⟵ věta pokračuje z předchozího listu

založení Slawka z Riesenburku je třeba hledat v té části obce, kde je kostelní stupňovitá cesta (Kirchenstaffel), a na volném prostranství před starým soukenickým domem (Gewandhaus), stejně jako v okolních klikatých uličkách. Toto staré město se svou zastavěnou plochou tísnilo až k potoku (Flutbach). Bylo jako obranné sídliště z počátku XV. století jistě obehnáno hradbami a opatřeno střeženými branami a fortnami. První rozšíření osídlení, spadající ještě do téhož století, zahrnulo při co největším omezení obranné linie a hrazení do obvodu Starého Města i Starý trh. Do Horního Slavkova takového rozsahu se roku 1501 přistěhoval jako vrchnost s novými plány Jan Pluh z Rabštejna. Když za něho vedle jeho kolem roku 1510 postavených městských domů ve Starém Městě podél potoka vzniklo ještě další stavební dílo a čtvrť až k Seifartsgrün, bránil v opačném směru blok domů Starého Města, posunutý až k potoku, dalšímu rozvoji do níže položeného, do údolí spadajícího terénu. Protože k tomu bylo již provedeno založení Nového trhu v prostoru až ke čtvrti u sv. Anny, jež tehdy již existovala, viděl se Kašpar Pluh nucen k první regulaci ulic, která musela prolomit nejnižší část Starého Města. Přitom měly dva domy zcela zmizet, další dva měšťanské příbytky měly být přeneseny na levý břeh potoka, pro nějž bylo stavebníkům předepsáno i rozšíření koryta. Tím vznikl volný uliční tah přes nyní rozšířený masný trh kolem masných krámů až k Novému trhu. „Odchod" (Abschied), vydaný k tomu Kašparem Pluhem, má jako stavebně-historický dokument takový význam, že jeho otištění ze Slavkovské pamětní knihy (Schlaggenwalder Gedächtnisbuch), Tom. I, 1, je oprávněné:

Domy, které stály na potoce (na flutě):

Dnes, ve čtvrtek 27. dne měsíce září léta 1543, se dostavil urozený pán Kašpar Pluh, pán z Rabštejna na Bečově, náš milostivý pán, zde ve Slavkově (Schlackenwalde), a osobně za přítomnosti počestného a moudrého Heinricha Winttenneberga, purkmistra, a celé počestné rady prohlédl podle potřeby situaci domů, které stály na potoce a byly zbořeny, zda a jakým způsobem by některé z nich mohly být znovu postaveny, a v té věci vydal tento nález, jak následuje: za prvé, že nahoře Steltznerův a dole Christopha Fugerův dům nesmějí ani nemají být znovu postaveny, nýbrž oba tyto jmenované domy mají být se všemi příslušejícími a navazujícími staveními, pokud ještě stojí za potokem, zcela strženy, a na jejich místo nemá být nic jiného postaveno ani umístěno, a tento prostor má být užíván jako obecní. Za druhé, mají Bartel Wotscher a Sebastian Mainer stavbu obou prostředních domů přenést za potok, s vědomím, radou a vůlí purkmistra a rady, tak aby stavby obou těchto domů byly od potoka, který se předtím rozšíří ještě o tři stopy, postaveny ve vzdálenosti dvaceti stop od potoka, avšak tak, aby každý z nich provedl počestnou, reprezentativní, kamennou

věta pokračuje na dalším listu ⟶