MASNÉ KRÁMY (srov. s. 245). Již ve stavebním výnosu pana Kašpara Pfluga z 27. září 1543 jsou mezi Starým Městem a trhem na onom místě zmiňovány masné krámy, kde stojí dodnes. Jejich úzká, dlouhá přízemní stavba, krytá pultovou střechou, je patrně táž, kterou zde znala již polovina XVI. století. Této době by mohla odpovídat i malá okrouhle klenutá okna a dveře, jimiž se masné krámy otevírají do ulice.
Die FLEISCHBÄNKE (vgl. S. 245). Schon in dem Baubescheid des Herrn Caspar Pflug vom 27. September 1543 werden zwischen Altstadt und Markt auf jenem Platze die Fleischbänke erwähnt, wo sie heute noch stehen. Ihr schmaler, langer Erdgeschoßbau, mit einem Pultdach eingedeckt, wird derselbe sein, den hier die Mitte des XVI. Jahrh. gekannt hat. Dieser Zeit könnten auch die kleinen rundbogigen Fenster und Türen entsprechen, mit denen sich die Fleischbänke zur Gasse öffnen.
Měšťanský dům a Pflughaus
Měšťanský dům.
Ve stavebním nákladu a v podobě horoslavkovského měšťanského domu se více než jinde odráží dějiny města. Podrobnosti v architektuře, které připomínají saská hornická města a leckdy i Norimberk, dostatečně naznačují cesty přistěhovalectví z dob nejlepšího hornického požehnání. Časově začíná v Horním Slavkově měšťanská stavební činnost ještě o něco dříve než léta, v nichž vzniká to málo veřejných staveb, které dnes patří k horoslavkovskému uměleckému majetku. Z druhé poloviny XV. století se ovšem nic hodného zmínky nedochovalo. Zachované domovní stavby začínají kolem roku 1500, poznamenané zdobnými formami pozdní gotiky. I když se v členění domovní stěny a v dispozici objevuje jen prostý měšťanský dům renesance, přece se stavitel v ozdobné výzdobě znovu a znovu vrací ke zdobným formám gotiky. Zvláště ve výzdobě architektonicky zvlášť zdůrazněných domovních vrátek se obě slohy střídají, přičemž jejich obměny lze zde v naivních pojetích sledovat na příkladech až po vrata pozdního baroka.
Také pro vývoj domovní dispozice a dělení prostoru poskytuje starý stavební fond ještě mnohý cenný příspěvek. V některých domech se ukazuje dobrý náběh k síni ovládající půdorys domu, zatímco schodiště vedoucí z prostorné chodby nahoru bývá pro vnitřní architekturu využito jen zřídka. Ze stavebního vnitřního vybavení měšťanského domu, jako jsou staré dveře, okna, dřevěné stropy, kamna a krby, se dochovaly jen skrovné zbytky, i když ještě není tak dávno doba, kdy se s tímto inventářem začalo bezohledně zúčtovávat.
Vedle kamenné a cihlové stavby vznešených domů hutníků a patricijů byla dříve zvláště ve výše položených částech města téměř všeobecně upřednostňována levnější stavební technika hrázděné konstrukce pro patra nad přízemím. Její staré gotické formy s vysokým štítem již dávno zmizely, neboť životnost volně stojící dřevěné stavby se zde i při dobré péči sotva táhne přes dvě stě let. Co je dnes vidět ze starého hrázdění a vnějšího dřevěného stavitelství, náleží baroku. Vedle hrázděného slohu se zde zvláště v čelních štítových stěnách často uplatňuje saskokrušnohorský způsob stavby více či méně
[obr] Obr. 257. Horní Slavkov. Pflughaus: pouliční průčelí.
Das bürgerliche Wohnhaus und das Pflughaus
Das bürgerliche Wohnhaus.
Im Bauaufwand und in der Gestaltung des Schlaggenwalder Bürgerhauses drückt sich mehr als anderswo die Geschichte der Stadt aus. Einzelheiten in der Architektur, die an sächsische Bergstädte, in manchem auch an Nürnberg erinnern, deuten auf die Wege der Zuwanderung in den Tagen des besten Bergsegens genügend hin. Zeitlich beginnt in Schlaggenwald die bürgerliche Bautätigkeit noch etwas vor den Jahren, in denen das wenige öffentliche Bauwerk entsteht, das zum Schlaggenwalder Kunstbesitz heute zählt. Doch ist Nennenswertes aus der zweiten Hälfte des XV. Jahrh. auch nicht mehr erhalten. Mit den Zierformen der späten Gotik gekennzeichnet, setzen um 1500 die erhaltenen Hausbauten ein. Erscheint auch in der Gliederung der Hauswand und in der Plangestaltung nur das einfache Bürgerhaus der Renaissance, so wird doch immer wieder in der Schmuckgebung von dem Baumeister auf die Zierformen der Gotik zurückgegriffen. Besonders in der Ausstattung der architektonisch besonders betonten Hauspforten wechseln die beiden Stilarten, deren Abwandlungen man hier in naiven Auffassungen bis zum Haustor der späten Barocke an Beispielen verfolgen kann.
Auch für die Entwicklung des Hausplanes und der Raumteilung liefert alter Baubestand noch manchen wertvollen Beitrag. Da zeigt sich in manchen Häusern ein guter Ansatz zu der den Grundriß des Hauses beherrschenden Diele, während die aus geräumiger Flur emporführende Treppe selten für die Innenarchitektur ausgewertet wird. Von der baulichen Inneneinrichtung des Bürgerhauses, wie von alten Türen, Fenstern, Holzdecken, Öfen und Kaminen, haben sich nur spärliche Reste erhalten, wenn es auch eine nicht zu ferne liegende Zeit ist, die mit diesem Inventar rücksichtslos aufzuräumen begonnen hat.
Neben dem Stein- und Ziegelbau der vornehmen Häuser der Gewerke und Patrizier war früher besonders in den höher liegenden Stadtteilen fast allgemein die wohlfeilere Bauart des Fachwerks für die ober dem Erdgeschosse liegenden Hausteile vorgezogen worden. Seine alten gotischen Formen mit dem Hochgiebel sind längst verschwunden, da sich die Lebenszeit des freistehenden Holzbaues auch bei guter Baupflege hier kaum über zweihundert Jahre erstreckt. Was heute von altem Fachwerk und äußerem Holzbauwerk zu sehen ist, gehört der Barocke an. Neben dem Fachwerkstil ist besonders in frontalen Giebelwänden hier häufig die sächsisch-erzgebirgische Bauweise der mehr oder
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.