MASNÉ KRÁMY (srov. s. 245). Již ve stavebním výnosu pana Kašpara Pfluga z 27. září 1543 jsou mezi Starým Městem a trhem na onom místě zmiňovány masné krámy, kde stojí dodnes. Jejich úzká, dlouhá přízemní stavba, krytá pultovou střechou, je patrně táž, kterou zde znala již polovina XVI. století. Této době by mohla odpovídat i malá okrouhle klenutá okna a dveře, jimiž se masné krámy otevírají do ulice.

Měšťanský dům a Pflughaus

Měšťanský dům.

Ve stavebním nákladu a v podobě horoslavkovského měšťanského domu se více než jinde odráží dějiny města. Podrobnosti v architektuře, které připomínají saská hornická města a leckdy i Norimberk, dostatečně naznačují cesty přistěhovalectví z dob nejlepšího hornického požehnání. Časově začíná v Horním Slavkově měšťanská stavební činnost ještě o něco dříve než léta, v nichž vzniká to málo veřejných staveb, které dnes patří k horoslavkovskému uměleckému majetku. Z druhé poloviny XV. století se ovšem nic hodného zmínky nedochovalo. Zachované domovní stavby začínají kolem roku 1500, poznamenané zdobnými formami pozdní gotiky. I když se v členění domovní stěny a v dispozici objevuje jen prostý měšťanský dům renesance, přece se stavitel v ozdobné výzdobě znovu a znovu vrací ke zdobným formám gotiky. Zvláště ve výzdobě architektonicky zvlášť zdůrazněných domovních vrátek se obě slohy střídají, přičemž jejich obměny lze zde v naivních pojetích sledovat na příkladech až po vrata pozdního baroka.

Také pro vývoj domovní dispozice a dělení prostoru poskytuje starý stavební fond ještě mnohý cenný příspěvek. V některých domech se ukazuje dobrý náběh k síni ovládající půdorys domu, zatímco schodiště vedoucí z prostorné chodby nahoru bývá pro vnitřní architekturu využito jen zřídka. Ze stavebního vnitřního vybavení měšťanského domu, jako jsou staré dveře, okna, dřevěné stropy, kamna a krby, se dochovaly jen skrovné zbytky, i když ještě není tak dávno doba, kdy se s tímto inventářem začalo bezohledně zúčtovávat.

Vedle kamenné a cihlové stavby vznešených domů hutníků a patricijů byla dříve zvláště ve výše položených částech města téměř všeobecně upřednostňována levnější stavební technika hrázděné konstrukce pro patra nad přízemím. Její staré gotické formy s vysokým štítem již dávno zmizely, neboť životnost volně stojící dřevěné stavby se zde i při dobré péči sotva táhne přes dvě stě let. Co je dnes vidět ze starého hrázdění a vnějšího dřevěného stavitelství, náleží baroku. Vedle hrázděného slohu se zde zvláště v čelních štítových stěnách často uplatňuje saskokrušnohorský způsob stavby více či méně

[obr] Obr. 257. Horní Slavkov. Pflughaus: pouliční průčelí.

věta pokračuje na dalším listu ⟶