⟵ věta pokračuje z předchozího listu
stavbu, a aby Bartel Wotscher dole, pokud jde o cestu směrem k masným krámům, pokud to bude třeba, ustoupil ještě dále dovnitř, jak to purkmistr a rada uznají za vhodné, a aby se svými staveními vůbec nedotýkal prostoru, kde byl Christoph Fugerův dům, ani na něm nestavěl. Také aby Sebastian Mainer nestavěl nic dále nahoru, než kde byl jeho dřívější prostor, až k místu, kde stál Steltznerův dům. To nechal výše jmenovaný náš milostivý pán Kašpar Pluh takto zapsat do městské knihy. Actum ut supra¹) [jednáno jak výše].
Toto stavební nařízení patří k oněm opatřením městské rady, jež se pokoušela konečně zkrotit dosud neregulovanou zástavbu z doby prudkého přistěhovalectví od konce XV. století. Přitom tehdy panoval také nedostatek dobře položených stavebních pozemků, k nimž se jen neochotně přistupovalo na úkor polí či zahrad. Ještě Kašpar Pluh byl nucen vytvářet nový stavební prostor, když už bylo zastavěno údolí Seifartsgrün stejně jako na opačném konci města u sv. Anny včetně stavebních míst u Nového trhu. Tak vrchnost k rozdělení na stavební pozemky roku 1532 získala údolní louku táhnoucí se vzhůru mezi Starým trhem a Starým Městem, zvanou Trötscherova louka. Zde tehdy se širokou údolní cestou uprostřed vzniklo předměstí Leßnitz, obývané většinou domkáři. V té době, uprostřed XVI. století, dosáhlo horní město takového rozsahu, při němž zůstalo až do dnešního dne.
Ke stavebnímu rozvoji formou novostaveb mohly od konce XVII. století dávat podnět už téměř výhradně jen menší či větší požáry. Největší pozdější požár zničil roku 1713 rozsáhlou část dolního města, přičemž nebyl ušetřen ani kostel sv. Anny a špitál. Obnova nahradila ztracený ráz místa s jeho charakteristickými rysy a památkami z doby po roce 1500 víceméně barokní částí města. K posledním změnám ve stavebním fondu města přispívají, a ne ku prospěchu věci, moderní stavební útvary, domácímu stavitelství zcela cizí. O tom, co zde v poslední době vykonala novostavba, nevydává dobré svědectví okolí Pflughausů ani Nový trh.
Opevnění hornímu městu Slavkovu v XVI. století a v pozdější době chybělo. Prudké zvětšování zastavěného prostoru od roku 1500 dávalo plánům na městské hradby tím méně šance dozrát, čím spíše nakonec části města rozložené ve třech údolích vytvářely takový situační plán, při němž se běžné zabezpečení hradbou a příkopem stávalo takřka nemožným. Tak zůstal kdysi bohatý Horní Slavkov otevřeným, nechráněným městem, odhlédneme-li od
---
[obr] Obr. 201. Horní Slavkov. Kulisovité seřazení domů jako horní uzávěr Starého trhu.
toho, že kostel, kostelní stupňovitá cesta a Staré Město se svými stavbami mohly stejně jako v dřívější době tak i až do XVII. století poskytovat obrannou možnost a uzávěrovou ochranu.
paw thu unnd dass Bartel Wotscher unnden des wegs halb gegen den flaischpennck, so es von nötten, noch pas hinein, wi es bürgermaister unnd rate werden erkennen, soll weichen. unnd dass er mit gepeuden den raumb, so Christoff Fugers gwest, gar nicht berüren, noch darauf pawen soll. auch dass Sebastian Mainer gar nichts weitter hinauf, dann wi seyn voriger raumb, bis ann des Steltzners haus gwest ist, pauwen soll. das hat wolgenannter unnser g. h. Caspar Pflug inns stadtpuch also zu verschreiben befohlen. actum ut supra¹).
Diese Bauordnung zählt zu jenen Maßnahmen des Stadtregimentes, welche das bisher ungeregelte Darauflosbauen in der Zeit gewaltiger Zuwanderung seit Ende des XV. Jahrh. endlich einzudämmen suchten. Dabei herrschte damals auch Not an gut gelegenem Baugrund, zu dem man nur ungern Acker- oder Gartengrund hergab. Noch Kaspar Pflug war genötigt, neuen Bauraum zu schaffen, als eben das Talgelände der Seifartsgrün wie am entgegengesetzten Stadtende bei S. Anna samt den Baustellen am Neuen Markt verbaut war. So erwarb der Stadtherr zur Teilung in Baugründe im J. 1532 die zwischen Alten Markt und Altstadt sich aufwärts ziehende Talwiese, des Trötschers Wiese genannt. Hier entstand damals mit breitem Talweg in der Mitte die Vorstadt Leßnitz, meist von Häuslern bewohnt. Zu dieser Zeit, in der Mitte des XVI. Jahrh., hatte die Bergstadt jenen Umfang bekommen, bei dem sie bis heute stehen geblieben ist.
Zu baulicher Entwicklung auf Grund des Neubaues konnten seit dem ausgehenden XVII. Jahrh. nurmehr die bald kleineren, bald größeren Feuerschäden fast allein die Veranlassung geben. Der größte Brand späterer Zeit vernichtete im J. 1713 einen weiten Teil der unteren Stadt, wobei auch die S. Anna-Kirche und das Spital nicht verschont blieben. Der Wiederaufbau ersetzte das verlorengegangene Ortsbild mit seinen Charakteristiken und Denkmalen aus der Zeit nach 1500 durch einen mehr oder weniger barocken Stadtteil. Zu den letzten Veränderungen im Bauinventar der Stadt wirken nicht zu ihrem Vorteil die dem heimischen Hausbau durchaus fremden, modernen Baugestaltungen. Was die jüngst vergangene Zeit hier im Neubau geleistet hat, davon gibt die Umgebung der Pflughäuser oder der Neue Markt kein gutes Zeugnis.
Eine Befestigung fehlte der Bergstadt Schlaggenwald des XVI. Jahrh. und der Folgezeit. Die seit 1500 sprunghaft erfolgte Vergrößerung des verbauten Raumes ließ Pläne zu einer Stadtmauer um so weniger reifen, als schließlich die in drei Tälern verteilten Stadtteile einen Lageplan schufen, bei dem die landläufige Sicherung durch Mauer und Graben etwas Unmögliches wurde. So blieb das einst reiche Schlaggenwald eine offene, ungeschützte Stadt, wenn man davon
---
¹) Zu dieser auch mit einer Bachregulierung verbundenen Maßnahme gaben die nicht unbedeutenden Schäden des Hochwassers im Sommer 1543 noch eine besondere Veranlassung.
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.