⟵ věta pokračuje z předchozího listu
mizelým památkám patří i patnáct v roce 1666 darovaných DESKOVÝCH OBRAZŮ. Jak byly umístěny, se nedochovalo. Poslední deska se zdá být umístěna v obloukové nice východního rohu při starší faře. Druhého mistra desky, donátora Christiana Leibelta, „malíře v Bečově (Petschau)“, lze pravděpodobně považovat za autora celého díla. K tomuto cyklu počítá slavkovská farní kronika kromě této desky ještě následující obrazy na kostelních schodech: „Vjezd Krista do Jeruzaléma, nadace školních chlapců, Poslední večeře Páně, Umývání nohou, Getsemanská zahrada, Zajetí Krista v zahradě, Předvedení Krista před Annáše, Bičování Krista, Ecce homo, Odsouzení Krista, Korunování Krista, Nesení kříže, Svlékání Krista, Kristus vržen na kříž, Kristus přibíjen na kříž.“ Christian Leibelt, který se svým monogramem CL podepisuje nad datací obrazů, je jinak sotva znám. Ve Slavkově roku 1686 pozlatil bratrský oltář farního kostela. Předtím roku 1684 pravděpodobně pro tentýž oltář namaloval antependium (Palla). Příslušná zápisa farní kroniky zní: 1684 imago Carmelitani Scapularis pinxit d. Christianus Leibelt, pictor ex Petschau [1684 obraz karmelského škapulíře namaloval pan Christian Leibelt, malíř z Bečova]. Malíř byl ve Slavkově častěji pověřován zakázkami. Tak vlastní muzeum v Horním Slavkově z roku 1678 z ruky Christiana Leibelta dosti průměrný oltářní obraz, který nese jeho signaturu nad legendou S. Georgius martyr patronus ecclesiae Schlackenwaldensis [Sv. Jiří, mučedník, patron kostela slavkovského] (obr. 103).
Na speciální mapě 1 : 75 000 zakreslený v samotě Huber Hof poblíž výšky 669 WAYSIDE KŘÍŽ [poutní kříž při cestě] je tesán ze dřeva. Na něm je připevněn obraz Nejsvětější Trojice (starší, barevná malba na porcelánu).
POPRAVIŠTĚ (Hochgericht). Z bývalého popraviště se v trati „Am Galgen“ (Na šibenici) mezi Horním Slavkovem a Pochlovicemi (Poschitzau) dochovaly rozsáhlé zbytky zdiva. Pečlivě z opracovaného lomového kamene vyzděná okrouhlá stavba obklopuje zdí silnou 1,05 m vnitřní prostor o průměru 4,6 m. Dveře se světlostí 1,35 m se otvíraly na východní straně do vnitřního prostoru. Z této stavby pochází do kamene tesaný městský znak s verši a latinským výrokem: „Hodie mihi, cras tibi“ [Dnes mně, zítra tobě] (obr. 282). Nyní v muzeu.
Radnice, škola a masné krámy
RADNICE stojí na horním konci Nového trhu v severní řadě domů (obr. 256). Původně byla postavena po roce 1500 jako měšťanský obytný dům a v době prudkého rozvoje hornického města byla odkoupena a zřízena jako radnice. Tato adaptace spadá do doby největší stavební činnosti v obci, kdy se zde chtěli rychle dostat k obyvatelnému městskému domu, když roku 1521 rada v Horním Slavkově (Schlaggenwald)
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
