Maria Theresia,
které mi byly udány jako nejvýznamnější a které jsem prohlédl, jsou tyto:
1) Andreasova jitřní žíla (Andreas Morgengang), která byla dříve jednou z nejmohutnějších. V nedávné době byla při zakládání štrecky Andreasovy štoly[?] pro účely zřízení důlních strojů čerstvě odkryta některá trumata Andreasovy žíly, která místy dodávala hrubý galenit, avšak jejich dobývací mocnost dobývání nevyplatila.
2) bohatá „Trostnerova"[?] žíla, která po několika le-
v průměru dále. Zdá se však, že si zvláštní zájem zasloužila jen potud, že jejím rozdrcením na západě byly odkryty přilehlé střední masy[?] a severozápadní žíly. Po přejetí Theresiiny žíly by se však od ní jako od provozu ještě jízdného[?] na ní stojícího průseku odstoupilo.
Theresiina žíla je severozápadním pokračováním Janovy (Johannes) žíly, která dříve rovněž hrála spolu s Andreasovou žílou významnou roli a dodávala mnoho rudy. Hlubinné dobývky na ní dosáhly hloubky 75 lachtrů. Vlastní Theresiina žíla v severozápadním poli se ukázala již v nevelké hloubce na Antoniho štole jako poměrně bohatá a poskytovala velmi nepatrné[?] náběhy, které s přibývající hloubkou ještě přibývají na mocnosti. Ze všech těchto míst je však otevřen jen jeden průsek od Ignáciho žíly na Andreasově štole, čímž vzniká spojení Theresiiny žíly s mohutnými fech[?]-žilami. Současný provoz se omezuje na dosud ještě[?] otevřenou čelbu na Barbořině spojovací žíle[?] směrem k severozápadu, aby se odkrylo pásmo mezi ní a Ignáciho žílou.
Ignáciho žíla je v poslední době dobývána nejšťastněji, neboť se na ní pracuje jak na Andreasově štole, tak na Antoniho mezipatře mezi Václavovou a Karlovou žilou, a na posledním horizontu se ještě dobývá. Rudní pásma jsou stejně proměnlivá[?] jako u ostatních žil.
Karlova žíla náleží nové době, kdy byla čelbou od Ignáciho žíly nafárána směrem k jihu; toto pole bylo označeno jménem Leopoldovy žíly. O povaze těchto
žil je známo pouze to, že měly mocnost až 10 stop, tvořenou většinou pevným jílem a několika kusy břidlice, a zejména směrem k záviší byla prostoupena mnoha výskyty galenitu, které poskytovaly velmi pěkné sběratelské kusy[?]. Při dalším postupu na jih klesá mocnost žíly na 1 stopu. Zda se v tomto pokračování nachází pouze jedna žíla, nebo zda se k sobě přiblížily dvě žíly, dosavadní odkryv ještě neprokázal.
Stengelova[?] žíla byla odkryta teprve nedávno a dobývána na Antoniho štole a [?]jámách, na mezipatře[?] nad dědičnou štolou (Erbstollen), přičemž se chovala stejně jako Kaulova žíla. I její mocnost narůstá do několika klínovitých rozšíření a opět se stlačuje na několik palců. Výplň je přerušovaná, ale místy dosti významná.
Z výše uvedeného vyplývá, že současný provoz směřuje k tomu, aby se nedávno otevřené žíly dále sledovaly a dobývaly, a dále aby se ohraničily a prozkoumaly na západě ležící silně zastavěné[?] půlnoční žíly.
Vjeli jsme do dědičné štoly (Erbstollen) vedené na svahu údolí Zwodau. Tato štola byla až po místo, kde se míjí s Ostrou žílou (Scharfgang)[?], ražena se značným stoupáním, neboť dříve měla sloužit rovněž jako odvodňovací štola, což po delší dobu i plnila. V poslední době však byla zvětšena pro potřeby dráhy pro důlní vozíky (Hundeeisenbahn) a strouha (Rösche) dodatečně vyražena, takže má nyní docela pěknou polohu. Proto také na
křížení této štoly s Theresiinou žílou vzniklo volné prostranství[?] o výšce 4½ sáhu, na kterémžto místě však bylo velmi důmyslně[?] zřízeno skluzové zařízení (Rolle), aby se z výše položené patrové úrovně Theresiiny štoly mohly rovnou plnit vozíky stojící na kolejové dráze.
Streichen nach unterscheidet man eine[?] Mitternachts- und Morgengänge und solche, welche zwischen Mitternacht und Abend fallen. Die Zahl der Gänge in der Revierabtheilung ist nicht unbedeutend. Die Hauptgänge der Grube
Maria Theresia,
welche mir als die bedeutendsten genannt wurden und die ich befahren habe, sind folgende:
1) der Andreas Morgengang, welcher früher einer der mächtigsten Gänge war. In der neuen Zeit sind bei Begründung der Andreasstollenstrecke[?] behufs der Anlage der Grubenmaschinen einige Andreasgangtrümer frisch aufgeschlossen worden, welche mitunter derben Bleiglanz lieferten, deren Abbaumächtigkeit aber den Abbau nicht gelohnt hat.
2) der reiche „Trostner"[?] Gang, welcher nach[?] mehreren Jah-
mittel nach. Es scheint jedoch nur in so fern ein besonderes Interesse erhalten zu haben, weil durch seine Zertrümmerung in W. die vorliegenden Mittelmassen[?] und Nordwestgänge aufgeschlossen wurden. Nach Ueberfahrung des Theresia-Ganges würde man sich jedoch von ihm als der Betrieb einem noch fahrbaren[?] auf ihn stehenden Durchschlag.
2, der Theresia-Gang ist die nordwestliche Fortsetzung des Johannes-Ganges, welcher in früherer Zeit gleichfalls mit dem Andreas-Gang eine bedeutende Rolle spielte und viel Erz lieferte. Die Tiefbaue auf ihm haben 75 Lachter Teufe erreicht. Der eigentliche Theresia-Gang im nordwestlichen Felde zeigte sich schon in nicht bedeutender Teufe auf dem Antonistollen ziemlich edel und lieferte sehr unerhebliche[?] Zufälle, welche bei zunehmender Teufe an Mächtigkeit noch zunehmen. Von allen denen ist aber nur ein Durchschlag vom Ignazi-Gang aus auf dem Andreas-stollen offen, wodurch die Theresiagang mit mächtigen Fech[?]-gängen entsteht. Der gegenwärtige Betrieb beschränkt sich auf den bis her noch heuten[?] Feldortsbetrieb vom Barbara-Trostungsgang[?] gegen Nordwest, um das Mittel von hier und dem Ignazigange aufzuschließen.
3, der Ignazi-Gang ist die Zeit am glücklichsten angegriffen, indem derselbe sowohl auf dem Andreasstollen, als auch dem Antonimittellauf zwischen dem Wenzel- und Karlgang und auf letztem Horizont noch abgebaut wird. Beim Erzmittel sind ebenso abflüssig[?], als die der andern Gänge.
4, der Karl-Gang gehört der neuen Zeit an, in welcher er mit einem Feldort vom Ignazigange aus in S. angefahren wurde, welches mit dem Namen des Leopold-ganges bezeichnet war. Ueber die Beschaffenheit dieser
Gänge ist bloß bekannt, daß sie eine Mächtigkeit bis zu 10' hatten, welche meist aus festem Letten und einigen Schieferstücken bestand und besonders gegen das Liegende zu von vielen Bleiglanzausscheidungen durchschwärmt wird, die sehr schöne Stufzüge[?] lieferten. Im weiteren Absatz gegen S. nimmt die große Gangmächtigkeit bis auf 1' ab. Ob nun in diesem Fortsetzen bloß ein Gang sich befindet oder zwei Gänge sich aneinander gezogen haben, hat der bisherige Aufschluß noch nicht nachgewiesen.
5., Der Stengel[?]-Gang wurde noch in neuer Zeit aufgeschlossen und auf dem Antonistollen und [?]gesenken, mittellauf[?] über dem Erb[?]stollen abgebaut, wobei er ein gleiches Verhalten wie der Kaulgang zeigte. Auch seine Mächtigkeit wächst zu mehreren Klüften an und drückt sich wieder auf einige Zoll zusammen. die Erfüllung ist absätzig, aber mitunter ziemlich bedeutend.
Aus dem Vorgeführten stellt sich heraus, daß der gegenwärtige Betrieb darauf abzielt, die in neuer Zeit aufgefahrenen Gänge weiter nachzuweisen und abzubauen, dann die in W. vorliegenden stark bebauten Mitternachtsgänge abzugrenzen und zu untersuchen.
Wir fuhren auf den in dem Thalabhang der Zwodau angelegten Erb[?]stollen ein. Dieser Stolln war bis zu Uebersehung des Scharfganges[?] mit einem bedeutenden Ansteigen getrieben, da er früher mit als Wasserabführungsstollen benutzt werden sollten, welchem Zweck er auch geraume Zeit erfüllte. In neuerer Zeit ist er aber behufs einer Hundeeisenbahnbenützung vergrößert und die Rösche nachgerissen worden, so daß er jetzt eine ziemlich hübsche Lage hat. Daher kommt es auch, daß bei dem
Kreuz dieses Stollens mit dem Theresiengange ein Gesprenge von 4½
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.