⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Staré horní město Jáchymov leží v poměrně strmě spadajícím, úzkém a dlouhém údolí, jehož hlavní směr je orientován od severovýchodu k jihozápadu, a je z obou stran obklopeno značně vysokými horami. Hornická činnost se zde provozuje na žilách, které vystupují všude ve svoru s vrstvami, více či méně ukloněnými k severu a majícími celkově směr od východu k západu. Sklon těchto vrstev vůči obzoru je velmi proměnlivý a kolísá mezi 19 a 50 stupni. Svor, jak známo vrstevnatá směs slídy a křemene, vykazuje velké bohatství odrůd a mezičlánků: převaha nebo nedostatek křemene, jeho výskyt v lupíncích, ustupování [?] téhož nerostu [?] u větších a větších [?] vrstev, přistupování rohovce, mastku a mastkové břidlice tvořících
jednu odrůdu podle rozdílnosti této horniny. A tak se zdá, že lze vidět svor světle zelený, hedvábně lesklý, téměř černý, rohovcovitého [?] vzhledu, hrubě šupinatý, rulovitý [?], nebo slídou chudý, křemencovitého vzhledu. Jako podřízené horninové články se vyskytují vložky zrnitého vápence a felsitových hornin. Tyto felsitové horniny, jejichž felsitová základní hmota je z velké části [?] vyplněna křemičitou rudou a křemenem, se vyskytují zejména v oblasti západního dolového pole, kde se jim přičítá zvláštní vliv na přeměnu tam vystupujících žil. Jejich základní hmota je nažloutle červená, hnědavá a nazelenalá. Konečně je třeba zmínit ještě čedičovou desku, silně zvětralý krystalicky vyvinutý bazalt a takzvanou opukovou vaku (Stützenwacke), a s tím související, stokovitě (komínovitě) vystupující slepenec. Tento slepenec je úlomkovitá hornina, která v sobě obsahuje větší i menší úlomky břidlice a porfyru, jež tyto horniny jako by prorážela, a organické zbytky, takzvané hnědouhelné dřevo [?], uzavřené v různých vrstvách. Touto opukovou vakou jsou panující žíly vždy přerušeny.
und wichtigsten Rang ein.
Die alte Bergstadt Joachimsthal liegt in einem ziemlich steil fallenden, engen und langen Thale, dessen Hauptstreichen von Nord-Ost nach Süd-West gerichtet ist, und geben [?] zu beiden Seiten von beträchtlich hohen Bergen. Der Bergbau daselbst wird auf Gängen betrieben, welche allenthalben in Glimmerschiefer mit mehr und weniger in Nord geneigten Schichten aufsetzen, welche im Allgemeinen ein Streichen von Ost nach West besitzen. Die Neigung dieser Schichten gegen den Horizont ist sehr wechselnd und schwankt zwischen 19 bis 50 Grad. Der Glimmerschiefer, bekanntlich ein schichtiges Gemenge aus Glimmer und Quarz, zeigt einen großen Reichthum von Varietäten und Zwischen-gliedern: das Vorwalten oder der Mangel des Quarzes, das Auftreten desselben in Lamellen, das Zurücktreten [?] desselben Minerals [?] bei größeren und größeren [?] Schichten, das Hinzutreten von Hornblende, Talk und Talkschiefer bildenden [?]
eine nach Verschiedenheit dieser Gesteinsgattung. Und so schei[nt] es, sieht man einen lichtgrünen, seideglänzenden, einen beinah[e] schwarzen hornschieferartigen[?], einen grobflaserigen gneisartigen[?], einen glimmerarmen quarzschieferartigen Glimmerschiefer sieht. Als untergeordnete Gebirgsglieder treten
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.