⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Na hřbetu Krudumu, tam, kde ještě před pár lety stála signální tyč, stál v pradávných dobách mohutný zámek, který král daroval statečnému hraběti. Ten měl jediného syna, jemuž chtěl jednou zanechat peníze i majetek. Nebe to ale rozhodlo jinak. Mladý hrabě se totiž dostal do sporu se synem sokolovského hraběte, v němž mladý krudumský hrabě svého protivníka zabil.

Aby čin odčinil, vydal se vrah jako poutník do Říma a tam na posvátném místě zbavil svou duši velké viny. S lehčím srdcem, než s jakým přišel, opustil věčné město a na zpáteční cestě dorazil bez zvláštních dobrodružství až k Plané. Když ale procházel velkým lesem, narazil na loupežnickou tlupu, která s sebou vlekla hlasitě naříkající dívku. Mladý hrabě dlouho neváhal a se svými zbrojnoši se do lupičů pustil tak statečně, že jedni utekli a druzí zůstali na bojišti mrtví nebo ranění. Poté se zajatkyně, kterou vysvobodil z pout, zeptal: "Kdo jste, abych vás mohl dovést do vaší domoviny?" "Jsem dcera sokolovského hraběte," odpověděla dívka.

Byla to podivná hra osudu, že mladý rytíř z rukou lupičů vysvobodil dceru muže, jemuž způsobil tolik utrpení. A protože měl dojem, že ho poznala, řekl, aby skryl své pohnutí: "Dlouhý čas jsem byl vzdálen domovu, takže se mohlo mnohé přihodit. Řekněte mi, máte-li o tom zprávu, jak se vede mému otci!"

"Čeká vás zlá zpráva," odvětila dívka. A ačkoli na ni hrabě naléhal otázkami, další vysvětlení nepodala. Rytíř doprovodil slečnu až do Sokolova, tam se s ní rychle rozloučil a spěchal ke své rodné hoře. "Kde je můj otec?" byla první otázka, kterou se zlou předtuchou položil svým služebníkům. Ti však stáli se sklopenou hlavou a mlčeli. Nakonec předstoupil starý kastelán a řekl: "Pane, osmkrát už slunce vystoupilo nad hory od té doby, co jsme vašeho otce uložili do hrobky kostela." Hluboce otřesen nemohl mladý hrabě dlouho promluvit. Pak se zeptal, co jeho zdravého otce tak rychle sklátilo. Ale ani správce hradu, ani služebníci mu nedali uspokojivou odpověď, a tak požádal, aby ho zavedli do hrobky.

věta pokračuje na dalším listu ⟶