⟵ věta pokračuje z předchozího listu
zmíněném pozemku (Zechtal) přestavěl Sichelhammer na malou porcelánku. Od roku 1800, kdy mladou manufakturu převzali dědicové po Luise Greinerové, lze zde už hovořit i o rozvoji uměleckého řemesla porcelánové výroby, které s bohatými úspěchy pěstovalo jak keramickou plastiku, tak porcelánovou malbu. Tyto obory uměleckého řemesla zde byly dobře zastoupeny v době pozdního empíru a biedermeieru. Podle míšeňských a vídeňských vzorů se v Horním Slavkově vyráběly drobné figurální plastiky, jednotlivé kusy i skupiny, většinou barevné, dále luxusní a ozdobné nádobí s uměleckým malovaným dekorem. Vrcholu dosáhlo toto hornoslavkovské umělecké řemeslo v letech 1824–1828 a s proměnlivými úspěchy se udrželo až do čtyřicátých let. V pozdější hornoslavkovské škole porcelánové malby vynikal vedle jiných Johann Hüttner, od roku 1834 spolumajitel chodovské porcelánky. V téže době z ní vzešel pozdější lokecký domácí malíř Franz Kühnhackel, který se po letech učení v Horním Slavkově dále vzdělával na vídeňské malířské akademii. Dobré pověsti se těšil i porcelánový malíř Wenzl Reif v Horním Slavkově, kde jako poslední domácí malíř dobré doby pracoval ve svých mladých letech Anton Hölperl. Narozen roku 1820 v Horním Slavkově, byl už roku 1835 malířským učněm v porcelánce v Chodově, roku 1838 v továrně ve Starém Rohlavě. Po neúspěšném pokusu roku 1840 být přijat na vídeňskou malířskou akademii se jako domácí malíř vrátil do rodného kraje, pracoval zde i jako portrétista, ale jako malíř se usadil roku 1851 v Karlových Varech, roku 1853 v Praze, kde roku 1888 zemřel.
Podobně jako v Lokti a Chodově lze i v Horním Slavkově pozorovat pozoruhodné počátky řemesla domácích malířů porcelánu. K trvalému rozvoji až do podoby školy tu však nedošlo. Tisk obrazů, od roku 1830 provozovaný ve stále větší míře, nakonec navzdory některým pokusům o oživení zcela připravil umělecké řemeslo porcelánového malíře o půdu pod nohama.¹)
Městské muzeum
Městské muzeum. Muzeum bylo založeno v roce 1900 a jeho úkolem je shromažďovat a uchovávat předměty domácího umění
---
¹) K dějinám hornoslavkovské a loketské porcelánky srov. Dr. Ottokar Weber, Die Entstehung der Porzellan- und Steingutindustrie in Böhmen, Praha 1894, Dr. Gustav E. Pazaurek, Schlaggenwalder Porzellan (Heimat, 1921, č. 11 n., č. 10 n., příloha loketských novin Elbogener Zeitung), Dr. Hans Meyer, Böhm. Porzellan (Hochschulwissen, I. sv., 52 n.). Na dosud neznámou, nejstarší hornoslavkovskou porcelánovou značku (cínové hrábě, pod nimi zkřížená hornická kladívka) upozorňuje Ferd. Nemetschke. Deutsche Tageszeitung, Karlovy Vary, 13. prosince 1925.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
