[obr] Tab. IX, obr. 1a, 1b, 1c.

narůstá o 3 stopy. Šířka nenarůstá zcela na dvojnásobek, nýbrž zhruba na 1,8násobek[?] a u ruských[?] usazovacích kastlíků je i pro velký rozdělovací spád jen nepatrná, neboť u 50–60 chodů[?] činí jen 2¾ stopy.

Nejjednodušší na provedení je ruský[?] usazovací kastlík, protože má jen nevelké rozměry. Jeho podélné stěny se zhotovují svislé a skládají se z dvoupalcových vodotěsně sesazených fošen. Drží se v určené vzdálenosti od sebe pomocí příčných vzpěr n, jejichž oba konce vybíhají v čepy, které se prostrkují odpovídajícími otvory v podélných stěnách. Čelní stěny B leží mezi lištami, jež jsou přibity na podélné stěny. Do klátu D je vyvrtán výtokový otvor. Proti tomuto otvoru jsou na podélné stěny přibity šikmo dva trojúhelníkové[?] latě F, které tvoří střešní plochy pyramidy. Výtokový otvor klátu D ústí do krátké olověné trubky[?] g, na kterou navazuje špičatý žlábek[?] C.

Odtoková rýha N musí dnem podle množství přitékajícího kalu ležet 4–6 palců pod okrajem b špičatého kastlíku. Tento špičatý kastlík se staví na prací plošinu úderového (Stoß-) stolu tak, aby se z něj mohl kal svést rýhou C co nejkratší cestou ke 2 úderovým stolům. Z nich je vždy jeden v chodu, a jakmile se naplní, přesune se kal[?] na druhý, načež se první ihned odklidí[?].

[obr] obr. IIa, IIb, IIc.

[obr] obr. IIIa, IIIb, IIIc.

Ostatní 3 špičaté kastlíky pro mírnější prádlo a kaly musí být zkonstruovány jinak.

Špičaté kastlíky určené pro druhý neboli střední druh prádla nesou podle své šířky 2 nebo 3 svěrací rámy (Zwinge), z nichž každý se skládá ze základního trámu A, do kříže vázaných sloupků B a hlavice C.

Sloupky B ležící v jedné rovině se obkládají několika těsně sesazenými dvoupalcovými fošnami a dole se napojují na klát E, do něhož je bočně vyvrtán odtokový otvor.

Pyramidový tvar kastlíku směrem dolů vytvářejí 2 trojúhelníkovitě tvarované prkénka F. Přítokové a odtokové rýhy pro úderové stoly spočívají na příčných prkénkách, přibitých na svěracích rámech. Aby se kal při vstupu do kastlíku rovnoměrně rozdělil, vede se z přívodní rýhy M kanálky p, jež jsou tvořeny přibitými dřevěnými kusy. Nádoba G[?] na roztříděný kal přiléhá vodotěsně ke klátu E, je tam provrtána ve směru výtokového otvoru a opatřena buď [?], nebo pouze čepem, aby bylo možné kastlík zcela vyprázdnit.

Na kolénkový kus a navazuje kalová rýha G, jíž se schlämmová[?] kal odvádí k příslušným úderovým stolům. Výška sloupků B pod jejich křížovým spojem závisí na výšce podlahy, na níž má být kastlík postaven.

Oba další, pro nejjemnější druhy prádla určené a největší špičaté kastlíky jsou svou konstrukcí

[obr] obr. IV a, IV b.

navzájem shodné. Rovněž se kladou mezi svěrací rámy, jež ale na rozdíl od těch u druhého kastlíku nejsou postaveny podél jeho délky, nýbrž leží napříč a slouží podélným stěnám jako opora.

Sloupky svěracích rámů B samy se čepují do základního prahu A a nahoře dostávají hlavici C. Proti bočnímu pohybu slouží vzpěry D[?], jež jsou jedním koncem zapuštěny do základního prahu, druhým do sloupků svěracích rámů. Boční stěny těchto usazovacích kastlíků se zasouvají mezi lišty přibité na podélné stěny.

Pro lepší[?] rozdělení přitékajícího kalu[?] po celé šířce obou zmíněných usazovacích kastlíků jsou do přívodních rýh M vyříznuty obloukové otvory[?] o, vzdálené od sebe asi 6 palců.

Protože čtvrtý kastlík obsahuje již jen ten přitékající kal, z něhož byly vyloučeny všechny užitkové podíly[?], a slouží tedy jen k tomu, aby zachytil všechny kalové částečky vznášející se v přitékajícím kalu, je třeba dbát, aby se voda jím pohybovala co nejklidněji. K tomu částečně přispívají již rozdělovací oblouky o, ale zejména se toho dosáhne, když se blízko přítoku kalu do vody vloží asi 2 stopy široká přepadová deska[?] g. Ta stojí od boční stěny asi 6 palců a vyčnívá 6 palců nad vodní hladinu.

Rýhy J[?], které přijímají kal vytékající z ústí a, musí mít dostatečný spád, jinak se v nich [?] usazuje. Hustý kal vyžaduje největší spád, protože je nejvíc tekutě hustý a unáší nejtěžší částečky. Na 1 sáh se počítá[?] pro

rychlý[?] kal spád asi 5 palců; pro kal nesoucí kaly postačí 4 palce na sáh.

Poměrná množství vody, která každý ze 4 kastlíků vyloučí ze stolového kalu a přivádí je v nejlépe usazovacím stavu k následujícím, se udávají takto:

1. špičatý kastlík vylučuje: | 40 % | vody 2. „ | „ | 22 % | „ 3. „ | „ | 20 % | „ 4. „ | „ | 12 % | „ celkem | 94 %.

Ztráta, jež vzniká z nedokonalého usazení nejjemnějšího kalu ze stolového kalu, činí tedy pouze 6 % nejcennějších usazovacích chodů[?], zatímco u proplavovací hlíny[?] se musí počítat s 10–12 %.

Pokud jde o hustotu kalu stékajícího na kruhové stoly, respektive o jeho obsah vody[?], záleží to na množství vody, které se s vyloučenou vodou nechá vtékat ke kruhovému stolu, a to se opět řídí počtem stolů, jež mají tento kal zpracovat. Aby se to dalo předem posoudit, stačí zohlednit, že potřeba usazovací vody podle zkušenosti činí:

u nejbohatšího prádla[?] | asi 12 krychlových stop[?] | na 1 cent | čili 25 krychlových stop[?] | za 1 hodinu u „ středního | „ | 8 | „ | „ | 16⅔ | „ | „ u „ mírnějšího[?] | „ | 6 | „ | „ | 12½ | „ | „ u „ nejchudšího | „ | 5 | „ | „ | 10 | „ | „

Máme-li tedy např. co do činění se stolovým kalem z 30 úderových stolů, z nichž každý za 24 hodin zpracuje[?] 8 centů, takže celkový výkon za 24 hodin činí 240 centů, tedy za 1 hodinu 10 centů, pak se ze stolového kalu za hodinu vy-

loučí 40 % rychlé moučky čili 400 liber, smíšené s 25 krychlovými stopami[?] vody

40 % | rychlá moučka | čili 400 liber | s 25 krych. stopami[?] | vody smíšeno 22 % | střední " | " 220 " | " 16⅔ " | " 20 % | mírná " | " 200 " | " 12½ " | " 12 % | kal " | " 120 " | " 10 " | "

Na 1 krychlovou stopu usazovací vody tak připadá

z rychlé moučky | 16 liber ze střední „ | 13¼ „ z mírné „ | 16 „ z kalu | 12 „

Roztříděné produkty z předpokládaných 30 stoupacích sad by při denním výkonu[?] 240 centů za 24 hodin potřebovaly toto rozdělení promývacích stolů:

rychlý kal | 1 promývací stůl střední „ | 1 „ mírný „ | 2 „ kalový[?] „ | 2 „

Pro každý ze 4 druhů kalu[?] je však třeba mít v záloze jeden promývací stůl, na nějž se kal svede, jakmile se pracující promývací stůl zcela naplní. Kromě toho musí být k dispozici jeden společný promývací stůl pro dočišťování rychlých a středních výtěžků a druhý pro mírné a kalové výtěžky, takže by celý závod za předpokládaných poměrů musel být vybaven 12 promývacími stoly, jak tomu skutečně je v příslušné prací budově. Následující přehled obsahuje výsledky dvou pokusů, provedených v letech 1847 a 1848 na stoupě Klarwasser[?] ve Šťávnici a úředně předložených, jež jsou díky rozsáhlým opatřením k jejich zajištění zcela prosty náhodných vlivů:

---

Poznámky: Text kapitoly se ve zdroji uprostřed přehledové tabulky výsledků z let 1847–1848 přerušuje (pokračování patrně v následující kapitole dokumentu). Značky [?] označují místa nejistého čtení v původním přepisu a jsou zachovány na stejných místech jako v německém originálu. „Schönfeld" přeloženo jako „Krásno" dle zadaného klíče místních jmen; „Schemnitz" (dnes Banská Štiavnica, dobově též Štiavnica/Šťávnica) ponecháno v poznámkách s běžným starším českým názvem. Odborné termíny: Pochwerk = stoupa (drtící zařízení na rudu), Wäsche/Waschherd = prádlo/promývací (úderový) stůl, Spitzkastenapparat/Setzkasten = přístroj se špičatými korýtky/usazovací kastlík, Erz = ruda, Trübe = kal (rudná suspenze), Schliche = výtěžky (rudné koncentráty).