Dějiny

V dějinách Horního Slavkova (Schlaggenwald) se projevuje nápadný protiklad k sousednímu městu-sestře Krásnu, které zpočátku samo provozovalo cínové doly na náhorní plošině. Vzhledem k blízké poloze Krásna k Bečovu, pevnému sídlu příslušných horních pánů, zůstávala stranou ležící ves Seifartsgrün, raná selská osada na místě pozdějšího Horního Slavkova, ve velké nevýhodě, pokud šlo o využívání sousedních ložisek cínové rudy. Teprve od poloviny XIV. století, od dob Slávka z Rýzmburka, je Krásno odsouváno ze svého starého postavení hlavního místa milého hornictví ve prospěch nově zakládaného Horního Slavkova. Dalšího povýšení jako horní město se Hornímu Slavkovu dostává za nástupců, kteří drželi sem zasahující bečovské horní panství. Tak roku 1489 hrabě Arnošt z Gleichenu potvrzuje odedávna zděděná práva a svobody Horního Slavkova, stejně tak roku 1494 Jindřich IV. z Plavna, který téhož roku předává držení Horního Slavkova Šebestiánu Pluhovi z Rabštejna. Jako horní a městský pán učiní jeho nástupce Jan Pluh (1501) z Horního Slavkova středisko hornictví a obchodu s cínem. Doba byla snahám pana Jana Pluha z Rabštejna nadmíru příznivá, neboť to byla léta nejbohatšího horního požehnání, jaké kdy Horní Slavkov zažil. První desetiletí XVI. století jsou zároveň dobou nejvyššího stavebního a kulturního rozkvětu horního města. Po Janu Pluhovi následuje na krátkou dobu Kašpar Pluh, který roku 1546 přichází o své državy kvůli svému postoji ve šmalkaldské válce. V dalším důsledku je zrušena aristokratická městská správa a Horní Slavkov je obsazen jako královský komorní statek. Nejprve je následujícího roku 1547 zřízen zemský horní úřad: Hanuš Elbogner z Dolního Krásna dostává od krále jako první úřad a hodnost správce horního úřadu; vedle něho je jako první zemský horní mistr jmenován Jiří Häsler. Na místo šlechtického horního pána, který ve skutečnosti vystupoval jako podnikatel, řídí nyní provoz císařští horní úředníci. Avšak již od roku 1581 výnosy hornoslavkovských dolů stále více klesají. K těmto škodám přistupují ještě útrapy třicetileté války, jimiž byl Horní Slavkov opakovaně těžce postižen. Obzvláště zlé pro kulturní majetek a další rozvoj horního města byly tehdy roky 1621, 1631 a 1632. V XVII. a XVIII. století jsou pak podnikány různé pokusy uchránit město před dalším úpadkem povznesením rudného hornictví. Ne bez dočasného účinku zůstalo spojení krásenského horního úřadu s hornoslavkovským vrchním úřadem v roce 1756. Další pokles příjmů z dolů však vedl v roce 1772 ke zrušení vrchního horního úřadu při

věta pokračuje na dalším listu ⟶