Celé toto rozlehlé, výhradně jehličnaté lesní území, náležející městské obci Loket a ležící nedaleko obcí Horní Slavkov (Schlaggenwald), Krásno (Schönfeld), Lauterbach/Stadt, Dreihäuser, Kohling, Lobs a Birndorf, se vlastně označovalo jako „revír Krudum". Jádro tohoto lesního území však tvořila dvouvrcholová, 835 metrů vysoká hora Krudum, opředená pověstmi a pohádkami, ležící asi pět kilometrů severně od Krásna.
Ať už bylo slovo, respektive hora Krudum, spojováno s jakoukoli záležitostí, většina lidí nedokázala zabránit tomu, aby jimi při tom nepromihl závan šedého dávnověku, jenž u bázlivějších lidí vyvolával i mírné zamrazení nebo husí kůži. To byl asi i důvod, proč – ať už mluvčí pocházel odkudkoli – se při zmínce o Krudumu nikdy neužívalo přivlastňovacího zájmena „náš", ačkoli u jiných obecních objektů se používalo častěji, než by bylo namístě.
Většina obyvatel úvodem zmíněných obcí zrychlila krok, aby se co nejdříve dostala z jeho vlivu, museli-li jít kolem Krudumu, a dokonce i jinak zdatní muži si nenechali ujít vyprávět, že cestou viděli a slyšeli věci, jaké se mohou přihodit jen ve světě duchů. Tak jedni přísahali, že na Velký pátek viděli Krudum-Barberl věšet prádlo; jiní ji chtěli spatřit jako bílou paní nebo v jiné podobě, a další zas tvrdili, že na Velký pátek viděli u Krudumu jabloň plně obtěženou červenolícími jablky, jež jim před očima zmizela.
Ale nejen na samotné hoře Krudum, nýbrž i v lesích, které ji obklopují, se prý objevovala hlavně „bílá paní", „der Höimuä" a další zjevení, jež šířila strach a hrůzu.
Jakkoli byla taková tvrzení o podobných událostech v dřívějších letech rozšířená, s ubýváním pověrčivosti a postupujícím vzděláním i modernizací i venkovského obyvatelstva ztrácela stále více na věrohodnosti.
Postupem času se ostych před Krudumem vytratil, a ten se po přelomu století stával stále více přitažlivým cílem výletníků; neuplynul ani rok, aby na jaře a v létě horu Krudum nenavštívilo mnoho školních tříd se svými učiteli.
Dreihäuser.
Eigentlich wurde das ganze der Stadtgemeinde Elbogen gehörende, unweit der Ortschaften Schlaggenwald, Schönfeld, Lauterbach/Stadt, Dreihäuser, Kohling, Lobs und Birndorf gelegene ausgedehnte Waldgebiet als "Revier Krudum" bezeichnet. Den Kern dieses Waldgebietes, das ausschließlich Nadelholz aufwies, bildete jedoch der von Sagen und Märchen umkreiste, doppelgipfelige, 835 Meter hohe Berg Krudum, der ca. fünf Kilometer nördlich von Schönfeld liegt.
Mit welcher Angelegenheit das Wort, bzw. der Berg Krudum, auch in Zusammenhang gebracht worden sei, so vermochten die meisten Menschen nicht zu verhindern, daß damit eine Spanne grauer Vorzeit an ihnen vorüberhuschte, die bei ängstlichen Menschen auch ein leichtes Schaudern oder eine Gänsehaut auslöste. Das mag wohl auch der Grund gewesen sein, daß, woher der Sprecher auch gewesen sein mag, bei der Erwähnung des Krudums das besitzanzeigende Fürwörtchen "unser" nie in Gebrauch kam, obwohl es bei anderen gemeindeeigenen Objekten öfter als angebracht ausgesprochen wurde.
Die meisten Bewohner der eingangs erwähnten Ortschaften verdoppelten ihre Schritte, um so schnell als möglich aus dessen Bannkreis zu kommen, wenn sie am Krudum vorüber mußten, und sogar sonst robuste Männer ließen es sich nicht nehmen, im Vorbeigehen Dinge gesehen und gehört zu haben, wie sie nur in der Geisterwelt vorkommen konnten. So schworen die einen, daß sie an einem Karfreitag das Krudum-Barberl Wäsche aufhängen sahen; andere wollten sie als weiße Frau oder in einer anderen Gestalt gesehen haben, und wieder andere behaupteten, am Karfreitag am Krudum einen mit rotbackigen Äpfeln vollbehangenen Apfelbaum gesehen zu haben, der vor ihren Augen verschwand.
Aber nicht nur am Krudum-Berg selbst, sondern auch in den ihn umgebenden Wäldern soll es dort mehr die "weiße Frau"; "der Höimuä" und andere Erscheinungen gewesen sein, die Angst und Furcht verbreiteten.
So weit verbreitet solche Behauptungen über derartige Vorkommnisse in früheren Jahren auch gewesen sind, so verloren sie mit der Abnahme des Aberglaubens und der fortschreitenden Bildung und Modernisierung auch der Landbewohner immer mehr an ihrer Glaubwürdigkeit.
Mit der Zeit legte man die Scheu dem Krudum gegenüber ab, und dieser wurde nach der Jahrhundertwende immer mehr Anziehungspunkt und Ziel
für
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.