⟵ věta pokračuje z předchozího listu

stavbu, a aby Bartel Wotscher dole, pokud jde o cestu směrem k masným krámům, pokud to bude třeba, ustoupil ještě dále dovnitř, jak to purkmistr a rada uznají za vhodné, a aby se svými staveními vůbec nedotýkal prostoru, kde byl Christoph Fugerův dům, ani na něm nestavěl. Také aby Sebastian Mainer nestavěl nic dále nahoru, než kde byl jeho dřívější prostor, až k místu, kde stál Steltznerův dům. To nechal výše jmenovaný náš milostivý pán Kašpar Pluh takto zapsat do městské knihy. Actum ut supra¹) [jednáno jak výše].

Toto stavební nařízení patří k oněm opatřením městské rady, jež se pokoušela konečně zkrotit dosud neregulovanou zástavbu z doby prudkého přistěhovalectví od konce XV. století. Přitom tehdy panoval také nedostatek dobře položených stavebních pozemků, k nimž se jen neochotně přistupovalo na úkor polí či zahrad. Ještě Kašpar Pluh byl nucen vytvářet nový stavební prostor, když už bylo zastavěno údolí Seifartsgrün stejně jako na opačném konci města u sv. Anny včetně stavebních míst u Nového trhu. Tak vrchnost k rozdělení na stavební pozemky roku 1532 získala údolní louku táhnoucí se vzhůru mezi Starým trhem a Starým Městem, zvanou Trötscherova louka. Zde tehdy se širokou údolní cestou uprostřed vzniklo předměstí Leßnitz, obývané většinou domkáři. V té době, uprostřed XVI. století, dosáhlo horní město takového rozsahu, při němž zůstalo až do dnešního dne.

Ke stavebnímu rozvoji formou novostaveb mohly od konce XVII. století dávat podnět už téměř výhradně jen menší či větší požáry. Největší pozdější požár zničil roku 1713 rozsáhlou část dolního města, přičemž nebyl ušetřen ani kostel sv. Anny a špitál. Obnova nahradila ztracený ráz místa s jeho charakteristickými rysy a památkami z doby po roce 1500 víceméně barokní částí města. K posledním změnám ve stavebním fondu města přispívají, a ne ku prospěchu věci, moderní stavební útvary, domácímu stavitelství zcela cizí. O tom, co zde v poslední době vykonala novostavba, nevydává dobré svědectví okolí Pflughausů ani Nový trh.

Opevnění hornímu městu Slavkovu v XVI. století a v pozdější době chybělo. Prudké zvětšování zastavěného prostoru od roku 1500 dávalo plánům na městské hradby tím méně šance dozrát, čím spíše nakonec části města rozložené ve třech údolích vytvářely takový situační plán, při němž se běžné zabezpečení hradbou a příkopem stávalo takřka nemožným. Tak zůstal kdysi bohatý Horní Slavkov otevřeným, nechráněným městem, odhlédneme-li od

---

[obr] Obr. 201. Horní Slavkov. Kulisovité seřazení domů jako horní uzávěr Starého trhu.

toho, že kostel, kostelní stupňovitá cesta a Staré Město se svými stavbami mohly stejně jako v dřívější době tak i až do XVII. století poskytovat obrannou možnost a uzávěrovou ochranu.

věta pokračuje na dalším listu ⟶