Zpráva z cesty po českých hornických revírech roku 1859
/ 213
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 85
Úprava rudy v Oloví (Bleistadt): rýžovací žlab, sazba na sítech a stoupy

⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Úprava rudy.

K úpravě chudší rudniny určené na stoupy (Pochgänge) byla v údolí poblíž ústí [?] štoly postavena nová úpravárenská budova, která v jednom oddělení obsahuje 4 nárazové rudné stoly (Stoßherde), ve druhém stoupy (Pochwerk) o 15 želízkách a drtič[?] (Zerquetschwerk) a ve třetím rýžovací žlab se sítem (Reibzillerwäsche[?]) a třídicí lavici. Protože v těchto prostorách zbývá ještě místo, pracovalo se navíc na stavbě mycího bubnu a tří hydraulických sazicích strojů (Setzmaschinen).

Netříděná ruda přicházející z dolu se ihned nasazuje na rýžovací žlab se sítem (Reibzillerwäsche[?]), který podrobně popíši v následujícím. Skládá se z 60 stop dlouhého, 1 stopu 6 palců vysokého a 2 stopy světlé šířky žlabu A, který je po obou podélných stranách obklopen 3 palce silnými prkny a, zhotovenými z fošen, a je skloněn pod úhlem 1½ stupně vůči vodorovné rovině. Tento

žlab pevně spočívá na podstavci, který tvoří šikmo uložené podélné prahy AB, na nich ležící příčné prahy C a na těch vztyčené sloupky D, jejichž výška se od nejzadnějšího místa až po přední, nejnižší konec žlabu nad podlahou postupně zmenšuje, takže na nich spočívající prahy Eᵇ[?] svými příčnými čepy[?] dávají žlabu, který na nich leží, potřebný sklon a nutnou pevnou oporu. Nejzadnější svislý sloupek je 6¼ stopy vysoký a nejpřednější 15 palců včetně příčného prahu. Vzdálenost mezi jednotlivými sloupky není pravidelná a kolísá mezi 2 stopami a 2 stopami 9 palci, což ostatně jasně dokládá výkres, kreslený přesně podle měřítka, pro každý jednotlivý případ. Žlab je při vodorovné délce 9 stop 1½ palce, počítáno od zadní horní ohraničující stěny, rozdělen na 6 šikmých stupňů, které tvoří 6 tyčí[?] různé výšky. Každý z těchto stupňů je směrem dopředu ohraničen dřevěnou přepážkou E[?], která na jedné straně sahá až k okraji žlabu a druhým koncem přesahuje o kus nad protější stěnu. Co se týče polohy této přepážky, nestojí kolmo na podélnou osu[?] žlabu, nýbrž pod tupým úhlem, což poskytuje výhodu, o níž se zmíním později. Kolem[?] každého stupně vede ještě průchod, neboť stěna je na příslušném místě za tímto účelem vyříznuta, přičemž jednu boční stěnu tohoto průchodu tvoří onen přes žlab poněkud vyčnívající konec přepážky E[?] a druhou

tvoří zvlášť k tomu vsazené prkénko c. Síta sama ovšem nesahají úplně až k přepážce, nýbrž po celé šířce průchodu až k protější stěně zůstává volný prostor, tedy i průchodný otvor, který je kvůli větší trvanlivosti[?] obit zinkovým plechem. Nad horními 4 síty je ještě zbývající šikmá část dna pokryta zinkovými deskami; tamtéž a nad spodními jemnějšími síty je pokryta dřevěnými deskami, které jsou obity plechem, protože jemnější zrna[?] při přímém[?] dopadu působí menší škody.

Na jedné straně žlabu, 2 stopy 9 palců nad podlahou, je umístěna 16 stop 11 palců dlouhá a 4 stopy široká sazicí plošina F, která je svou šířkou rozdělena přepážkami c na 5 oddělení, z nichž každé odpovídá jednomu z 5 následujících sít. Před každým z těchto oddělení stojí dále ochranný štít[?]. Jednotlivé sazicí plošiny mají šířku 3 stopy 2 palce a 3 stopy 3 palce.

původní znění

eine Länge von 539 Klafter in einer 8 stündigen Schicht 3 Mal und fahren ab im Gedinge, berechnet pr. Hund auf 9,5 xr. Die Häuer stehen theils in Schichtlohn zu 31 Nkr. und im Gedinge zu 12-18 fl. beim Aufschluß und zu 5-15 fl. bei der Erzgewinnung

Die Aufbereitung.

Zur Aufbereitung der Pochgänge ist im Thale in der Nähe des [?]stollenmundloches ein neues Aufbereitungsgebäude gebaut, welches in einer Abtheilung 4 Stoßherde, in einer zweiten ein Pochwerk mit 15 Eisen und ein Zerquetschwerk[?] und in der dritten eine Reibzillerwäsche[?] und eine Scheidebank enthält. Da in diesen Räumen noch Platz ist, so war man aber beschäftigt noch eine Waschtrommel und drei hydraulische Setzmaschinen zu bauen.

Das aus der Grube kommende ungeschiedene Erz wird sofort auf die Reibzillerwäsche[?], welche ich im Folgenden näher beschreiben werde aufgegeben. Sie besteht aus einem 60' langen, 1'6" hohen und 2' im Lichten breiten Gerinne A, welches zu beiden langen Seiten von 3" starken Brettern a, aus Pfosten gefertigt, umgeben und unter einen Winkel von 1½ Grad gegen den Horizont geneigt ist. Dieses

Gerinne liegt nun auf einem Unterbau fest auf, welcher gebildet wird von schräg liegenden Langschwellen AB, den darüber liegenden Querschwellen C und den auf diesen aufgezogenen Säulen D, welche von der hintersten Höhe bis zu vorderster Tiefe des Gerinnes über dem Sohlboden allmählig an Höhe abnehmen, so daß die auf denselben aufliegenden Schwellen Eᵇ[?] mit ihren Querschäften[?] der auf diesen ruhenden Gerinne die erforderliche Neigung und die nöthige solide Unterlage verschaffen. Die hinterste senkrechte Säule ist 6¼' hoch und die vorderste 15" inclusive der Querschwelle. Der Abstand der zwischen liegenden Säulen ist nicht regelmäßig und schwankt zwischen 2' und 2' 9", was übrigens die Zeichnung, die genau nach dem Maaßstab gezeichnet ist, für jeden speciellen Fall deutlich nachweist. Das Gerinne ist bei 9' 1½" horizontaler Länge, von der hintern obern Begränzungswand an gerechnet, in 6 schräge Stufen getheilt, welche durch 6 ihrer Höhe nach verschiedene Stäbe[?] gebildet werden. Jede dieser Stufen wird nach der vordern Seite zu von einer hölzernen Scheidewand E[?] begrenzt, welche auf der einen Seite bis an einen Rand des Gerinnes reicht und mit dem andern Ende ein Stück über die gegenüberliegende Wand hinausreicht. Was die Stellung dieser Scheidewand betrifft, so steht sie nicht rechtwinklig gegen die Längsaxen[?] des Gerinnes, sondern unter einem stumpfen Winkel, welches einen später zu erwähnenden Vortheil gewährt. Vor[?] jeder Stufe herum geht noch eine Gasse durch, indem die Wand an jeder betreffenden Stelle zu diesem Zwecke ausgeschnitten ist und zwar bildet die eine Seitenwand dieser Gasse jenes über das Gerinne etwas vorstehend Ende der Scheidewand E[?], und die andere

ein besonders dazu eingesetztes Brette c. Die Siebe selbst reichen aber nicht ganz bis an die Scheidewand, sondern es bleibt das Stück von der Breite der Gosse hindurch bis zur gegenüberliegenden Wand hinüber freie Räume, also auch Durchlässe, welcher Theil größerer Dauer[?] wegen mit Zinkblech beschlagen wird. Oberhalb der obersten 4 Siebe ist der noch übrige schräge Theil des Bodens mit Zinkplatten; daselbst und oberhalb der untern feinern Siebe ist er mit Holzplatten überdeckt, welche mit Eisenblech beschlagen sind, weil die feinern Körner[?] beim directen[?] Auffallen weniger Schaden verursachen.

Auf der einen Seite des Gerinnes, 2'9" über dem Fußboden, ist eine 16'11" lange u. 4' breite Setzbühne F angebracht, welche ihrer Breite nach durch die Scheidewände c in 5 Abtheilungen getheilt ist, von denen also eine jede einem der 5 nächsten Siebe entspricht. Vor jeder dieser Abtheilung steht ferner auf ein Scheuerschirm[?]. Die einzelnen Setzbühnen haben eine Breite von 3'2" und 3'3".

Auf der entgegengesetzten Seite ist eine zweite Bühne G bei

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 85 z 213
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.