Úvod od Josefa Hubla
K málo povšimnutým a zřídka zdolávaným výšinám severozápadních Čech patří hora Krudum, jež se nad Tepelskou vrchovinou vypíná jako nejvyšší vrchol samostatné horské skupiny.
Majestátně se její prahorní skalní masy zvedají nad věčně zeleným věncem lesů, který obepíná její úpatí i svahy, a vytvářejí hřeben táhnoucí se od východu k západu, jehož západní konec – vyšší než protilehlý – se nazývá Přední Krudum. Rozdělení hřebene je patrnější spíše prohlubní na jižním svahu horského pásma než na vlastní hřebenové výšině, která se rozšiřuje v místy prosvětlenou plošinu. Právě k tomuto místu zamíříme naši, byť poněkud namáhavou, zato bohatě odměňující cestu z vesničky Třídomí (Dreihäuser).
Brzy nás obejme osvěžující chlad lesa; jen pomalu můžeme sledovat příkře stoupající cestu, a nejsme dokonce nuceni udělat malou zastávku, během níž bychom obdivně zapomněli na svízele výstupu nad tou spoustou krás – a konečně se chystáme zdolat nejstrmější úsek. Poté, co projdeme malým hájkem, náš krok se mimoděk zarazí. Z hrudi se nám vydere výkřik překvapení a obdivu, neboť před námi, oddělena obrovským kotlinovým údolím, se až k výšinám modré oblohy tyčí nejvyšší část českého Krušnohoří jako vzácná pastva pro oči.
Počínaje výběžky Smrčin (Fichtelgebirge) a dále přes jasně k nám sluncem prozářeným vzduchem prosvítající kapli u Kupferbergu, přes mohutnou skupinu Doupovských hor, Tepelskou vrchovinu, až po v neurčité modři se ztrácející podhůří Šumavy, může při alespoň trochu příznivém počasí náš zrak volně bloudit.
Blíže nám leží holý Spitzberg, protáhlý Mückenberg, Bretenberg, Hohe Ruh a jiné, méně významné výšiny, a – zcela nebo zčásti obklopeny lesy, které se od jejich úpatí táhnou do dálky – blízké vesnice Kohling, Birndorf a Dreihäuser.
Sagen der Heimat – Einleitung von Josef Hubl
Einleitung von Josef Hubl
Unter die wenig beachteten und bestiegenen Höhen des nordwestlichen Böhmens gehört der Berg Krudum, welcher der Tepler Hochebene als höchste Spitze einer besonderen Gebirgsgruppe entsteigt.
Majestätisch erheben sich seine Urgesteinsmassen über den immergrünen Wälderkranz, von dem sein Fuß und seine Abhänge rings umflochten sind, zu einem von Osten nach Westen sich ziehenden Rücken, dessen westlicher Endpunkt, höher als der Entgegengesetzte, der vordere Krudum genannt wird. Die Scheidung des Rückens wird mehr durch eine Einsenkung an dem Südabhange des Bergzuges, als auf der Kammhöhe bemerkbar, welche sich in eine teilweise gelichtete Plattform ausbreitet. Auf diese Stelle wollen wir unseren, wenn auch etwas beschwerlichen, so doch reichlich lohnenden Weg von dem Dörfchen Dreihäuser an einschlagen.
Bald umfängt uns die erfrischende Kühle des Waldes; nur langsam können wir dem steil aufsteigenden Wege folgen, und wir sind nicht einmal gezwungen, einen kleinen Halt zu machen, während welchem wir all' die vielen Herrlichkeiten bewundernd die Beschwerden des Bergsteigens gerne vergessen, und wir schicken uns endlich an, die steilste Strecke zu erklimmen. Nachdem wir ein kleines Gehölze durchschritten, staut sich unwillkürlich unser Fuß. Ein Ruf der Überraschung und Bewunderung entwindet sich unserer Brust, da bis zu des blauen Himmels Höhen aufgetürmt vor uns, durch einen riesigen Talkessel getrennt, der höchste Teil des böhmischen Erzgebirges als seltene Augenweide liegt.
Von den Ausläufern des Fichtelgebirges angefangen bis weit über die hell durch den sonnigen Äther zu uns herüberschimmernde Kupferberger Kapelle hinaus, über die massige Duppauer Berggruppe, die Tepler Hochebene, ja bis zu den im unbestimmten Blau verschwimmenden Vorbergen des Böhmerwaldes hinab kann unser Auge bei halbwegs guter Witterung schweifen.
Uns näher liegen der kahle Spitzberg, der langgedehnte Mückenberg, der Bretenberg, die hohe Ruh und andere unbedeutendere Höhen und, von den weithin um den Fuß sich ziehenden Wäldern entweder ganz oder teilweise eingeschlossen, die nahen Dörfer Kohling, Birndorf und
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.