Při hloubení šachty se používá totéž nářadí, jen těžší, a k trhací práci slouží důlní vrták, obyčejný dlátový vrták, až do délky 24 palců[?], a ruční perlík.

Protože jsou pronikané vrstvy velmi bohaté na vodu, takže vývrty nelze udržet suché, musí se prach (střelný prach) zavádět v pouzdře ze slabého plechu, které vybíhá do dlouhé úzké[?] trubičky sloužící jako zápalný otvor.

Jak při ražbě chodeb, tak při dobývání se používá stejné nářadí a výkon havíře za šichtu je při ražbě chodby na vyražení 10-12 palců, na těžbu uhlí 15-20 kufů[?]. Při dobývání je výkon různý a řídí se podle více či méně příznivých pom[?]; kolísá mezi 50 a 70 Ct.

Zajištění vydobytých prostor se provádí důsledně dřevem, které při výztuži[?] a stojkovém řezu[?] stojí 8 kr., při čepovém výstřelu[?] 10 kr. mzdy. Tyto jsou z 1½''' silného smrkového

z plechu, 5 stop dlouhé, 22 palců široké a 24 palců hluboké. Pod korby jsou upevněny latě, na nichž jsou přišroubována ložiska pro kola. Nápravy mají délku 22 palců a jsou od sebe vzdáleny 12 palců. Kola mají 11 palců v průměru a rozchod 17 palců, nevyčnívají zpod korby, nýbrž jsou jí kryta. Při této malé vzdálenosti kol se důlní vozík (Hund) snadno ovládá. Na čele je vozík opatřen sklápěcím zařízením, které je samočinné. Je spojeno s korbou pomocí závěsu a je na [?] pohyblivé. Závěsný pás není kulatý, nýbrž oválný, takže dvířka se mohou pohybovat kromě kruhového oblouku i 2 palce svisle nahoru a dolů. Hroty, které zapadají do odpovídajících zářezů v latích, zajišťují uzavření vozíku. Ke sklopení dochází nárazem, který při couvání narazí na západku upevněnou na kbelíku[?]. Následkem oválného třmenu závěsu se dvířka nadzvednou, hroty vyjedou ze zářezů a uzávěr se otevře. Takto zhotovený vozík váží 450-500 liber a stojí, neboť se zhotovuje ve vlastní kovárně, 100 zlatých. Dříve se používaly dřevěné vozíky s plechovým okováním stejného tvaru a velikosti, a ačkoli byly výrobní náklady u nich nižší, byla jejich údržba tak nákladná, že se ukázalo výhodnější používat vozíky železné. Železný vozík vydrží 5-6 let, zatímco dřevěné vydrží jen výjimečně 2 roky. Ve všech hlavních a dobývacích chodbách jsou položeny kolejnice a v jednotlivých patrových (stoupacích) místech jsou zřízeny brzdné svážné dráhy (Bremsberge), které dopravují kbelíky[?] z vyšších pater na hlavní chodby.

Doposud používaný druh svážné dráhy je dvoukolejný. Vozíky jezdí přímo bez podvozku po trati, takže sjíždějící naložený vozík vytahuje prázdný nahoru. Spouštění se děje pomocí slabých drátěných lan, která jsou upevněna na bubnech umístěných na horním konci svážné dráhy a navíjejí se i odvíjejí. Kromě toho lze rychlý a pomalý běh vozíku regulovat brzdovým pásem.

V poslední době se zavádějí i jednokolejné svážné dráhy s podvozkem (Gestellwagen) a protizávažím, které mají oproti oněm tu podstatnou výhodu, že lze těžit současně z různých pater, zatímco ony druhé jsou omezeny na jediné patro. S jednokolejnou svážnou dráhou lze docílit dvojnásobného, ba dokonce trojnásobného výkonu oproti dvoukolejné. Jen[?] se tento druh svážných drah dá použít pouze tam, kde je poměrně stejný sklon (Verflächen) sloje.

U Franzovy a Vencelovy šachty jsou v provozu i důlní díla pod úrovní hlavní chodby a doprava z nich na hlavní chodbu se děje částečně koňmi a částečně parními stroji. Mezi hlavní chodbou Franzovy šachty, která klesá[?] až do sklonu[?] Vencelovy šachty, a hlavní chodbou Vencelovy šachty je výška pilíře 80°, a tato dvě patra, jež jsou svisle od sebe vzdálena 20 sáhů, jsou spojena úklonným dílem (Fallort) se sklonem 15°, po němž se doprava k násypné jámě (Füllort) provádí pomocí podvozku a nad povrchem umístěného parního stroje o 10 koňských silách. Lanový buben má průměr 4 stopy a stojí těsně u ústí šachty[?]. Lano jde z tohoto bubnu přímo do šachty,

[?] byl zvedán na laně přes vodicí kladku[?] a veden do úklonné chodby. Podvozek pojme 2 vozíky a jede rychlostí 3 stopy za sekundu. Vyprázdněný vozík se používá při zpátečním chodu. Tímto zařízením je možné v 8hodinové šichtě dopravit až 1000 centnýřů[?] uhlí k násypné jámě z hlubinného dobývání. Vozík může zastavit v kterémkoli bodě chodby, a lze tedy dopravovat i z každého mezipatra. Toto zařízení dosud prokázalo podstatné služby.

Mezi hlavním šachetním patrem Fürstenberker[?] a nejvyššími díly Layerschachter[?] je mezipatro (Theilsohle) o výšce 30 lachtrů, jehož dobývání a doprava náleží Vencelově šachtě. Protože díla, která je provozují, leží nad zmíněným patrem, musí doprava z nich rovněž stoupat, a to se děje pomocí koní v chodbě se sklonem 18°. Na úrovni vodorovné dopravní chodby je umístěno kolo rovnoběžné se sklonem chodby, přes něž je vedeno lano, na jehož spodním konci je upevněn naložený vozík a na horním konci prázdný vozík. Kůň se nyní[?] zapřáhne za prázdný vozík a při běhu dolů chodbou vytahuje plný vozík nahoru.

Aby bylo možné i zde dopravovat z různých pater, klade se na dopravní dráhu u příslušné chodby, odkud se má dopravovat, přestavěc[?] (Umstell). Ten se skládá ze 2 dílů na způsob padacích dvířek, se závěsy, a když se dopravuje z jiného patra, přeloží se z poloviny do vpravo a z poloviny do vlevo odbočující chodby. Kůň pracuje 8 hodin a je schopen, podle počtu

tahů[?], které musí vykonat, dopravit 400-600 centnýřů za šest hodin[?]. Tato doprava je nesmírně levná, neboť údržba koní je spojena s nepatrnými náklady. Údržba jednoho koně stojí za den 1 zl. 30 kr.

| Položka | Náklad | |---|---| | Údržba jednoho koně stojí za den | 1 zl. 30 kr. | | a šichtní mzda poháněče | — „ 60 „ | | Součet | 1 zl. 90 kr. C.M. |

na strávu[?]. Rozpočteno na výkon, činí dopravní mzda za centnýř 0,4 kr.

Kdyby se toto mělo provádět lidskou silou, doveze běhač za šichtu nejvýše 4 vozíky = 32 centnýřů. Aby se dodalo výše uvedené množství, bylo by třeba 20 dopravců, k nimž by navíc muselo být přiděleno ještě 10 tahačů. Průměrný výdělek běhače za šichtu je 60 kr. a šichtní mzda tahače 30 kr., náklady na dopravu uvedeného množství v 8hodinové šichtě by tedy činily 15 zl. a dopravní náklady za centnýř 3 kr., což by bylo přibližně osminásobek výše uvedené částky. Kromě toho by doprava lidskou silou nebyla vůbec proveditelná, neboť potřebné mužstvo by v dole nemělo dostatek prostoru.

K dopravě z hlubinného dobývání Franzovy šachty na úroveň štoly, jež má od [?] chodby až po nynější [?] patro svislou hloubku[?] 150 sáhů, je v dole postaven parní stroj o 10 koňských silách, který dostává páru z parního kotle zabudovaného poblíž štoly.

Úklonná chodba je v poslední době[?] ražena od šachty po úklonu sloje a má sklon plynule klesající od 15 do 7 stupňů. Doprava se děje pomocí podvozku, na nějž se nasunou 2 vozíky,

a to lze provádět na kterémkoli patře. Stroj je umístěn ve zvlášť[?] k tomu vylámané komoře, ležící ve směru chodby, takže lano jde z bubnu do chodby bez zalomení[?]. Lanový buben má průměr 6 stop a rychlost 6 stop za sekundu. Při tomto rychlém běhu vozíku je i výkon značný. V 8hodinové šichtě se dopraví z různých pater k násypné jámě 1200-1500 centnýřů[?]. Provozní náklady stroje jsou velmi nízké, neboť spotřeba dřevěného uhlí činí za 24 hodin 20 centnýřů[?]. Signalizace[?] nasazení[?] se provádí z výstupní roury[?] šachetní výdřevy.

Odvod kouře z parní šachty se děje 11palcovými litinovými rourami, které jsou vedeny až na povrch a kanálem spojeny se 110 stop vysokým komínem. Kouř tedy musí, než vystoupí na volný vzduch, urazit 670 stop. Odpadní pára stroje je vedena do jímky[?], kde kondenzuje.

Dříve se tato doprava prováděla pomocí koňského žentouru (Pferdegöpel), než bylo rozhodnuto postavit v dole parní stroj. Ten však nestačil k dopravě potřebného množství, neboť se vozíky pohybovaly jen rychlostí 1½ stopy za sekundu.

Dopravní dráhy na hlavních a dobývacích chodbách mají rozchod 17 palců, a ty u vozové dopravy[?] a jednokolejných svážných drah[?] 1' 3". Nyní používané kolejnice jsou hřibovitého tvaru[?]. Jedna kolejnice

je 18 stop dlouhá, 2 palce vysoká, avšak[?] 1½ palce silná a váží podle průřezu 75-80 liber. Dříve se používaly hranaté kolejnice a takzvané Z-kolejnice. Ty se ale ukázaly jako méně účelné[?], protože počva (Sohle) nikdy nezůstává pevná a rovná, a jelikož se tyto boční tlaky poddávají, počva se postupně podobá hadovité linii. Ačkoli je sice pořízení hřibovitých kolejnic[?] oproti hranatým podstatně dražší, je údržba a opotřebení počvy a kol mnohem menší.

Chodbová doprava je spojena s šachtovou dopravou, neboť dopravní korby se zasouvají přímo do těžních klecí. Taková klec pojme 2 vozíky a je pomocí 2 závěsných řetězů spojena s těžním lanem, jede po jednoduchých čtyřhranných vodicích latích a má záchytné zařízení s excentrickými kotouči. Na závěsných tyčích jsou na horním konci srdcovité destičky ze silného plechu, duté nýtované[?], do nichž jsou vloženy 2 hřídele o síle 2½ palce a na jejichž konci jsou pevně naklínována excentrická, ostře ozubená kola. Na každé hřídeli jsou dále upevněny 3 páky; z nichž prostřední jsou slabými řetězy spojeny se závěsným řetězem a odpovídající pomocné[?] páky s gumovými řemeny, které slouží jako pružiny. Excentrická kola a páky jsou na hřídelích upevněny tak, že když je lano napjaté, stojí excentry[?] s kratšími poloměry proti sobě, nedotýkají se vodicích latí a kaučukové řemeny jsou v napjatém stavu. Při přetržení lana

se naopak vinuté pružiny[?] stáhnou a přivedou excentry s dlouhými poloměry proti sobě, následkem čehož se tyto zakusují do stěn těžní šachty[?] a způsobí zavěšení (zachycení klece).

Takto zařízené těžní klece jsou v provozu již 1 rok a osvědčily se již 3krát velmi dobře.

K dopravě je u každé šachty těžní stroj, a to u Vencelovy šachty 16koňský horizontální stroj, který pracuje s převodem na lanové kotouče. Lanové kotouče mají průměr 8 stop a dopravní rychlost je 7 stop za sekundu.

U Franzovy šachty je balanční stroj o 24 koňských silách, jímž jsou lanové kotouče poháněny prostřednictvím ozubeného soukolí[?]. Kotouče mají průměr 9 stop a dopravní rychlost je 9 stop za sekundu.

U Lagerovy šachty[?] dopravuje stroj o 40 koňských silách se 2 válci a přenos na lanové kotouče se rovněž děje ozubeným soukolím[?]. Průměr kotoučů je 11 stop a dopravní rychlost 12-15 stop.

Všechna používaná těžní lana jsou drátěná, a to lana pro Vencelovu šachtu o síle 10''' a nosnosti 125 centnýřů, lana pro Franzovu a Lagerovu šachtu[?] o síle 13½''' a nosnosti 150 centnýřů. První váží na sáh 5 liber, druhá 7 liber.

věta pokračuje na dalším listu ⟶