V roce 1782 věnoval opat Cölestin Werner po zrušení cisterciáckého kláštera Plasy hornoslavkovskému kostelu, spolu s velkým barokním krucifixem, který dnes visí v portálové stavbě hlavního oltáře, zvláštní umělecké dílo z ruky dosud neznámého mistra. Farní kronika k tomu poznamenává (fol. 285): „ein grosses Kreuz mit dem Heilande in kolossalischer Form. Ein Meisterwerk von Bildhauerkunst" [velký kříž se Spasitelem v kolosálním provedení. Mistrovské dílo sochařského umění]. S tímto darem patrně souvisí odstranění oltáře z roku 1666 a stavba nového oltáře, který stojí dodnes, z roku 1784. Ten byl v roce 1903 restaurován; přitom byly obnoveny tabernákl a nástavec mensy (obr. 210).

Za umělecké hodnoty ve výzdobě hlavního oltáře lze považovat i dva vysoké cínové hornické svícny, 1,03 m vysoké. Hornoslavkovský cínařský odlitek z XVIII. století (obr. 211). Do poloviny XIX. století spadá šest barokních svícnů hlavního oltáře, které odlil Alois Neidhart, jeden z posledních hornoslavkovských cínařů, kteří cínařské řemeslo provozovali ještě jako umělecké odvětví.

BOČNÍ OLTÁŘE na podélných stěnách presbytáře jsou moderní tyrolské práce z Grödenského údolí, postavené v roce 1903 po odstranění starých oltářů. Dříve stál v presbytáři bratrský oltář. Byl postaven jako Altare Scapularis [oltář škapulíře] v roce 1685 a v roce 1686 jej pozlatil Christian Leibelt, malíř v Bečově (Petschau).

Jako nejmladší oltář stál v kostele před rokem 1903 ještě oltář sv. Josefa, zřízený v roce 1790. Pro něj věnoval oltářní obraz jezuitský páter Joseph Pleyer z Lokte (Elbogen). Podle jiného údaje farní kroniky nechal celý oltář v roce 1797 přenést sem ze zrušeného kláštera.

KAZATELNA na severním pilíři triumfálního oblouku z roku 1785 je dílem loketského (elbogenského) sochaře Johanna Wildta (obr. 212). Mistrovský nápis na vnitřní straně zábradlí kazatelny: „Johann Wildt Bildhauer Elb. 1785" [Johann Wildt, sochař, Loket 1785]. Barokní stavba kazatelny s volným schodištěm. Na vnější straně kazatelny uprostřed reliéfní emblém se znázorněním „Ježíšek učí v chrámu". Na soklu zábradlí v sedící poloze sv. Petr a sv. Pavel. Na stříšce kazatelny znak města Horní Slavkov, vedle hudbu provádějící putti. Nová stavba kazatelny odstranila starou kazatelnu, věnovanou hornoslavkovským horním cechem při velké renovaci kostela v roce 1666.

Z dochovaných památkových hodnot v lodi kostela je třeba jmenovat:

KŘTITELNICE (obr. 214), nadace bratří Sebastiana a Johanna Köppelových z roku 1581. Víko a korunující sousoší „Křest v Jordánu" je připisováno loketskému (elbogenskému) řezbáři Johannu

[obr] Obr. 213. Horní Slavkov (Schlaggenwald). Farní kostel: kazatelna.

věta pokračuje na dalším listu ⟶