⟵ věta pokračuje z předchozího listu
založení Slawka z Riesenburku je třeba hledat v té části obce, kde je kostelní stupňovitá cesta (Kirchenstaffel), a na volném prostranství před starým soukenickým domem (Gewandhaus), stejně jako v okolních klikatých uličkách. Toto staré město se svou zastavěnou plochou tísnilo až k potoku (Flutbach). Bylo jako obranné sídliště z počátku XV. století jistě obehnáno hradbami a opatřeno střeženými branami a fortnami. První rozšíření osídlení, spadající ještě do téhož století, zahrnulo při co největším omezení obranné linie a hrazení do obvodu Starého Města i Starý trh. Do Horního Slavkova takového rozsahu se roku 1501 přistěhoval jako vrchnost s novými plány Jan Pluh z Rabštejna. Když za něho vedle jeho kolem roku 1510 postavených městských domů ve Starém Městě podél potoka vzniklo ještě další stavební dílo a čtvrť až k Seifartsgrün, bránil v opačném směru blok domů Starého Města, posunutý až k potoku, dalšímu rozvoji do níže položeného, do údolí spadajícího terénu. Protože k tomu bylo již provedeno založení Nového trhu v prostoru až ke čtvrti u sv. Anny, jež tehdy již existovala, viděl se Kašpar Pluh nucen k první regulaci ulic, která musela prolomit nejnižší část Starého Města. Přitom měly dva domy zcela zmizet, další dva měšťanské příbytky měly být přeneseny na levý břeh potoka, pro nějž bylo stavebníkům předepsáno i rozšíření koryta. Tím vznikl volný uliční tah přes nyní rozšířený masný trh kolem masných krámů až k Novému trhu. „Odchod" (Abschied), vydaný k tomu Kašparem Pluhem, má jako stavebně-historický dokument takový význam, že jeho otištění ze Slavkovské pamětní knihy (Schlaggenwalder Gedächtnisbuch), Tom. I, 1, je oprávněné:
Domy, které stály na potoce (na flutě):
Dnes, ve čtvrtek 27. dne měsíce září léta 1543, se dostavil urozený pán Kašpar Pluh, pán z Rabštejna na Bečově, náš milostivý pán, zde ve Slavkově (Schlackenwalde), a osobně za přítomnosti počestného a moudrého Heinricha Winttenneberga, purkmistra, a celé počestné rady prohlédl podle potřeby situaci domů, které stály na potoce a byly zbořeny, zda a jakým způsobem by některé z nich mohly být znovu postaveny, a v té věci vydal tento nález, jak následuje: za prvé, že nahoře Steltznerův a dole Christopha Fugerův dům nesmějí ani nemají být znovu postaveny, nýbrž oba tyto jmenované domy mají být se všemi příslušejícími a navazujícími staveními, pokud ještě stojí za potokem, zcela strženy, a na jejich místo nemá být nic jiného postaveno ani umístěno, a tento prostor má být užíván jako obecní. Za druhé, mají Bartel Wotscher a Sebastian Mainer stavbu obou prostředních domů přenést za potok, s vědomím, radou a vůlí purkmistra a rady, tak aby stavby obou těchto domů byly od potoka, který se předtím rozšíří ještě o tři stopy, postaveny ve vzdálenosti dvaceti stop od potoka, avšak tak, aby každý z nich provedl počestnou, reprezentativní, kamennou
der Gründung Slawkos von Riesenburg wird man in dem Ortsteil der Kirchenstaffel und in dem freien Platz vor dem alten Gewandhaus wie in seinen ihn umgebenden Winkelgassen erkennen müssen. Diese Altstadt drängte sich mit dem verbauten Raum bis an den Flutbach heran. Sie war als Schutzsiedelung aus dem Anfang des XV. Jahrh. sicherlich ummauert und mit verwahrten Toren und Pforten versehen. Die erste, noch in das gleiche Jahrhundert fallende Siedelungserweiterung schloß bei möglichster Beschränkung der Verteidigungslinie und der Ummauerung den Alten Markt in den Bezirk der Altstadt ein. In ein Schlaggenwald dieses Umfanges war im J. 1501 als Stadtherr mit neuen Plänen Johann Pflug von Rabenstein eingezogen. Als unter ihm neben seinen um 1510 erbauten Stadthäusern in der Altstadt längs des Flutbaches noch anderes Bauwerk und ein Viertel bis zur Seifartsgrün damals entstanden war, hemmte in der anderen Richtung der bis an den Bach herangeschobene Häuserblock der Altstadt die weitere Entwicklung in das talwärts gelegene Gelände. Weil dazu die Anlage des Neuen Marktes in dem Raum bis zu dem schon bestehenden Viertel bei S. Anna bereits durchgeführt war, so fand sich Kaspar Pflug zu einer ersten Straßenregulierung genötigt, welche den untersten Teil der Altstadt durchbrechen mußte. Dabei sollten zwei Häuser überhaupt verschwinden, zwei andere bürgerliche Wohnstätten auf das linke Ufer des Flutbaches übertragen werden, für den auch eine Erweiterung des Bettes den Bauunternehmern vorgeschrieben wurde. Dadurch wurde ein ungehinderter Straßenzug über den nunmehr erweiterten Fleischmarkt an den Fleischbänken vorbei bis zum Neuen Markte geschaffen. Der dazu von Kaspar Pflug herausgegebene „Abschied“ hat als ein baugeschichtliches Dokument jene Bedeutung, die seine Wiedergabe aus dem Schlaggenwalder Gedächtnisbuche, Tom. I, 1, rechtfertigt:
Die heusser, so auf der flute gestanden:
Uff heut donerstag am 27. tag septembris im 1543. jar ist der wolgeborn herr Caspar Pflug, herr vonn Rabenstein uff Betschaw, unser g(nädiger) h(err) alhy zw Schlackenwalde erschinnen, hat di gelegenheit der heusser, so uff der flute gestannden unnd abgebrochenn worden, ob unnd welcher massen dieselben oder dero ettliche wider ze pawen seinn mechtenn, im beyseinn des erbarn weissen Heinrichen Winnttenneber, bürgermaisters, unnd eines erbarn gantzen rates personlich nach notturfft besichttigt unnd derhalben disen abschide gegeben, wie hernach volgt: erstlich, dass oben des Steltzners unnd hernidenn Christoff Fugers heusser nicht megen, noch sollen wider aufgepawet werdenn, sonnder pede itz gemelte heusser sollen mit allen derselbenn zugehorigen unnd anlangenden gepeuden, sovil noch hinnder der flute steet, ganntz abgerissen, auch nichts anndern ann di stadt gepaut, noch gesetzt und derselbig raum zur gmaine gebraucht werdenn. zum anndern sollen Bartel Wotscher und Sebastian Mainer den paw der zwaier mittlern heusser hinüber hinnder di flute mit rate, wissen unnd willen bürgermaisters unnd rates anlegen, also dass derselbigen zwayer heusser gepeud von der flute, so si zuvor noch umb drey schuch erweittern wirdet, alsdann auf zwaintzig schuch lanng von der flute aufgepawet werdenn, doch dass ir ittlicher ainen eerlichen, ansehentlichen, stainern
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.