⟵ věta pokračuje z předchozího listu
mizelým památkám patří i patnáct v roce 1666 darovaných DESKOVÝCH OBRAZŮ. Jak byly umístěny, se nedochovalo. Poslední deska se zdá být umístěna v obloukové nice východního rohu při starší faře. Druhého mistra desky, donátora Christiana Leibelta, „malíře v Bečově (Petschau)“, lze pravděpodobně považovat za autora celého díla. K tomuto cyklu počítá slavkovská farní kronika kromě této desky ještě následující obrazy na kostelních schodech: „Vjezd Krista do Jeruzaléma, nadace školních chlapců, Poslední večeře Páně, Umývání nohou, Getsemanská zahrada, Zajetí Krista v zahradě, Předvedení Krista před Annáše, Bičování Krista, Ecce homo, Odsouzení Krista, Korunování Krista, Nesení kříže, Svlékání Krista, Kristus vržen na kříž, Kristus přibíjen na kříž.“ Christian Leibelt, který se svým monogramem CL podepisuje nad datací obrazů, je jinak sotva znám. Ve Slavkově roku 1686 pozlatil bratrský oltář farního kostela. Předtím roku 1684 pravděpodobně pro tentýž oltář namaloval antependium (Palla). Příslušná zápisa farní kroniky zní: 1684 imago Carmelitani Scapularis pinxit d. Christianus Leibelt, pictor ex Petschau [1684 obraz karmelského škapulíře namaloval pan Christian Leibelt, malíř z Bečova]. Malíř byl ve Slavkově častěji pověřován zakázkami. Tak vlastní muzeum v Horním Slavkově z roku 1678 z ruky Christiana Leibelta dosti průměrný oltářní obraz, který nese jeho signaturu nad legendou S. Georgius martyr patronus ecclesiae Schlackenwaldensis [Sv. Jiří, mučedník, patron kostela slavkovského] (obr. 103).
Na speciální mapě 1 : 75 000 zakreslený v samotě Huber Hof poblíž výšky 669 WAYSIDE KŘÍŽ [poutní kříž při cestě] je tesán ze dřeva. Na něm je připevněn obraz Nejsvětější Trojice (starší, barevná malba na porcelánu).
POPRAVIŠTĚ (Hochgericht). Z bývalého popraviště se v trati „Am Galgen“ (Na šibenici) mezi Horním Slavkovem a Pochlovicemi (Poschitzau) dochovaly rozsáhlé zbytky zdiva. Pečlivě z opracovaného lomového kamene vyzděná okrouhlá stavba obklopuje zdí silnou 1,05 m vnitřní prostor o průměru 4,6 m. Dveře se světlostí 1,35 m se otvíraly na východní straně do vnitřního prostoru. Z této stavby pochází do kamene tesaný městský znak s verši a latinským výrokem: „Hodie mihi, cras tibi“ [Dnes mně, zítra tobě] (obr. 282). Nyní v muzeu.
schwundenen Denkmalen zählen auch fünfzehn im J. 1666 gestiftete TAFELBILDER. Wie dieselben aufgestellt waren, ist nicht überliefert. Die letzte Tafel scheint in einer Bogennische des Ostecks am älteren Pfarrhaus angebracht gewesen zu sein. Dem Stifter der zweiten Tafel, dem Christian Leibelt, „Mahler zu Petschau“, wird man wohl das ganze Werk zuschreiben können. Zu diesem Zyklus zählt die Schlaggenwalder Pfarrchronik außer dieser Tafel folgende Bilder auf der Kirchenstaffel: „Die Einreitung Christi in Jerusalem, eine Stiftung der Schulknaben, das Abendmahl des Herrn, Fußwaschung, der Ölberg, Gefangnus Christi im Garten, die Vorstellung Christi vor Anna, die Geißelung Christi, Ecce homo, Verurteilung Christi, die Krönung Christi, Kreuztragung, die Entblößung Christi, Christus ans Kreuz geworfen, Christus wird ans Kreuz genagelt.“ Christian Leibelt, der mit seinem Monogramm CL oberhalb der Bilddatierung signiert, ist sonst kaum bekannt. In Schlaggenwald vergoldete er 1686 den Bruderschaftsaltar der Pfarrkirche. Zuvor hatte er 1684 wohl für denselben Altar die Palla gemalt. Die bezügliche Notiz der Pfarrchronik lautet: 1684 imago Carmelitani Scapularis pinxit d. Christianus Leibelt, pictor ex Petschau. Der Maler war in Schlaggenwald des öfteren mit Aufträgen bedacht worden. So besitzt aus dem J. 1678 das Museum in Schlaggenwald von der Hand des Christian Leibelt ein recht mittelmäßiges Altarbild, das dessen Signatur oberhalb der Legende S. Georgius martyr patronus ecclesiae Schlackenwaldensis trägt (Abb. 103).
Das auf der Spezialkarte 1 : 75.000 in der Einschichte Huber Hof nächst Höhe 669 eingezeichnete WEGKREUZ ist aus Holz gezimmert. An ihm ist ein Bild der Dreifaltigkeit angebracht (ältere, bunte Porzellanmalerei).
Das HOCHGERICHT. Vom ehemaligen Hochgericht haben sich in der Flur Am Galgen zwischen Schlaggenwald und Poschitzau umfangreiche Mauerreste erhalten. Der sorgfältig aus zugerichtetem Bruchstein aufgeführte Rundbau umschließt mit einer 1·05 m dicken Mauer einen inneren Raum von 4·6 m Durchmesser. Eine Tür öffnete sich mit einer Lichte von 1·35 m an der Ostseite in den Innenraum. Aus diesem Bau stammt das in Stein gehauene Stadtwappen mit Versen und dem lateinischen Spruch: „Hodie mihi, cras tibi“ her (Abb. 282). Jetzt in Museum.
Radnice, škola a masné krámy
RADNICE stojí na horním konci Nového trhu v severní řadě domů (obr. 256). Původně byla postavena po roce 1500 jako měšťanský obytný dům a v době prudkého rozvoje hornického města byla odkoupena a zřízena jako radnice. Tato adaptace spadá do doby největší stavební činnosti v obci, kdy se zde chtěli rychle dostat k obyvatelnému městskému domu, když roku 1521 rada v Horním Slavkově (Schlaggenwald)
Das Rathaus, das Schulhaus und die Fleischbänke
Das RATHAUS liegt am oberen Ende des Neuen Marktes in der nördlichen Häuserzeile (Abb. 256). Ursprünglich als bürgerliches Wohnhaus nach 1500 gebaut, ist es in den Tagen der sprunghaften Entwicklung der Bergstadt angekauft und als Rathaus eingerichtet worden. Diese Adaptierung fällt auch in die Zeit der größten Bautätigkeit im Orte, in der man hier rasch zu einem beziehbaren Stadthaus gelangen wollte, indem im Jahre 1521 der rat zu Schlackenwaldt dem
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.