Franz Köhler, povozník, na to ukazuje odstavený saňový vůz. Kousek prostranství je vydlážděn kočičími hlavami, malá plocha se skvěle hodila ke kuličkové hře „Uaradln"! Za ním odbočuje cesta ke slepé uličce a na Fußlplatz. Vedle sloupu jsou v pozadí vidět domy kostelní stráně. Před dalším stavením čp. 302, Josef Ruppert, soustružník, je vidět vysoký laťový plot a vyhlašovací tabule městské obce. Za ústím Schimmergaßl vystupuje dům čp. 301, Franz Meixner, cukrář; za ním ční vysoká sedlová střecha hostince „Zum Egerländer" („U Egerlanďana"), čp. 300, Franz a Anna Dietrichovi, kterou ještě vlevo převyšuje Pflughaus čp. 497. Tím jsme se dostali na Hauptstraße: uprostřed snímku čp. 208, Josef a Therese Häuserovi, vpravo vedle čp. 209 Hermann Häuser, obchod se smíšeným zbožím. Za nimi jsou vidět střechy budov v Bräuhausgasse. Vpravo uprostřed v popředí stojí čp. 508, Marie Fischerová; nápadný dům má náročně zbudovanou dvoustupňovou polovalbovou střechu. Vpravo (skrytě) odbočuje vozová cesta k Hauptstraße, sladovně a pivovaru. Na pravém okraji snímku je čp. 330, Theresia Krautzbergerová, střecha je ještě kryta dřevěným šindelem (později eternitovými deskami). Nad touto skupinou domů se na hřbetu Glockenbergu zvedají děkanství, kostel sv. Jiří a zvonice. Stromy u jejich paty mají ještě nízký vzrůst, na rozdíl od dneška, kdy hrají dominantní roli nejen kolem hřbitova, ale v celém obrazu města. Příroda je všude na postupu!

Fotografie je kopií poněkud horší kvality. Poskytla ji naše krajanka Marianne Lugner (Turba), Forchheim/Ofr. F.P.

Jedna žena se chce rozvést. Advokát se jí nejdřív zeptá proč. Ta paní rozvádí: „Od té doby, co je můj muž v důchodu, celý den jen tak sedí. Když mu řeknu, ať něco udělá – kohoutek kape, branka na zahradě vrže, tráva potřebuje posekat... – jen zabručí: To udělám zítra. Když mu na to řeknu, že ani zítra to nebude hotové, jen přikývne a povídá: Máš pravdu, tak to uděláme příští týden."

Advokát potřese hlavou: „Kvůli tomu se přece člověk nerozvádí!" – Ona: „Ale teď už jo! Představte si, pane advokáte: Nechala jsem si udělat plastickou operaci. A co myslíte, co udělal ten můj drahý Karel? Uvedl tu fakturu v daňovém přiznání jako ‚sanaci staré budovy'!"

Přijde chlap do hospody a volá: „Rychle panáka, ale dvojitého, než to praskne!" Vypije ho a povídá: „Ještě jednoho, než to praskne!" Po pátém panáku se ho hostinský zeptá: „A co má vlastně prasknout?" Na to on: „Já nemůžu zaplatit..."

Hans sedí v hospodě a smutně kouká na své pivo. Vtom dovnitř vrazí obrovský chlap, pořádný silák, plácne Hanse po rameni a vypije mu pivo. Hans je z toho tak vyděšený, že ze sebe nevypraví ani slovo a začne se třást. Ten druhý na něj spustí, ať se přece tak nevytahuje kvůli troše piva. Hans se zase vzpamatuje a spustí: „Tak teď dobře poslouchejte! Předevčírem mě opustila žena, vyklidila byt a vzala si všechny peníze. Včera jsem přišel o místo. Nechtěl jsem už žít, lehl jsem si na koleje – ale žádný vlak nepřijel! Chtěl jsem se oběsit, přetrhl se mi provaz! Chtěl jsem se zastřelit, revolver se zasekl! A dnes jsem si za poslední peníze koupil pivo, nasypal jsem do něj jed – a vtom přijdeš ty, ty starý blázne, a vychlemtneš mi ho!"

*V originále chebským nářečím.*

[obr] Obyvatelé Horního Slavkova nacvičují v letech 1938/39 společenské chování.

Mladí lidé u nás také rádi pěstovali společenský život. Velmi oblíbené bylo učit se tancovat. Cvičilo se společně i v malých skupinkách, aby se na velkých akcích, například na plesech v době masopustu, co nejlépe zazářilo a bylo v dobré formě. Fotografie probouzí vzpomínky. Osoby, stojící zleva: Hermine Richter, Erwin Neubauer (Obere Gasse), Anna Pöttig (Leßnitzgasse/Hub); sedící: Franz Hofmann (Ob. Gasse). Snímek vznikl 1938/39, poskytla ho naše krajanka Anna Wölfel (Pöttig), Kümmersbruck.

Předražené ceny pro cizince v ČR, na které si návštěvníci často stěžují, stále trvají. Rozhoduje se zjevně jen podle jazyka turistů. Příklad: prohlídka žižkovské televizní věže v Praze. Češi platí 60 korun (2 €), cizinci 150 korun (5 €). Zásah úřadů zatím zůstal bez úspěchu.

Česká celní správa varuje před nákupem naředěných alkoholických výrobků, které nejsou čisté a jsou opatřeny padělanými etiketami. Příklad: Stroh rum obsahuje jen 34 % alkoholu místo 78 %.

věta pokračuje na dalším listu ⟶