⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Staré horní město Jáchymov leží v poměrně strmě spadajícím, úzkém a dlouhém údolí, jehož hlavní směr je orientován od severovýchodu k jihozápadu, a je z obou stran obklopeno značně vysokými horami. Hornická činnost se zde provozuje na žilách, které vystupují všude ve svoru s vrstvami, více či méně ukloněnými k severu a majícími celkově směr od východu k západu. Sklon těchto vrstev vůči obzoru je velmi proměnlivý a kolísá mezi 19 a 50 stupni. Svor, jak známo vrstevnatá směs slídy a křemene, vykazuje velké bohatství odrůd a mezičlánků: převaha nebo nedostatek křemene, jeho výskyt v lupíncích, ustupování [?] téhož nerostu [?] u větších a větších [?] vrstev, přistupování rohovce, mastku a mastkové břidlice tvořících

jednu odrůdu podle rozdílnosti této horniny. A tak se zdá, že lze vidět svor světle zelený, hedvábně lesklý, téměř černý, rohovcovitého [?] vzhledu, hrubě šupinatý, rulovitý [?], nebo slídou chudý, křemencovitého vzhledu. Jako podřízené horninové články se vyskytují vložky zrnitého vápence a felsitových hornin. Tyto felsitové horniny, jejichž felsitová základní hmota je z velké části [?] vyplněna křemičitou rudou a křemenem, se vyskytují zejména v oblasti západního dolového pole, kde se jim přičítá zvláštní vliv na přeměnu tam vystupujících žil. Jejich základní hmota je nažloutle červená, hnědavá a nazelenalá. Konečně je třeba zmínit ještě čedičovou desku, silně zvětralý krystalicky vyvinutý bazalt a takzvanou opukovou vaku (Stützenwacke), a s tím související, stokovitě (komínovitě) vystupující slepenec. Tento slepenec je úlomkovitá hornina, která v sobě obsahuje větší i menší úlomky břidlice a porfyru, jež tyto horniny jako by prorážela, a organické zbytky, takzvané hnědouhelné dřevo [?], uzavřené v různých vrstvách. Touto opukovou vakou jsou panující žíly vždy přerušeny.

věta pokračuje na dalším listu ⟶