⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Dno klece tvoří prkna g, upevněná na železných příčných dřevech[?] h, a zároveň tvoří podklad pro kolejnice i. Uzamčení rámu, aby vozíky během těžní dopravy nesjížděly z kolejnic, se děje
[obr] Tab. VI, obr. I–V.
[obr] Obr. IV a V.
pomocí západek l, otáčivých kolem čepů k směrem nahoru. Na horním dřevěném kusu d je umístěno záchytné zařízení. To se skládá ze dvou kovaných, dobře soustružených a dole opatřených závitem tyčí m, které s příčnými díly n, n' tvoří pohyblivý rám, dále ze dvou háků o, které na jedné straně vidlicovitě obepínají horní čtyřhranné části tyčí m a na druhé straně se mohou otáčet v závěsech p, a konečně ze spirální pružiny q, jež tvoří podstatnou část záchytného zařízení. Spirální pružina, obepínající prostřední čep r, se opírá o příčný díl n. K zavěšení těžní klece i se záchytným zařízením na tažný řetěz[?] slouží západky s.
Když je nyní klec zachycena řetězem, zvedá se rám do té výšky, jakou dovolí přitisknutá pružina, přičemž háky zaujmou v obrázku plnou čarou znázorněnou polohu. Pokud naopak lano praskne, pružina se díky své pružnosti roztáhne a rám tím posune zpět, přičemž háky zaujmou v obrázku tečkovaně znázorněnou polohu, kdy se zaklesnou do vodicích trámů (Streichbäume) a klec se dál pádit nenechá.
Jednodušší, avšak ještě lepší záchytné zařízení je zařízení s excentrickými kotouči.
Úprava vytěžených rud na Adalbertim probíhá téměř stejně a spočívá v týchž pracích jako na Anně [?]. V dole se vytřiďují tytéž druhy a na povrchu se, pokud jde o přebírku, zachází stejně a tytéž druhy se rovněž vytřiďují. Důlní drť (Grubenklein)
přichází nejprve na síťovou sazovací mřížku (Setzgittermaschine) nebo na prací buben, který zkonstruoval c. k. sekční rada pan Rittinger. Bohužel tento stroj během mého pobytu prodělal větší opravy a podle svých poznámek jsem k němu nemohl získat žádný nákres ani popis, proto jsem jej zde musel zcela pominout.
Síťová sazovací mřížka má 7 různých sít, z nichž na prvních 4 se ještě probírá nadgruns (Nachgut), zatímco ostatní 3 síta provádějí sazení a dávají 3 odtahy, a to rudu, mlecí propad (Pochgänge) a hlušinu.
Dále se v této úpravárenské budově nachází mlecí ústrojí[?]. Zrno, které propadne prvním, nejhrubším sítem, aniž by prošlo skrz, se opět nasazuje zpět, což musí provádět chlapec, protože zde chybí nasazovací kolo[?].
Krupice, přicházející z 2. a 3. síta, se nasazují na kontinuální sazovací stroj, který rovněž navrhl a podle svých plánů postavil c. k. sekční rada pan Rittinger.
Krupice ze 4. síta se konečně odevzdávají ke stolům.
Než však budu pokračovat dál v popisu úpravy, chci nejprve podrobněji popsat tento kontinuální sazovací stroj.
A jsou 2 podélné prahy, které jsou spojeny na příčných prazích B. Na podélné prahy A jsou nasazeny 6 sloupků C D E C, D, E, a na tyto poslední jsou začepovány oba podélné nosníky FF', které sahají téměř až k opěrným trámům a jsou k nim přitaženy dvojitými klíny a
[obr] Tab. VII.
Mezi 8 sloupky je uzavřena z podlahových latí b, podélných stěn G H a příčných stěn J K[?] utvořená, 3½ stopy vysoká a 20½ palce ve světlosti široká vodní bedna. Podlahové latě b jsou položeny na práhy C. Bedna je přepážkou M rozdělena na 2 nestejné, dole spojené prostory, z nichž větší slouží k uložení sazovacího pístu N a sacích ventilů O, druhý P naproti tomu slouží jako výtlačný kanál k odvádění vody zdvižené pístem. Tento výtlačný kanál se nahoře rozšiřuje a v rozšíření na 8 palců, které dosahuje výšky 3–4 palce[?]. Pístový prostor je po obvodu vyložen železnými lištami DD, FF. Nad kožnými lištami[?] DD' FF je upevněn železný ventilový rám O tak, že přiléhá zespodu ke kožným lištám[?]. Aby bylo možno tento ventilový rám vyměnit, je sestaven ze 2 dílů, z nichž každý tvoří sám o sobě ventilový rám[?] dlouhý 19¼ palce a široký 20½ palce. Ventilový rám je příčnými lištami h rozdělen na 6 polí. Osazených 6 ventilů jsou samy klapkové ventily a skládají se ze 3 kožených klapek, na které jsou nýty upevněny 1 linii silné plechové kousky. Kožené klapky jsou s rámem spojeny šrouby. K podepření ventilového rámu v pístové skříni slouží lišty K.
Aby bylo možné jemný materiál[?], propadávající během provozu skrze sazovací síto h, čas od času z bedny odstranit, je jedna z podélných stěn, a to zde stěna H[?], opatřena 2 výřezy, z nichž jeden se nachází u a (32½ palce dlouhý a 13 palců vysoký) pod
sacími ventilovými deskami a druhý, 32½ palce dlouhý a 4 palce vysoký, nad sacími ventily u o. K uzavření těchto otvorů slouží prstencové, koženými podložkami utěsněné vysoké víko T, sestávající ze 2 dílů; na vnější straně[?] se víko upevňuje šrouby q q ke stěně bedny. K naplnění bedny vodou slouží na stěně H umístěná 2 palce široká stavěcí trubka V. Je vyrobena z plechu a opatřena ukazatelem[?] U. K odvádění vody slouží opět ze 3 dílů sestávající podlahová deska W, po celé délce obloukovitě vyříznutá. Zcela vpředu má výřez t, krytý plechovým sítem. Vody odtékají do žlabu X a odtud jsou vedeny do jímky (sumpf).
Sazovací píst se skládá z 35½ palce dlouhého, 17palcového[?] širokého a 4½ palce vysokého železného lištového rámu M, který je 3 příčnými lištami u rozdělen na 4 pole. Je opatřen 2 navenek se otvírajícími koženými klapkovými ventily v, jejichž konstrukce je podobná konstrukci sacích ventilů. Těsnění pístu tvoří 1½palcové[?] široké kožené pásky w. Ke spojení pístu s klikovou tyčí D slouží 2 na obou podélných stranách pístu umístěné kované pístní tyče a₁. Jsou na horním konci opatřeny závity a maticemi a přišroubovány k železným pístním hlavám[?] g₁, krytým 2–2½ palce silnými kolejnicemi e'e'. Celek je sestaven tak, aby střednice pístních tyčí a₁ ležely ve svislé rovině vnitřních stěn pístové bedny.
Vnitřní plochy stěn pístové bedny jsou v místě, kde přiléhají pístní tyče,
po celé výšce od m po i vyříznuty do půlkruhového tvaru pro jejich uložení[?]. Stejným způsobem jsou na tomto místě vyříznuty na sílu pístní tyče i podélné vyplňovací trámy[?] S a S, u hlavy pístu[?] u i. K lepšímu vedení pístní tyče jsou v horní části pístové bedny na obou stranách vsazeny vyplňovací trámy oo. Jsou 7½ stopy vysoké, 7 stop dlouhé a sahají od zadní stěny pístové bedny T až k předním sloupkům E E. V horní části bedny je vsazen rukojeťový rám R R s odsíváním[?] s. Ten se skládá ze 2 podélných trámů R h a 2 příčných trámů K, u L. Podélné trámy R R jsou dole u p opatřeny odsazením, jemuž odpovídajícím způsobem je i odsívací[?] deska s ohnuta. Ta je vyrobena z plechu, má čtvercové nebo i kulaté otvory, je ⅜ palce silná a je na rám zdola přibita. Toto odsazení má za účel rozšířit vypouštěcí otvory d a ß[?]. Aby se přitom rudní drť[?] přes odsazení nedostávala pryč, je horní hrana předního vyplňovacího trámu o šikmo seříznuta odpovídajícím způsobem podle odsazení a zadní stěna M je vyvedena jen do výšky odsazení.
P a Q jsou 2 kované, v pravém úhlu dvojnásobně ohnuté a na svých koncích 2 páskami opatřené stavěcí třmeny. Jeden třmen Q se skládá ze 3 dílů, a to ze 2 k rukojeťovému rámu upevněných konců ložisek[?] l a z ložiska[?] T. Ložiska[?] T jsou uprostřed vykrouženy a opatřeny 2 šroubovými otvory v pro uložení 4 stavěcích šroubů a", b", c", d". Ze stavěcích šroubů a" a b" vybíhají 1 palec široká a 2 palce silná ramena e" a f", jejichž konce jsou opatřeny drážkami[?],
do kterých se zavěšují třídicí síta o' a v'. Z předních stavěcích šroubů [přeškrtnuté slovo] jeden c'' přechází také ve 2 dvojnásobně zahnutá ramena g'', na jejichž konci je přišroubováno horní třídicí síto o' s nízkými obrubami[?]. Druhý ze stavěcích šroubů d'' přechází ve vnitřní[?] 2linkový silný pohybový třmen m'' m'. Třídicí síta musí být po celé délce opatřena 2linkovými silnými, 1palcovými vysokými žebry h'' h'', aby jim byla dodána potřebná tuhost, čímž se zabrání podélnému prohýbání[?]. K zamezení bočního prolomení[?] jsou na spodní ploše třídicích sít přinýtovány 2½–3linkové silné, 1¼palce široké kolejničky u'. Vnitřní stěny[?] rukojeťových rámů jsou kvůli delší trvanlivosti vyloženy vloženými plechy i''. Šířka sít má být odměřena tak, aby mezi jejich okrajem a plechovým obložením zůstala na každé straně vůle jen ⅓–½ palce. K zamezení vodorovného posunu a viklání jsou na vnějších stavěcích třmenových šroubech t' a v'' nasazeny stříkací třmeny[?] V₁ a U₁. K odděleně jímání setříděných produktů sazení[?] slouží vpředu mezi stěny bedny vložené, z fošen[?] vytvořené přepážky W' X', které tvoří pole I, II, III. Aby se pole I a II zvětšila a zabránilo se mísení produktů sazení[?], přesahuje přepážka W' přes stěny bedny.
Takto sestavený rukojeťový rám je zavěšen pomocí 4 stavěcích šroubů d na 4 hlavních tyčích a a b. Na přední straně vozíku je upevněna železná[?] stavěcí lišta[?] O'.
T[?] je násypná bedna na sazovací materiál, zhotovená[?] z latí, do níž se plní setzgut. Je zavěšena pomocí kovaných dvojitých pásků F F na hřídeli m, který spočívá v kovaných a k hlavním sloupkům C C' přišroubovaných čepových ložiscích p'. Aby materiál padající z bedny T na stůl nedopadal vlivem tlumených rychlých nárazů[?] příliš daleko směrem ke středu stolu, nýbrž byl veden k jeho zadní stěně, je před padající materiál z bedny předsazen k boční stěně stolového rámu šikmo přibitý plechový plát L.
Síto je uváděno do pohybu kovanou hlavní hřídelí[?] K K', na níž jsou naklínovány přestavitelná vačková klika R, setrvačník V a obě řemenice U a U'. Od klikového kotouče R dostává jak násypná bedna, tak i sazovací ruka[?] pomocí 2 kovaných úhlových pák W' a K' potřebný posuv. V čepových ložiscích q q' leží čepy vodorovné hřídele w', na kterou je naklínována úhlová páka W'. Zcela stejně je zkonstruována úhlová páka K', sloužící k posuvu násypné bedny.
Mezi základními prahy F F' je vepředu vsazena příčná závora f', o kterou se opírá bukové[?] 1½ palce silné, 4 palce široké pero K'[?].
Šoupátko násypné bedny se otevře, má-li stůl pracovat, a hlavní hřídel K se uvede do chodu. Protože množství vody obsažené v sacím kanálu je menší než množství nasáté pístem, klesne při spuštění sazovacího stolu vodní hladina v sacím kanálu pod spodní hranu přepážky a píst
začne nasávat vzduch. Chybějící vodu je proto třeba doplnit úplným otevřením stavidla. Později je lze opět více přivřít.
Co se týče spirál, zjistilo se, že lze bez újmy na dobrém průběhu sazení jít až k počtu 50–60 spirál, dále že u všech zrnitostí ležících mezi 1¼–5 liniemi postačuje výška zdvihu 2–3 palce.
Výška vrstvy sazovacího materiálu nesmí být vyšší, než dovoluje velikost zvoleného zdvihu pístu. Lze stanovit zásadu, že při určité výšce zdvihu pístu jemné zrno snáší menší, hrubší zrno větší výšku vrstvy. Nejlépe se osvědčila výška 3–4 palce.
Kvalitativní výkon je stejný jako u hydraulických sazovacích chodů (Setzgänge), jak ukáže následující tabulka. Při pokusech byly použity smíšené střední rudy, sestávající z galenitu, sfaleritu, tíhového špátu (Schwerspath), vápencové břidlice[?], křemene a droby, a to tak, že jedna dávka o hmotnosti 200[?] centů byla rozdělena na 2 stejné díly a každý byl předán jednomu stroji. Zrnitost sazovacího materiálu odpovídala kruhové sítové mezeře[?] 2,3–1,1 linie.
Kvantitativní výkon vyšel při šířce stolu 15 palců, tedy při sazovací ploše 3½ čtverečních stop a 50–60 zdvizích za minutu, na 10–15 krychlových stop za hodinu. Protože výkon jednoho dělníka u sazovacích chodů s 8 čtverečními stopami sazovací plochy, vyžadujících ½ koňské síly, činil 8 krychlových stop, a u ručního sazovacího síta o velikosti 1½ čtvereční stopy 4 krychlové stopy, poměřují se výkony jednoho dělníka u
těchto 3 sazovacích zařízení v poměru 3 : 2 : 1. Sílu potřebnou k provozu stolu, jehož sazovací píst je 3 stopy dlouhý a 18 palců široký, lze odhadnout na ¾[?] koňské síly.
Následující přehled má poskytnout přehled o kvantitativních výkonech kontinuálního nárazového stolu a sazovacích chodů[?].
[obr] Tabulka: Přehled výkonů
Č. dávky | Suchá váha | Váhové procento | Obsah | Obsah kovu | centů | liber | | stříbro (lot | grán[?]) | olovo (liber) | stříbro (marek | lotů | kvintlíků[?] | pfeningů[?] | %) | olovo (centů[?] | liber | %)
Pokus se sazovacím stolem.
1. | Nasazený sazovací materiál | 98 | 75. | 100,0 | 3. | 2. | – | 17. | 21. | 9 | 2 | 2 | 100,0 | 16 | 78¾ | 100,0 2. | Vytěženo: sfaleritový bohatý chod[?] | 38 | 89[?] (přepsáno) | 39,3 | 6 | – | 1 | 31,5 | 14 | 11 | 3 | – | 68,2 | 12 | 25 | 27,9 3. | „ : sfaleritový chudý chod | 51 | 83 | 52,4 | 1 | – | 2 | 4¼ | 3 | 10 | 1 | 1 | 16,8 | 2 | 20¼ | 13,1
Nerozřešená[?] dávka č. 2.
4. | Vytěženo: čistý bohatý chod[?] | 12 | 47 | 12,6 | 11 | 2 | – | 6,5 | 8 | 15 | 1 | 2 | 41,4 | 8 | 10,5 | 48,2 5. | „ : bohatý[?] olovnatý[?] kal[?] | 25 | 44 | 25,7 | 3 | – | – | 12 | 4 | 12 | 1 | 1 | 22 | 3 | 5¼ | 18,1
Nerozřešená[?] dávka č. 3.
6. | Vytěženo: chudý[?] olovnatý[?] kal[?] | 11. | 77 | 14,9 | 1 | 2 | 3 | 6¼ | 1 | 3 | 3 | 2 | 5,7 | – | 73½ | 4,3 7. | „ : chudý chod (Nachgang) | 39 | 91 | 40,4 | – | 2 | 2 | 3 | 1 | 8 | 3 | 3 | 7,1 | 1 | 19¾ | 7,1.
Pokus se sazovacími chody.
I. | Nasazený sazovací materiál | 98 | 75 | 100,0 | 3 | 2 | – | 17¼ | 21 | 9 | 2 | 2 | 100 | 17 | 3¼ | 100 II. | Vytěženo: sfaleritový bohatý chod[?] | 50 | 83 | 57,4 | 5[?] (škrtnuto) | 3 | 3 | 17¼ [nad tím připsáno: 24] | 21[?] [nad tím připsáno: 15] | 10 | 3 | 3 | 72,6 | 12 | 20 | 71,6 III. | „ : sfaleritový chudý chod | 40 | 88 | 41,4 | 1 | – | 3 | 5 | 3 | – | 2 | – | 14 | 2 | 4¼ | 11,9
Nerozřešená[?] dávka č. II.
IV. | Vytěženo: čistý bohatý chod[?] | 10 | 49 | 10,6 | 12 | – | 2 | 70,5 | 7 | 15 | – | 3 | 36,8 | 7 | 39,5 | 43,4 V. | „ : bohatý[?] olovnatý[?] [přeškrtnuté slovo] | 39 | 57 | 40 | 3 | 1 | – | 11,5 | 8 | – | 2 | 1 | 37,2 | 4 | 55 | 26,7
Nerozřešená[?] dávka č. III.
VI. | Vytěženo: chudý[?] olovnatý[?] [přeškrtnuté slovo] kal[?] | 2. | 8 | 2,1 | 2 | 2 | 3 | 9¾ | – | 5 | 2 | 1 | 1,6 | – | 20¼ | 1,1 VII. | „ : chudý chod (Nachgang) | 38 | 33 | 38,8 | – | 2 | 2 | 2¾ | 1 | 7 | 3 | 3 | 6,9 | 1 | 5¼ | 6,1
Náklady na takový stůl se počítají následujícím způsobem:
[obr] Tabulka: Počet | Cena | Částka (jednotlivě | celkem) | počet | cena zl. | kr. | d.[?] | částka jednotlivě zl. | kr. | d.[?] | částka celkem zl. | kr. | d.[?]
Tesařské práce Sesazení a postavení celého zařízení v tesařských denních dílech | 140. | — | 34 | — | . | . | . | 79 | 20 | —
Tesařský materiál: Na 22 sáhů 5/8palcového silného lešeňového dřeva, 10palcové silné jedlové kmeny | 4. | 6 | — | — | 24 | — | — Na 3 sáhy 6/10palcového silného lešeňového dřeva, 13palcové silné jedlové kmeny | 1/2 | 10 | — | — | 5 | — | — Táhlové[?] tyčovité dřevo[?] 6 stop silné (sáh) | 1 | — | 40 | — | [?] | 40 | — Bukové[?] čepové ložisko | 6 | — | 40 | — | 4 | — | — Táhací sloupky[?] 2 palce silné a 3 sáhy dlouhé | 1. | 2. | 43 | — | 2 | 43 | — Bukové prkno[?] 1½ palce silné a 3 sáhy dlouhé | 1. | — | 45 | — | — | 45 | — Dubová kůra/deska[?], 3 sáhy dlouhá | 1. | — | 20 | — | — | 20 | — Borové sloupky[?], 3 palce silné a 3 sáhy dlouhé | 4. | 1. | 42 | — | 6 | 48 | — " " 2 palce silné a 3 sáhy dlouhé | 3. | 1. | 5 | — | 3 | 15 | — Jedlová prkna, 1½ palce silná a 3 sáhy dlouhá | 3. | — | 31 | — | 1 | 33 | — Hřebíky do kbelíků | 500 | 2/1000 | — | — | 1 | — | — [?] hřebíky | 60 | — | 12/60 | — | — | 12 | — Latové hřebíky | 120 | — | 16/60 | — | — | 32 | — Hovězí kůže[?] | 1. | 8 | — | — | 8 | — | — | 58. | 48 | —
desselben, sowie die Herstellung einer neuen Dampfmaschine zur Förderung dieses unmöglich machte. Der Schacht ist ebenfalls saiger und die Förderung erfolgt mittelst Schachtgestellen, welche auf folgende Weise eingerichtet sind: sie bestehen aus einem horizontalen Rahmen von schmiedeisernen Schienen a b, den Längsschienen c, welche oben über das eiserne Jochstück d gehen und unten durch eine schmiedeiserne[?] Schiene e mit einander verbunden sind, den Diagonalschienen f f' und den oberen und unteren Führungslaschen v, u, welche die Führungslatten lose mit ½" Spielraum umfaßten.
Den Boden derselben bilden die Bretter g, welche an den eisernen Querhölzern[?] h befestigt sind, und bilden zugleich die Unterlage für die Bahnschienen i. Das Sperren des Rahmens, damit die Wagen nicht von den Schienen während der Schachtförderung herunterlaufen können, geschieht
[obr] Taf. VI, Fig. I – V.
[obr] Fig. IV u. V.
durch die um die Bolzen k nach oben drehbaren Riegel l. Auf dem oberen Holzstück d ist die Fangvorrichtung angebracht. Dieselbe besteht aus den zwei schmiedeisernen, gut abgedrehten und unten mit Gewinde versehenen Stangen m, welche mit den Querstücken n n' einen beweglichen Rahmen bilden, ferner aus den 2 Nasen o, welche einerseits die oberen viereckigen Theile der Stangen m gabelförmig umfassen und andrerseits in den Scharnieren p sich drehen können, endlich aus der Spiralfeder q, welche den wesentlichen Theil der Fangvorrichtung bildet. Die Spiralfeder, den mittlern Bolzen r umfassend, stützt sich auf das Querstück n. Zum Aufhängen der Förderschaale sammt Fangvorrichtung an die Schürzkette [?] dienen die Riegel s.
Wird nun das Gestell von der Kette angefaßt [?], so wird [durchgestrichen: dadurch geht [?]] der Rahmen soweit mit in die Höhe, als es die angedrückte Feder erlaubt, wobei die Nasen die in der Figur ausgezogene Stellung einnehmen. Reißt dagegen das Seil, so drängt sich die Feder vermöge ihrer Elasticität aus einander, also den Rahmen wieder zurück, und die Nasen nehmen die in der Figur punktirte Lage ein, wobei sie sich in die Streichbäume einhauen und das Gestell nicht weiter fallen lassen.
Eine einfachere aber noch bessere Fangvorrichtung ist die mittelst excentrischer Scheiben
Die Aufbereitung der gewonnenen Erze auf Adalberti ist fast ganz so und beruht [?] auf denselben Arbeiten, wie auf Anna [?]. In der Grube werden dieselben Sorten ausgehalten und über Tage, was das Scheiden betrifft gerade so behandelt und dieselben Sorten geschieden. Das Grubenklein
kömmt[?] zunächst auf eine Setzgittermaschine oder auf eine Waschtrommel, [durchgestrichen: auf[?]] welche vom k.k. Sectionsrath Herrn Rittinger construirt ist. Leider erlitten diese Maschine während meiner Anwesenheit größere Reparaturen, auch konnte ich davon nach meinen Notizen keine Zeichnung oder Beschreibung erhalten, weshalb ich solche hier gänzlich vernachlässigen mußte.
Die Setzgittermaschine besitzt 7 verschiedene Siebe, von welchen 4 ersten das Nachgut noch geklaubt wird, während die 3 andern Siebe ein Setzen und 3 Abschübe machen und zwar Erze, Pochgänge und Berge geben.
Ferner befindet sich in diesem Aufbereitungsgebäude ein Zermahlwerk[?]. Dasjenige Korn, welches vom ersten, dem gröbsten Sieb herabfällt, ohne durchgegangen zu sein, wird wiederum aufgegeben, welche Arbeit von einem Jungen geschehen muß, da hier ein Aufgeberad[?] fehlt.
Die Graupen, welche vom 2. und 3. Siebe kommen, werden auf eine continuirliche Setzmaschine aufgegeben, welche ebenfalls vom k.k. Sectionsrath Herrn Rittinger angegeben und nach seinen Plänen gebaut worden ist.
Die Graupen vom 4. Siebe endlich werden an die Sätze abgeliefert.
Ehe ich jedoch in den Fortgang der Aufbereitung weiter gehe, will ich in Folgendem diese continuirliche Setzmaschine einer nähern Beschreibung unterwerfen.
A sind 2 Langschwellen, welche auf den Querschwellen B aufgekämmt sind. Auf die Langschwellen A sind 6 Säulen C D E C, D, E, und auf diese letzteren die beiden Längenträger FF' aufgezapft, welche bis nahe an die Stützbäume reichen und an diese mit Doppelkeilen a angetrieben
[obr] Taf. VII.
sind. Zwischen den 8 Säulen ist der aus den Bodenlatten b, den Längenwänden GH und Querwänden JK[?] gebildete 3½' hohe und 20½" im Lichten breite Wasserkasten eingeschlossen. Die Bodenlatten b sind auf die Schwellen C aufgelegt. Der Kasten ist durch die Scheidewand M in 2 ungleiche unten communicirende Räume abgetheilt, von welchen der größere zur Aufnahme des Setzkolbens N und der Saugventile O, der andere P dagegen zur Ableitung des durch den Kolben gehobenen Wassers als Steigkanal dient. Dieser Steigkanal erweitert sich nach oben und in Zuweitung[?] auf 8" welche bis zu einer 3—4" betragenden [?]höhe wird. Der Kolbenraum ist mit den eisernen Latten DD, FF, ringsherum ausgefüttert. Ueber den Lederlatten[?] DD' FF, ist der eiserne Ventilrahmen O so befestigt, dass sich derselbe an die Lederlatten[?] von unten anlegt. Um diesen Ventilrahmen auswechseln zu können, ist derselbe aus 2 Theilen zusammengesetzt, deren jeder für sich einen 19¼" langen und 20½" breiten Ventilrahmen[?] bildet. Der Ventilrahmen ist durch Querleisten h in 6 Fächer getheilt. Die angebrachten 6 Ventile selbst sind Klappenventile und bestehen aus 3 Lederklappen, auf welche 1''' dicke Blechstücke mit Nieten befestigt sind. Die Lederklappen sind mit dem Rahmen durch Schrauben verbunden. Zur Unterstützung des Ventilrahmens im Kolbenkasten dienen die Leisten K.
Um den während des Betriebes durch das Setzsieb h fallenden feinen Masse[?] zeitweise aus dem Kasten herauszuschaffen zu können, ist eine der Längenwände und zwar hier die Wand H[?] mit 2 Ausschnitten versehen, deren einer sich bei a (32½" lang und 13" hoch) unter dem
Saugventilscheiben und der andern, 32½" lang und 4" hoch, über den Saugventilen bei o befindet. Zum Verschluß dieser Oeffnungen dient ein ringförmiger mit Lederscheiben gedichteter hoher Deckel T, bestehend aus 2 Theilen; an der äußern [?] wird der Deckel mit Schrauben q q an die Kastenwand befestigt. Zur Füllung des Kastens mit Wasser dient das an der Wand H befindliche 2" weite Standrohr V. Es besteht aus Zinkblech und ist mit einem Zeiger[?] U versehen. Zur Ableitung des Wassers ist das wieder aus 3 Theilen bestehende Bodenblatt W seiner ganzen Länge nach bogartig ausgeschnitten. Ganz vorne erhält dasselbe einen Ausschnitt t, der mit einem Blechsiebe bedeckt ist. Die Wässer gelangen in eine Rinne X und werden von da einem Sumpfe zugeleitet.
Der Setzkolben besteht aus einem 35½" langen, 17"[?] breiten und 4½" hohen eisernen Leistenrahmen M, welcher durch 3 Querleisten u in 4 Fächer abgetheilt ist. Er ist mit 2 sich nach auswärts öffnenden ledernen Klappenventilen v versehen, deren Construction ähnlich jener der Saugventile ist. Die Dichtung des Kolbens besteht aus 1½"[?] breiten Lederstreifen w. Zur Verbindung des Kolbens mit der Kurbelstange D, dienen die 2 an den beiden Längenseiten des Kolbens angebrachten schmiedeisernen Kolbenstangen a₁. Sie sind am obern Ende mit Gewinden und Muttern versehen und an die mit 2 – 2½" dicken Schienen e'e' bedeckten eisernen Kolbensch[?] g₁ angeschraubt. Das Ganze ist so zusammengestellt, daß die Mittellinien der Kolbenstangen a₁ in die Vertikalebene der innern Kolbenkastenwände zu liegen kommen.
Die innern Flächen der Kolbenkastenwände sind an der Stelle, wo die Kolbenstangen zu liegen kommen, zur
nehmung[?] derselben in der ganzen Höhe von m, bis i, halbkreisförmig ausgeschnitten. In gleicher Art sind auch an dieser Stelle die Langenfutterbalken[?] S und S, ob Kolbenkopfstand[?] bei i, in die Stärke der Kolbenstange ausgeschnitten. Zur besseren Führung der Kolbenstange sind in obern[?] Kolbenkastens beiderseits die Futterbalken oo eingesetzt. Sie sind 7½' hoch, 7' lang und reichen von der Rückwand des Kolbenkastens T bis zu den vorderen Säulen E E,. Im oberen Theile des Kastens ist der Handrahmen R R, mit dem Absieb[?] s eingefügt. Derselbe besteht aus 2 Langenbalken R h, und 2 Querbalken K, u. L. Die Langenbalken R R, sind sammt[?] nach unten bei p, mit einem Absatz versehen, welchem entsprechend auch das Absieb[?] s gebogen ist. Selbiges[?] besteht aus Eisenblech, hat quadratische oder auch runde Löcher, ist ⅜" dick und wird auf den Rahmen von unten aufgenagelt. Dieser Absatz hat den Zweck, die Entleerungsöffnungen d und ß[?] zu erweitern. damit aber durch Absätze der Erzschieb[?] nicht fliehen[?], ist die obere Kante des vordern Futterbalkens o, dem Absatz entsprechend schräg zugeschnitten und die Hinterwand M bloß bis zur Höhe des Absatzes hinaufgeführt.
P, und Q, sind 2 schmiedeiserne unter rechten Winkeln doppelt gebogene und an ihren Enden mit 2 Laschen versehene Stellbügel. Der eine Bügel Q besteht aus 3 Theilen, und den[?] 2 an den Handrahmen befestigten Laggerenden[?] l, und aus der Lagge[?] T. Die Laggen[?] T, sind in der Mitte ausgeschweift und mit 2 Schraubenlöchern v, zu Aufnahme der 4 Stellschrauben a" b" c" d" versehen. Von den Stellschrauben a" und b" endigt sich in 1" breite und 2' dicke Arme e" und f", deren Enden mit Schlitzen[?] versehen sind,
in welche die Sortirsiebe o' und v' sich einlagen lassen. Von den vordern Stellschrauben [durchgestrichenes Wort] die eine c'' auch in 2 doppelt gekrümmte Arme g'' über, an dem Ende das obere Sortirsieb o' mit niedrigen Wülsten[?] aufgeschraubt ist. Die zweite von den Stellschrauben d'' geht in einem einwärtigen[?] 2''' starken Laufbügel m'' m' über. Die Sortirsiebe müssen, um ihnen die erforderliche Steifheit zu ertheilen, ihrer ganzen Länge nach mit 2''' starken, 1'' hohen Rippen h'' h'' versehen werden, wodurch der Längenbiegung[?] verhindert wird. Zur Vermeidung des Seiteneinbruchs[?] sind an der untern Fläche der Sortirsiebe 2½–3''' dicke, 1¼'' breite Schienen u' angenietet. Die innern Wände[?] der Handrahmen sind der längern Dauer wegen mit eingelegten Blechen i'' ausgefüttert. Die Breite der Siebe soll so bemessen sein, daß zwischen dem Rand derselben und der Blechfütterung zu jeder Seite ein Spielraum von nur ⅓ – ½'' frei ist. Zur Verhinderung der horizontalen Verrückung und des Schlotterns sind an den äußern Stellbügelschrauben t' und v'' Spritzbügel[?] V₁ und U₁ aufgesteckt. Zur abgesonderten Auffangung der sortirten Setzproducte[?] dienen die vorne zwischen die Kastenwände eingeschalteten aus Bohlen[?] gebildeten Fachwände W' X', welche die Fächer I, II, III bilden. Um die Fächer I und II zu vergrößern und das Vermengen der Setzproducte[?] zu verhindern, reicht die Fachwand W' über die Kastenwände heraus.
Der so zusammengestellte Handrahmen ist mittelst der 4 Stellschrauben d auf die 4 Hauptstangen a und b aufgehängt. An der vordern Seite des Hundes ist die eiserne[?] Stellleiste[?] O' angebracht.
T[?] ist der mit Setzgut zu füllende, aus Latten gezimmerte[?], gestaltete[?] Beschickungskasten. Derselbe ist durch schmiedeiserne Doppelbänder F F auf einer Spindel m aufgehängt, welche in den schmiedeisernen und an den Hauptsäulen C C' angeschraubten Zapfenlagern p' ruht. Damit das vom Kasten T auf den Herd aufzutragende Setzgut vermöge der verhaltenen Schnellstöße[?] nicht zu weit gegen die Mitte des Herdes anfalle, sondern gegen die Rückenwand desselben geleitet werde, ist dem vom Kasten abfallenden Setzgut eine an die Seitenwand des Herdrahmens in geneigter Lage angenagelte Blechtafel L vorgestellt.
Bewegt wird das Sieb durch eine schmiedeiserne Hauptwelle[?] K K', auf welcher die verstellbare Daumenkurbel R, das Schwungrad V und die beiden Riemenscheiben U und U' aufgekeilt sind. Von der Kurbelscheibe R erhält sowohl der Beschickungskasten als die Setzhand[?] mittelst der 2 schmiedeisernen Winkelhebel W' und K' den erforderlichen Anschub. In den Zapfenlagern q q' liegen die Zapfen der horizontalen Spindel w', auf welche der Winkelhebel W' aufgekeilt ist. Ganz so ist der zum Aufschub des Beschickungskastens dienende Winkelhebel K' construirt.
Zwischen den Grundschwellen F F' ist vorn ein Querriegel f' eingezapft, an welchem sich eine weißbüchene 1½" starke, 4" breite Feder K'[?] anlehnt.
Der Beschickungskastenschieber wird, wenn der Herd arbeiten soll, geöffnet und die Hauptwelle K angelassen. Da die im Saugkanal enthaltende Wassermenge kleiner ist, als die vom Kolben angesogene, so wird beim Anlassen des Setzherdes der Wasserspiegel im Saugkanal unter die Unterkante der Scheidewand herabsinken und der Kolben
Luft anfangen. Es muß daher das fehlende Wasser durch gänzliches Öffnen der Schütze ersetzt werden. Später können sie wieder mehr geschlossen werden.
Die Spirale betreffend, so hat man in Erfahrung gebracht, daß man ohne Beeinträchtigung des guten Setzprocesses bis zu einer Zahl von 50 – 60 Spiralen gehen kann, ferner daß man bei allen zwischen 1¼ – 5 Linien liegenden Korngrößen mit einer Hubhöhe von 2 – 3" ausreiche.
Die Höhe der Setzgutschicht darf nicht höher gehalten werden als es die Größe des gewählten Kolbenhubes zuläßt. Es läßt sich der Grundsatz aufstellen, daß bei einer bestimmten Hubhöhe des Kolbens feines Korn eine geringe, gröberes Korn eine größere Höhe zuläßt. 3 – 4" Höhe haben am besten entsprochen.
Die qualitative Leistung ist ebenso wie bei den hydraulischen Setzgängen, wie folgende Tabelle zeigen wird. Bei den Versuchen kamen gemischte Mittelerze, bestehend aus Bleiglanz, Blende, Schwerspath, Kalkschieferstein[?], Quarz und Grauwacke, in der Art zur Verwendung, daß ein Posten von 200[?] Centner in 2 gleiche Theile getheilt und jeder einer Maschine übergeben wurde. Die Korngröße des Setzgutes entsprach einer runden Sieblochslichte[?] von 2,3 – 1,1 Linien.
Die quantitative Leistung ergab sich bei 15" Herdbreite[?], daher bei 3½ Quadratfuß Setzfläche und 50 – 60 Hubausschüben pr. Minute auf 10 – 15 Cubikfuß pr. Stunde. Da sich nun die Leistung eines Arbeiters bei ein [?] 8 Quadratfuß Setzfläche besitzenden, ½ Pferdekraft erfordernden Setzgängen mit 8 Cubikfuß und bei einem 1½ Quadratfuß großen Handsatzsiebe mit 4 Cubikfuß ergab, so stehen die Leistungen eines Arbeiters bei
diesen 3 Setzapparaten in Verhältniß wie 3 : 2 : 1. Die Kraft zum Betriebe eines Herdes, dessen Setzkolben 3 Fuß lang und 18 Zoll breit ist, kann mit ¾[?] Pferdekraft angenommen werden.
Folgende Zusammenstellung möge eine Uebersicht liefern über die quantitativen Leistungen des continuirlichen Stoßherdes und der Setzgänge[?].
[obr] Tabelle: Zusammenstellung der Leistungen
Nᵒ. der Post | Trocknes Gewicht. | Gewichts Procent | Gehalt | Metallinhalt
| Centner | Pfund | | Silber (Lth | Grän[?]) | Blei (℔) | Silber (Mrk. | Lth | Qui.[?] | Pf.[?] | %.) | Blei (Ctr[?] | ℔ | %.)
1, Setzherds Versuch.
1. | Aufgegebenes Setzgut | 98 | 75. | 100,0 | 3. | 2. | – | 17. | 21. | 9 | 2 | 2 | 100,0 | 16 | 78¾ | 100,0
2. | Ausgebracht: blendigen Schlieggang[?] | 38 | 89[?] (přepsáno) | 39,3 | 6 | – | 1 | 31,5 | 14 | 11 | 3 | – | 68,2 | 12 | 25 | 27,9
3. | „ : blendigen Nachgang | 51 | 83 | 52,4 | 1 | – | 2 | 4¼ | 3 | 10 | 1 | 1 | 16,8 | 2 | 20¼ | 13,1
Ungelöste[?] Post Nᵒ 2.
4. | Ausgebracht: reinen Schlieggang[?] | 12 | 47 | 12,6 | 11 | 2 | – | 6,5 | 8 | 15 | 1 | 2 | 41,4 | 8 | 10,5 | 48,2
5. | „ : Reiche[?] bleiische[?] Schlich[?] | 25 | 44 | 25,7 | 3 | – | – | 12 | 4 | 12 | 1 | 1 | 22 | 3 | 5¼ | 18,1
Ungelöste[?] Post Nᵒ 3.
6. | Ausgebracht: Arme[?] bleiische[?] Schlich[?] | 11. | 77 | 14,9 | 1 | 2 | 3 | 6¼ | 1 | 3 | 3 | 2 | 5,7 | – | 73½ | 4,3
7. | „ : Nachgang | 39 | 91 | 40,4 | – | 2 | 2 | 3 | 1 | 8 | 3 | 3 | 7,1 | 1 | 19¾ | 7,1.
2, Setzgängen Versuch.
I. | Aufgegebenes Setzgut | 98 | 75 | 100,0 | 3 | 2 | – | 17¼ | 21 | 9 | 2 | 2 | 100 | 17 | 3¼ | 100
II. | Ausgebracht: blendigen Schlieggang[?] | 50 | 83 | 57,4 | 5[?] (škrtnuto) | 3 | 3 | 17¼ [nad tím připsáno: 24] | 21[?] [nad tím připsáno: 15] | 10 | 3 | 3 | 72,6 | 12 | 20 | 71,6
III. | „ : blendigen Nachgang | 40 | 88 | 41,4 | 1 | – | 3 | 5 | 3 | – | 2 | – | 14 | 2 | 4¼ | 11,9
Ungelöste[?] Post Nᵒ II.
IV. | Ausgebracht: reinen Schlieggang[?] | 10 | 49 | 10,6 | 12 | – | 2 | 70,5 | 7 | 15 | – | 3 | 36,8 | 7 | 39,5 | 43,4
V. | „ : Reiche[?] bleiische[?] [přeškrtnuté slovo] | 39 | 57 | 40 | 3 | 1 | – | 11,5 | 8 | – | 2 | 1 | 37,2 | 4 | 55 | 26,7
Ungelöste[?] Post Nᵒ III.
VI. | Ausgebracht: Arme[?] bleiische[?] [přeškrtnuté slovo] Schlich[?] | 2. | 8 | 2,1 | 2 | 2 | 3 | 9¾ | – | 5 | 2 | 1 | 1,6 | – | 20¼ | 1,1
VII. | „ : Nachgang | 38 | 33 | 38,8 | – | 2 | 2 | 2¾ | 1 | 7 | 3 | 3 | 6,9 | 1 | 5¼ | 6,1
Die Kosten eines solchen Heerds berechnen sich auf folgende Weise:
[obr] Tabelle: Anzahl | Preis | Betrag (Einzeln | Zusammen.)
| Anzahl | Preis fl. | xr. | d.[?] | Betrag einzeln fl. | xr. | d.[?] | Betrag zusammen fl. | xr. | d.[?]
Zimmermannsarbeit
Abbinden und Aufstellen des ganzen Apparates in Zimmermannstagwerken | 140. | — | 34 | — | . | . | . | 79 | 20 | —
Zimmermannsmaterialien:
Zu 22 Klafter 5/8" starkem Gerüstholz 10" starke Tannenstämme | 4. | 6 | — | — | 24 | — | —
Zu 3 Klafter 6/10" starkem Gerüstholz 13" starke Tannenstämme | 1/2 | 10 | — | — | 5 | — | —
Ziehend[?] Gestängholz[?] 6° stark (Klafter) | 1 | — | 40 | — | [?] | 40 | —
Weißbüchsen[?] Zapfenlager | 6 | — | 40 | — | 4 | — | —
Ziehungspfosten[?] 2" dick u. 3° lang | 1. | 2. | 43 | — | 2 | 43 | —
Buchenbrett[?] 1 1/2" dick und 3° lang | 1. | — | 45 | — | — | 45 | —
Eichenschwarten[?], 3° lang | 1. | — | 20 | — | — | 20 | —
Kiefernpfosten[?], 3" dick und 3° lang | 4. | 1. | 42 | — | 6 | 48 | —
" " 2" dick und 3°
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.