⟵ věta pokračuje z předchozího listu

seligmachers geburt 1562 jar an S. Elisabetn abent verschiede in gott der erbar man Jacob Lipperdt der elter, alhie begraben. dem gott genedig sey und ime sampt uns allen am jungsten tag ein frölliche uhrstendt verleihe. amen. [Když se počítal rok 1562 od narození našeho milého Pána a Spasitele, na předvečer svaté Alžběty zesnul v Bohu počestný muž Jakob Lipperdt starší, zde pochovaný. Nechť je mu Bůh milostiv a propůjčí jemu i nám všem v soudný den radostné vzkříšení. Amen.] Pod tím na erbovním štítu domovní znamení zesnulého (obr. 221). Epitaf byl až do roku 1926 částečně zasypán zemí, zazděný v západní zdi hřbitova. Nyní se nachází ve východní stěně presbytáře farního kostela.

Vpravo od hlavního oltáře je zazděn náhrobní kámen paní Magdaleny z Prünnu (obr. 224). Deska z červeného mramoru, 1,95 m na výšku, 0,9 m na šířku. Náhrobní nápis zní: Hie liegt begraben die edl fraw Maria Magdalena von Prünnen, Augustin Wolsten auf San Annaperg gemahel, hat gelebt 24 jar, ist den 12. April anno 1551 im ersten Kinsgeburt in Christo endschlaffen. der und uns allen gott ein fröhlich auferstehung geben wolle. amen. [Zde leží pochována urozená paní Maria Magdalena z Prünnu, manželka Augustina Wolsta na Svaté Anně (San Annaperg), žila 24 let, zesnula v Kristu dne 12. dubna roku 1551 při prvním porodu. Kéž jí i nám všem dá Bůh radostné vzkříšení. Amen.] Se čtyřmi erbovními znameními.

Epitafy v podlaze lodi kostela:

Před kazatelnou: deska z červeného mramoru, 0,95 m na výšku, 0,65 m na šířku. Stojící postava zesnulé v kroji kolem roku 1600, modlící se, v gotizujícím portálovém rámu. V obloukových cípech vlevo Ukřižovaný, vpravo sedící postava. Nápis na obvodovém pásu zcela setřený.

Náhrobní deska, 1,04 m na šířku, bílý mramor, zcela ohlazená. Je možné, že část zasahující pod lavice se ještě dochovala.

Náhrobní deska, mramor, 1,02 m na šířku, z hrobu Eliáše Schmiedgrabmera z Lusteneku, zesnulého v jedenáctém roce věku. Z reliéfů náhrobní desky jsou vidět pouze erby Schmiedgrabmerů z Lusteneku a Kadnerů z Greifeneku. Nápis je dnes zakryt vestavěnými kostelními lavicemi. Opakuje se v opisu, který je s mezerami reprodukován v Horoslavkovské kronice F. Nemetschka: Dom. / Eliae / opt. spei filiolo / praematuro fato animam, / cum vixisset annos XI mens . . . . / dies XXVII a. o. HR i. MDXCIX, XXII die / Septemb. exhalanti . . . . . / Elias Schmiedgrabmer a Lusteneck . . . . in / Brussio, sac. c. e. r. mat. per regnum / Boh. aerario praefectus et Benigna / Kadnerin a Greiffeneckh . . . . . maesti parentes f(ieri) f(ecerunt). [Pánu. Eliáši, synáčkovi nejlepší naděje, jenž předčasným osudem vydechl duši, když žil XI let, ... měsíců ... dní XXVII, léta Páně MDXCIX, dne 22. září ... Eliáš Schmiedgrabmer z Lusteneku ... v Brusích, posvátného c. k. římského majestátu pro Království české správce pokladny, a Benigna Kadnerová z Greifeneku ... zarmoucení rodiče dali zhotovit.]

Zcela ohlazená náhrobní deska z mramoru, 1,05 m na šířku, leží v podlaze lodi kostela vedle dveří do sakristie.

Epitafy mimo kostel:

Reliéf, fragment ztraceného náhrobního kamene ze 16. století, hrubozrnný mramor(?), nyní 0,74 m na šířku, 0,75 m na výšku, se zobrazením Zmrtvýchvstání Kristova: Spasitel vystupuje z hrobu, před ním klesli dva ozbrojení strážci hrobu. Jako stavební ozdoba zazděn ve štítu vchodu k věžnímu schodišti.

Epitaf neznámého padesátiletého muže a jeho manželky Rebeky, rozené Kadnerové z Greifeneku. Zazděn ve schodišti věžního vstupu. Horní a dolní část náhrobní desky je odseknuta se ztrátou textu, přičemž se ztratilo i jméno zesnulého, císařského horního úředníka. Nyní 1,74 m na výšku, 1,12 m na šířku. Z náhrobního nápisu chybí horní část.

věta pokračuje na dalším listu ⟶