda").

Zatímco anšlus Rakouska a Sudet byl zdůvodňován argumentem práva na sebeurčení pro německé obyvatelstvo, šlo při obsazení „zbytkového Česka" o čistý Hitlerův imperialismus, který mnozí sudetští Němci napříč politickým spektrem neschvalovali.

Rovněž před 70 lety, 1. 9. 1939, začala druhá světová válka, kterou jsme my v „říšské župě Sudety" ani nechtěli, ani nezpůsobili, tudíž jsme ji ani nezavinili. Ve znamení kolektivní viny jsme ale přišli o majetek, práva i domov!

Za nového komunistického prezidenta Klementa Gottwalda došlo v roce 1949 k odbourání slovenské autonomie, k počátku útlaku a pronásledování církví a ke stalinistickým čistkám, které postihly i samotnou komunistickou stranu. (1948: z ČSR se stala ČSSR.)

původní znění

## Historische Streiflichter
Die aktuelle Jahreszahl mit der Endziffer „9" gibt auch heuer wieder Anlaß, unsere Aufmerksamkeit auf bedeutende Ereignisse in der Geschichte Böhmens zu lenken, die mit ähnlichen Jahresdaten verbunden sind.
Vor 90 Jahren, am 4. März 1919, schoß tschechisches Militär ohne Warnung in die Versammlungen unbewaffneter, friedfertiger Deutscher, die für das ihnen zugesicherte Selbstbestimmungsrecht demonstrierten, wobei 54 Todesopfer und zahlreiche Verwundete zu beklagen waren. Dieses brutale Vorgehen der tschechischen Obrigkeit war der Auftakt zur Unterdrückung der deutschen Minderheiten in den Grenzgebieten und gab einen Vorgeschmack auf das, was in den nächsten zwanzig Jahren auf die deutsche Volksgruppe im Sudetenland zukommen sollte und mit den in Aussig an der Elbbrücke und beim Todesmarsch von Brünn im Jahre 1945 Ermordeten beileibe nicht zu Ende war.
Die Toten vom März 1919 sind ein markanter Bestandteil der Geschichte der ersten tschechischen Republik (ČSR) und sollten daher immerwährende Mahnung und Wegweiser politischen Handelns sein.
Ebenfalls vor 90 Jahren wurde im Friedensvertrag von Saint-Germain-en-Laye (Unterzeichnung am 10.9.1919) die Gründung der Tschechoslowakei (ČSR) als selbständiger Staat bestätigt. Er bestand aus den ehemaligen österreichischen Landesteilen Böhmen, Mähren, Schlesien, Slowakei und Karpatho-Ukraine. Sein erster Präsident hieß Thomas Garrigue Masaryk. Der Vertrag entschied über die Zerschlagung der k. u. k. Donaumonarchie und ließ die Schaffung einer Anzahl von labilen Nationalstaaten mit erheblichen Minderheiten zu, so auch die erste tschechoslowakische Republik, die bereits am 28.10.1918 ausgerufen worden war. Die zwangsweise eingegliederten 3,5 Millionen Deutschböhmen fanden nicht einmal im Staatsnamen Erwähnung!
Vor 70 Jahren erfolgte am 15. März 1939 der Einmarsch deutscher Truppen in die Rest-ČSR und danach die Errichtung des Protektorates Böhmen und Mähren. Erster Reichsprotektor war Konstantin Frhr. von Neurath. Die Slowakei wurde selbständig, die Karpatho-Ukraine Ungarn angegliedert. Zur Erinnerung: Im März 1938 Anschluß Österreichs an das Deutsche Reich (Ostmark), im Oktober 1938 Abtretung des Sudetenlandes an Deutschland („Münchener Abkommen").
Während der Anschluß Österreichs und der Sudetengebiete mit dem Argument des Selbstbestimmungsrechtes für deutsche Bevölkerungsteile begründet wurde, handelte es sich bei der Besetzung der „Resttschechei" um reinen Imperialismus Hitlers, der von vielen Sudetendeutschen aller politischen Richtungen nicht gutgeheißen wurde.
Ebenfalls vor 70 Jahren, am 1.9.1939, begann der Zweite Weltkrieg, den wir im „Reichsgau Sudetenland" weder gewollt noch

12

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 3 z 7
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.