[obr] Tab. IX, obr. 1a, 1b, 1c.
narůstá o 3 stopy. Šířka nenarůstá zcela na dvojnásobek, nýbrž zhruba na 1,8násobek[?] a u ruských[?] usazovacích kastlíků je i pro velký rozdělovací spád jen nepatrná, neboť u 50–60 chodů[?] činí jen 2¾ stopy.
Nejjednodušší na provedení je ruský[?] usazovací kastlík, protože má jen nevelké rozměry. Jeho podélné stěny se zhotovují svislé a skládají se z dvoupalcových vodotěsně sesazených fošen. Drží se v určené vzdálenosti od sebe pomocí příčných vzpěr n, jejichž oba konce vybíhají v čepy, které se prostrkují odpovídajícími otvory v podélných stěnách. Čelní stěny B leží mezi lištami, jež jsou přibity na podélné stěny. Do klátu D je vyvrtán výtokový otvor. Proti tomuto otvoru jsou na podélné stěny přibity šikmo dva trojúhelníkové[?] latě F, které tvoří střešní plochy pyramidy. Výtokový otvor klátu D ústí do krátké olověné trubky[?] g, na kterou navazuje špičatý žlábek[?] C.
Odtoková rýha N musí dnem podle množství přitékajícího kalu ležet 4–6 palců pod okrajem b špičatého kastlíku. Tento špičatý kastlík se staví na prací plošinu úderového (Stoß-) stolu tak, aby se z něj mohl kal svést rýhou C co nejkratší cestou ke 2 úderovým stolům. Z nich je vždy jeden v chodu, a jakmile se naplní, přesune se kal[?] na druhý, načež se první ihned odklidí[?].
[obr] obr. IIa, IIb, IIc.
[obr] obr. IIIa, IIIb, IIIc.
Ostatní 3 špičaté kastlíky pro mírnější prádlo a kaly musí být zkonstruovány jinak.
Špičaté kastlíky určené pro druhý neboli střední druh prádla nesou podle své šířky 2 nebo 3 svěrací rámy (Zwinge), z nichž každý se skládá ze základního trámu A, do kříže vázaných sloupků B a hlavice C.
Sloupky B ležící v jedné rovině se obkládají několika těsně sesazenými dvoupalcovými fošnami a dole se napojují na klát E, do něhož je bočně vyvrtán odtokový otvor.
Pyramidový tvar kastlíku směrem dolů vytvářejí 2 trojúhelníkovitě tvarované prkénka F. Přítokové a odtokové rýhy pro úderové stoly spočívají na příčných prkénkách, přibitých na svěracích rámech. Aby se kal při vstupu do kastlíku rovnoměrně rozdělil, vede se z přívodní rýhy M kanálky p, jež jsou tvořeny přibitými dřevěnými kusy. Nádoba G[?] na roztříděný kal přiléhá vodotěsně ke klátu E, je tam provrtána ve směru výtokového otvoru a opatřena buď [?], nebo pouze čepem, aby bylo možné kastlík zcela vyprázdnit.
Na kolénkový kus a navazuje kalová rýha G, jíž se schlämmová[?] kal odvádí k příslušným úderovým stolům. Výška sloupků B pod jejich křížovým spojem závisí na výšce podlahy, na níž má být kastlík postaven.
Oba další, pro nejjemnější druhy prádla určené a největší špičaté kastlíky jsou svou konstrukcí
[obr] obr. IV a, IV b.
navzájem shodné. Rovněž se kladou mezi svěrací rámy, jež ale na rozdíl od těch u druhého kastlíku nejsou postaveny podél jeho délky, nýbrž leží napříč a slouží podélným stěnám jako opora.
Sloupky svěracích rámů B samy se čepují do základního prahu A a nahoře dostávají hlavici C. Proti bočnímu pohybu slouží vzpěry D[?], jež jsou jedním koncem zapuštěny do základního prahu, druhým do sloupků svěracích rámů. Boční stěny těchto usazovacích kastlíků se zasouvají mezi lišty přibité na podélné stěny.
Pro lepší[?] rozdělení přitékajícího kalu[?] po celé šířce obou zmíněných usazovacích kastlíků jsou do přívodních rýh M vyříznuty obloukové otvory[?] o, vzdálené od sebe asi 6 palců.
Protože čtvrtý kastlík obsahuje již jen ten přitékající kal, z něhož byly vyloučeny všechny užitkové podíly[?], a slouží tedy jen k tomu, aby zachytil všechny kalové částečky vznášející se v přitékajícím kalu, je třeba dbát, aby se voda jím pohybovala co nejklidněji. K tomu částečně přispívají již rozdělovací oblouky o, ale zejména se toho dosáhne, když se blízko přítoku kalu do vody vloží asi 2 stopy široká přepadová deska[?] g. Ta stojí od boční stěny asi 6 palců a vyčnívá 6 palců nad vodní hladinu.
Rýhy J[?], které přijímají kal vytékající z ústí a, musí mít dostatečný spád, jinak se v nich [?] usazuje. Hustý kal vyžaduje největší spád, protože je nejvíc tekutě hustý a unáší nejtěžší částečky. Na 1 sáh se počítá[?] pro
rychlý[?] kal spád asi 5 palců; pro kal nesoucí kaly postačí 4 palce na sáh.
Poměrná množství vody, která každý ze 4 kastlíků vyloučí ze stolového kalu a přivádí je v nejlépe usazovacím stavu k následujícím, se udávají takto:
1. špičatý kastlík vylučuje: | 40 % | vody 2. „ | „ | 22 % | „ 3. „ | „ | 20 % | „ 4. „ | „ | 12 % | „ celkem | 94 %.
Ztráta, jež vzniká z nedokonalého usazení nejjemnějšího kalu ze stolového kalu, činí tedy pouze 6 % nejcennějších usazovacích chodů[?], zatímco u proplavovací hlíny[?] se musí počítat s 10–12 %.
Pokud jde o hustotu kalu stékajícího na kruhové stoly, respektive o jeho obsah vody[?], záleží to na množství vody, které se s vyloučenou vodou nechá vtékat ke kruhovému stolu, a to se opět řídí počtem stolů, jež mají tento kal zpracovat. Aby se to dalo předem posoudit, stačí zohlednit, že potřeba usazovací vody podle zkušenosti činí:
u nejbohatšího prádla[?] | asi 12 krychlových stop[?] | na 1 cent | čili 25 krychlových stop[?] | za 1 hodinu u „ středního | „ | 8 | „ | „ | 16⅔ | „ | „ u „ mírnějšího[?] | „ | 6 | „ | „ | 12½ | „ | „ u „ nejchudšího | „ | 5 | „ | „ | 10 | „ | „
Máme-li tedy např. co do činění se stolovým kalem z 30 úderových stolů, z nichž každý za 24 hodin zpracuje[?] 8 centů, takže celkový výkon za 24 hodin činí 240 centů, tedy za 1 hodinu 10 centů, pak se ze stolového kalu za hodinu vy-
loučí 40 % rychlé moučky čili 400 liber, smíšené s 25 krychlovými stopami[?] vody
40 % | rychlá moučka | čili 400 liber | s 25 krych. stopami[?] | vody smíšeno 22 % | střední " | " 220 " | " 16⅔ " | " 20 % | mírná " | " 200 " | " 12½ " | " 12 % | kal " | " 120 " | " 10 " | "
Na 1 krychlovou stopu usazovací vody tak připadá
z rychlé moučky | 16 liber ze střední „ | 13¼ „ z mírné „ | 16 „ z kalu | 12 „
Roztříděné produkty z předpokládaných 30 stoupacích sad by při denním výkonu[?] 240 centů za 24 hodin potřebovaly toto rozdělení promývacích stolů:
rychlý kal | 1 promývací stůl střední „ | 1 „ mírný „ | 2 „ kalový[?] „ | 2 „
Pro každý ze 4 druhů kalu[?] je však třeba mít v záloze jeden promývací stůl, na nějž se kal svede, jakmile se pracující promývací stůl zcela naplní. Kromě toho musí být k dispozici jeden společný promývací stůl pro dočišťování rychlých a středních výtěžků a druhý pro mírné a kalové výtěžky, takže by celý závod za předpokládaných poměrů musel být vybaven 12 promývacími stoly, jak tomu skutečně je v příslušné prací budově. Následující přehled obsahuje výsledky dvou pokusů, provedených v letech 1847 a 1848 na stoupě Klarwasser[?] ve Šťávnici a úředně předložených, jež jsou díky rozsáhlým opatřením k jejich zajištění zcela prosty náhodných vlivů:
---
Poznámky: Text kapitoly se ve zdroji uprostřed přehledové tabulky výsledků z let 1847–1848 přerušuje (pokračování patrně v následující kapitole dokumentu). Značky [?] označují místa nejistého čtení v původním přepisu a jsou zachovány na stejných místech jako v německém originálu. „Schönfeld" přeloženo jako „Krásno" dle zadaného klíče místních jmen; „Schemnitz" (dnes Banská Štiavnica, dobově též Štiavnica/Šťávnica) ponecháno v poznámkách s běžným starším českým názvem. Odborné termíny: Pochwerk = stoupa (drtící zařízení na rudu), Wäsche/Waschherd = prádlo/promývací (úderový) stůl, Spitzkastenapparat/Setzkasten = přístroj se špičatými korýtky/usazovací kastlík, Erz = ruda, Trübe = kal (rudná suspenze), Schliche = výtěžky (rudné koncentráty).
Raum einnehmen, als die Wasserrinnen, wie sie diesen sowohl an Breite als an Länge nachstehen. Die Länge der einzelnen Kästen fängt mit 6' an und nimmt bei jedem folgenden
[obr] Taf. IX. Fig. 1a, 1b, 1c.
um 3' zu. Die Breite nimmt nicht ganz um das Doppelte, sondern nahe um das 1,8fache[?] zu und ist bei den russischen[?] Setzkästen selbst für ein grosses Vertheilungsgefäll nur unbedeutend, da sie bei 50-60 Zügen[?] nur 2¾' beträgt.
Am einfachsten in der Ausführung fällt der russische[?] Setzkasten aus, da derselbe nur geringe Dimensionen besitzt. Dessen Längenwände macht man vertikal und setzt dieselben aus zweizölligen wasserdicht zusammengefügten Pfosten zusammen. Sie werden durch Querriegel n in der bestimmten Entfernung aus einander gehalten, welche an beide Enden in Zapfen endigen, die durch entsprechende Löcher der Längenwände durchgesteckt werden. Die Breitenwände B liegen zwischen Leisten, die auf die Längenwände aufgenagelt werden. In den Klotz D ist die Ausflussöffnung eingebohrt. Gegen diese Öffnung geneigt, werden an die Längenwände zwei dreieckige[?] Lattenstücke F angenagelt, welche die Dachflächen der Pyramide bilden. Die Ausflussöffnung des Klotzes D communicirt mit dem kurzen Bleirohre[?] g, an welches sich die Spitzrinne[?] C anschliesst.
Die Abflussrinne N muss mit ihrem Boden nach der Menge der zufliessenden Trübe 4-6" unter dem Rande b des Spitzkastens liegen. Dieser Spitzkasten wird auf die Waschbühne des Stossherds so aufgestellt, dass sich aus demselben die Trübe in die Rinne C auf den kürzesten Wege zu 2 Stossherden leiten lässt. Von diesen ist der eine immer im Gange und sobald derselbe sich gefüllt hat, wird die Trübe auf den zweiten geschafft[?], worauf man den ersten sogleich abhebt[?].
[obr] Fig. IIa, IIb, IIc.
[obr] Fig. IIIa, IIIb, IIIc.
die übrigen 3 Spitzkästen für die mildern Wäsche und Schlämmen müssen anders construirt werden.
Die für die zweite oder mittlere Waschsorte bestimmten Spitzkästen tragen nach ihrer Breite 2 oder 3 Zwingen, deren jede aus einem Grundholze A, den ins Kreuz gebundenen Zwingsäulen B und der Kappe C besteht.
Die in einer Fläche liegenden Säulen B werden mit mehrern dicht zusammengefügten zweizölligen Pfosten belegt und schließen nach unten an einen Klotz E, in welchen seitwärts die Abflußöffnung gebohrt ist.
Die pyramidale Form des Kastens nach unten wird durch 2 dreieckig geformte Brettstücke F hervorgebracht. Die Zu- und Abflußrinnen für die Stoßherde ruhen auf Querbrettchen, welche an den Zwingen angenagelt sind. Um die Trübe bei ihrem Eintritt in den Kasten gleichförmig zu vertheilen, leitet man dieselbe aus der Zuführungsrinne M durch die Canäle p, die durch aufgenagelte Holzstücke gebildet werden. Das Abgefäß[?] G für die sortirte Trübe legt sich an den Klotz E wasserdicht an, wird daselbst in der Richtung der Ausflußmündung durchbohrt und mit einer [?] oder bloß mit einem Zapfen versehen, um den Kasten gänzlich entleeren zu können.
An das Kniestück a schließt sich die Trübrinne G an, in welche die schlämmengerechte Trübe zu den betreffenden Stoßherden geleitet wird. Die Höhe der Säulen B unterhalb ihres Kreuzverbandes hängt von der Höhe des Bodens ab, auf welchem der Kasten gestellt werden soll.
Die beiden andern für die feinsten Waschsorten bestimmten und größten Spitzkästen sind in ihrer Construction
[obr] Fig. IV a, IV b.
einander gleich. Sie werden gleichfalls zwischen Zwingen gelegt, welche aber zum Unterschied von jenen beim zweiten Kasten nicht auf dessen Länge gestellt sind, sondern quer liegen und den Längenwänden zur Auflage dienen.
Die Zwingsäulen B selbst werden in die Grundschwelle A verzapft und bekommen oben eine Kappe C. Gegen eine seitenwärtige Bewegung dienen die Streben D[?], welche einerseits in der Grundschwelle, andererseits in den Zwingsäulen stecken. Die Seitenwände dieser Setzkästen werden zwischen Leisten eingeschoben, die an die Längenwände angenagelt sind.
Zu besserer[?] Vertheilung der Fluthtrübe[?] nach der ganzen Breite der beiden in Rede stehenden Setzkästen sind in die Zuleitungsrinnen M Bogöffnungen[?] o ausgeschnitten, die etwa 6" von einander stehen.
Da der vierte Kasten nur jene Fluthtrübe enthält, aus welcher bereits alle Nutztheile[?] ausgeschieden sind, da daher derselbe nur den Zweck hat, alle in der Fluthtrübe schwebenden Schlammtheilchen aufzunehmen, so muß dafür gesorgt werden, daß das Wasser mit der größten Ruhe durch denselben sich bewegt. Dazu tragen schon zum Theil die Vertheilungsbögen o das Ihrige bei, besonders aber findet dieses statt, wenn man nahe am Einflusse der Fluthtrübe in das Wasser ein etwa 2' breites Sturzbrett[?] g einsetzt. Dasselbe steht von der Seitenwand ungefähr 6" ab und ragt 6" über den Wasserspiegel hervor.
Die Rinnen J[?], welche die aus den Mundstücken a fließende Trübe aufnehmen, müssen ein genügendes Gefälle haben, da sich sonst in denselben [?] absetzt. Die dicke Trübe verlangt das größte Gefälle, weil sie am dickflüssigsten ist und die schwersten Theilchen mitführt. Auf 1 Klafter mißt[?] man für
ein[?] rasche Trübe gegen 5" Fall nehmen; für die schlammführende Trübe genügen 4" pr. Klafter.
Die relativen Wassermengen, welche jeder der 4 Kästen aus der Herdtrübe ausscheidet und im schlämmungsgerechtesten[?] Zustande den Nachstehenden zuführt, stellt sich wie folgt
der 1. Spitzkasten scheidet ab: | 40 % | Wasser
„ 2. | „ | „ | 22 % | „
„ 3. | „ | „ | 20 % | „
„ 4. | „ | „ | 12 % | „
zusammen | 94 %.
Der Abgang, welcher aus dem unvollkommenen Absetzen des feinsten Schlammes aus der Herdtrübe entspringt, beträgt daher nur 6 % der werthvollsten Setzgänge[?], während derselbe bei der Waßleimen[?] auf 10-12 % angeschlagen werden muß.
Was die Dickflüssigkeit der zu den Rundherden herabfließenden Trübe oder deren Wassergehalt zu [?] anbelangt, so hängt dieselbe von der Wassermenge ab, welche man mit dem ausgeschiedenen Wasser zum Rundherde ausströmen läßt und diese richtet sich wieder nach der Anzahl der Herde, die diese Trübe bearbeiten soll. Um letzteres im voraus zu beurtheilen, braucht man bloß zu berücksichtigen, daß der Bedarf an Schlämmwasser erfahrungsmäßig beträgt:
bei d. reichsten Wäsch.[?] | etwa 12 c.f.[?] | pr. 1 Ctr. | od. 25 c.f.[?] | pr 1 Stunde
„ | „ mittleren | „ | „ 8 | „ | „ | „ 16⅔ | „ | „
„ | „ mildern[?] | „ | „ 6 | „ | „ | „ 12½ | „ | „
„ | „ ärmsten | „ | „ 5 | „ | „ | „ 10 | „ | „
Hat man es nun z. B. mit der Herdtrübe von 30 Stoßherden zu thun, wovon jedes in 24 Stunden 8 Ctr. verschlammt[?], so daß demnach das ganze Ausbringen in 24 Stunden 240 Ctr., also in 1 Stunde 10 Ctr. beträgt, so werden aus der Herdtrübe stündlich ausge-
schieden 40 % räsches Mehl oder 400 ℔ mit 25 C.F.[?] Wasser angemengt
40 % | räsches Mehl | oder 400 ℔ | mit 25 C.F.[?] | Wasser angemengt
22 % | mittleres " | " 220 " | " 16⅔ " | "
20 % | mildes " | " 200 " | " 12½ " | "
12 % | Schlamm " | " 120 " | " 10 " | "
Es faßt daher 1 Cubikfuß Schlämmwasser mit sich
vom räschen Mehl | 16 ℔
" mittlern " | 13¼ "
" mildern " | 16 "
" Schlamm | 12 "
Die sortirten Produkte von den angenommenen 30 Pochsätzen würden bei einem Durchschlagen[?] von 240 Ctr in 24 Stunden nachstehende Zutheilung an Waschherden benöthigen:
die räsche Trübe | 1 Waschherd
" mittlere " | 1 "
" milde " | 2 "
" Schlamm[?] " | 2 "
Für jede der 4 Trübegattungen[?] muß jedoch ein Waschherd in Vorrath gehalten werden, auf welchen man die Trübe leitet, sobald der im Gang befindliche Waschherd sich vollends gefüllt hat. Ueberdieß muß ein gemeinschaftlicher Waschherd zum Nachschlämmen für die räschen und mittlern Schliche und ein zweiter für die milden und Schlammschliche vorhanden sein, so daß demnach das ganze Etablissement unter den angenommenen Verhältnissen mit 12 Waschherden zu versehen wäre, wie es in der That in dem betreffenden Waschgebäude anzutreffen ist. Die nachstehende Uebersicht enthält die Ergebnisse der beiden in Jahren 1847 und 1848 im Klarwasser[?], Pochwerke zu Schemnitz ausgeführten und amtlich vorgelegten Versuche, die wegen der großen dazu genommenen Vorkehrungen von zufälligen Einflüssen ganz frei sind:
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.