Pokračovali jsme dále po tence[?] upadající Theresiině žíle a navštívili jsme na ní nově zřízené dobývky, sestávající z firstového dobývání (Firstenbau).
Co se týče prvotního zařízení takového dobývání, postupuje se nejprve komínem (Uebersichbrechen) vzhůru po žíle a poté se z obou stran tohoto komína razí čelba ve směru žíly.
U prvního firstového stupně, který jsem navštívil, byla žíla mocná asi 24 palců, takže se dala dobývat jedinou čelbou. Okolní hornina sestává z vápnitého svoru a výplň žíly tvořil převážně bílý a šedý jíl, v němž se galenit vyskytoval jednak v souvislých větších i menších partiích, jednak v hnízdech, jednak i v jemných žilkách. Tato hnízda byla velikosti od hlavy až po pěst, měla nejrůznější tvary, vejčité, kruhové nebo i čočkovité, a sestávala z hrubého galenitu. Často prý nastal i případ, kdy se čelba nějakou dobu razila v pouhém jílu, aniž by se narazila na taková hnízda galenitu. Nářadí používané při dobývání sestávalo z mlátku a želízka (Schlägel und Eisen) a klínové motyky (Keilhaue), které mají stejné tvary jako zde.
Poté, co byla tato spodní čelba kus vyražena vpřed, posune se komín opět o jednu čelbu výše
a směrem dolů se na obou kratších bocích tohoto komína zřídí čelba se stálým dobýváním[?], přičemž mezi ní a spodní chodbou se ponechá pásmo žíly o šířce ½ lokte.
Toto firstové dobývání mi velmi živě připomnělo firstové dobývání provozované na železnorudných dolech v horním Krušnohoří, přičemž obě metody se liší jen v tom, že se zde mezi jednotlivými chodbami neponechávají žádná mezipásma.
Když jsem prohlížel druhý firstový stupeň, byla žíla celkově ještě stejného rázu jako dole, jen zde už byla mocnější, takže čelba, kterou se ještě zabírala celá žíla najednou[?], musela být vedena mnohem šíře. Ve třetím firstovém stupni byla žíla tak mocná, že už se nedala dobývat jedinou čelbou, nýbrž bylo nutné vést dvě čelby vedle sebe, přičemž jedna, obvykle na visutém boku, poněkud předbíhala a druhá na záviší ji následovala. Žíla zde už vykazovala velmi kompaktní, větší souvislé partie galenitu, obklopené ještě drobnými trumaty a šňůrami. Z toho je patrné, že se žíla na tomto místě náhle rozšiřuje, jak se říká: otvírá se.
Zde padající hlušina se nevytěžuje na povrch, nýbrž jak čelba postupuje, používá se zezadu k zakládce (Bergversatz), aby se ušetřilo za jiné zajištění výdřevou apod., přičemž se ponechává jen tolik[?] a tolik prostoru, aby se dalo projít a dostat se k rudným čelbám
[obr] náčrt profilu firstového dobývání na protější straně – bez popisku
Klafter Höhe entstanden ist, an welchem Orte aber sehr gescheidt[?] man eine Rolle angebracht hat, um aus der höher gelegenen Theresienstollensohle die auf der Schienbahn stehenden Hunde sogleich füllen zu können.
Wir fuhren dann auf dem seiger fallenden Theresiengange weiter und besuchten die auf demselben neuerdings noch etablirten Abbaue, welche in Firstenbauen bestanden.
Was die erste Einrichtung zu einem solchen Abbau betrifft, so geht man zuerst mit einem Uebersichbrechen auf dem Gang in die Höhe und treibt dann zu beiden Seiten desselben ein Ort streichend fort.
An dem ersten Firstenstoß, den ich besuchte, war der Gang circa 24" mächtig, so daß er mit einem einzigen Ort abgebaut werden konnte. Das Nebengestein besteht aus einem kalkigen Glimmerschiefer und die Gangausfüllung war vorherrschend weisser und grauer Letten, in welchem der Bleiglanz theils in zusammenhängenden größeren und kleineren Parthien, theils butzenweise, theils auch in feinen Adern vorkam. Diese Butzen waren kopf- bis faustgroß, hatten die verschiedensten Formen, wie eirund, kreisrund oder auch linsenförmig und bestanden aus einem derben Bleiglanz. Oft soll auch der Fall eintreten, wo das Ort eine Zeit lang in bloßem Letten fortgetrieben wird, ohne daß also derartige Bleiglanzbutzen einbrechen. Das Gezäh, welches man bei der Gewinnung anwendet, besteht in Schlägel und Eisen und der Keilhaue, welche dieselben Formen haben, als hier.
Nachdem nun dieses untere Ort ein Stück fortgetrieben ist, bringt man das Uebersichbrechen wiederum ein Ort höher
und setzt abwärts an beiden kürzeren Stößen desselben ein Ort stetig gewinnend[?] an, indem zwischen diesem und der unteren Strecke ein Gangmittel von ½ Elle stehen gelassen wird.
Dieser Ort Firstenbau erinnerte mich sehr lebhaft an den Firstenbaubetrieb auf den Eisensteingruben im oberen Erzgebirge, indem beide Methoden nur in soweit nicht übereinstimmen, daß hier keine Zwischenmittel zwischen je 2 Strecken stehen bleiben.
Als ich den zweiten Firstenstoß besah, war der Gang im Allgemeinen eben noch so beschaffen, als unten, nur war es hier schon mächtiger, so daß das Ort, mit dem noch man den ganzen Gang auf einmal mitnehmen[?], schon viel breiter gehalten werden mußte. In dem dritten Firstenstoß war der Gang so mächtig, daß man ihn nicht mehr mit einem Ort abbauen konnte, sondern zwei Örter nebeneinander betreiben mußte, indem das eine, gewöhnlich das Hangende etwas vorausschritt und dann das andere im Liegenden nachfolgt. Der Gang zeigte hier schon sehr compacte, größere zusammenhängende Bleiglanzpartieen, umgeben auch noch von kleinen Trümern und Schnüren. Man sieht hieraus, daß der Gang an dieser Stelle plötzlich mächtiger wird oder wie man sagt: sich aufthut.
Die hier fallenden Berge werden nicht zu Tage gefördert, sondern, sowie das Ort fortschreitet, werden sie von hinten her zum Bergversatz benützt, um sich anderer Unterstützung durch Zimmerung oder dergl. entbehrlich zu machen, indem nur einen [?] und so viel Raum gelassen wird, um durchfahren und an die Erzstöße zu
[obr] [kresba profilu firstového dobývání na protější straně – bez popisku]
[obr] Skizze (Grundriß): Versatz mit Stempeln a a a
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.