11. Mistr Georgius Nicelius z Annaberku se přihlásil osobně a hned se nabídl, že bude kázat, ale bylo mu odmítnuto;

12. Mistr Johannis Rundius, vyhnaný farář z Görekaw, se rovněž přihlásil písemně a poté se o místo dále ucházel dalšími dopisy a posly; byl také doporučen panem Mikulášem Schwarzbergerem z Prahy a Kašparem Mulczerem z Grauppen, ale byl odmítnut;

13. Mistr Georgius Sellneccerus byl svým otcem neočekávaně a nevyžádaně sem poslán; byl přijat jako Boží řízení a přednesl zkušební kázání;

14. Mistr Wolfgangus Stollbergerus, kazatel v kapli na Svaté Anně (Annaberg), byl navržen již dříve po odchodu pana Pfundtela, podruhé pak byl žádán po smrti zesnulého Johana Michela, ale tam ho nechtěli propustit a raději mu zlepšili plat; nyní byl potřetí rovněž navržen, ale dále se s ním nic nepodnikalo;

15. Mistr Martinus Kuthnerus, jenž byl 2½ roku farářem v Nabburgu a předtím v klášteře ve Wolterbachu, poté také ve Viechtachu, a tak celkem 17 let v kurfiřské Falci, kam byl v letech 72 a 73 povolán z Chebu, byl hojně využíván zesnulým falckrabětem kurfiřtem Ludewigem k záležitostem církevní rady, ale nyní byl vypuzen cvingliánskou církevní radou a kalvinisty; přihlásil ho také pan Vitus Mayer, nyní farář ve Schwarzachu u Nabburgu.

IX.

Dopis rady města Slavkova doktoru teologie Mikuláši Selneckerovi v Magdeburku ve věci doporučení faráře.

30. června 1590

Ctihodný, vážený a vysoce učený, velectěný pane doktore a přátelský milý pane švagre. Vedle přání a popřání veškerého žádoucího božího milostivého požehnání a dlouhotrvajícího blaženého blahobytu nemůžeme nadále ponechat bez odpovědi to, co jsme se v poslední době chystali panu doktorovi napsat, totiž následující vyjádření, jež jsme mu předtím přislíbili: že jsme se z panem učiněného návrhu, zejména v nynějších těžkých a povážlivých časech, nesmírně zaradovali a nechtěli bychom nic milejšího, než aby nám pan doktor, poněvadž nám jinak bylo na náš zdejší farní úřad navrženo dvanáct osob, sdělil také jméno tohoto proslulého muže, abychom se mohli podle toho rozhodnout; a poněvadž je to nadto velmi potřebné, neboť takové věci se – vedle vůle Všemohoucího Boha – musí projednávat s výborem, staršími a horníky této obce a nakonec i uzavřít: je tedy naše pilná a přátelská prosba, aby nám pan doktor laskavě a bez obtíží sdělil čisté jméno oné osoby a další příslušné okolnosti – kde a na kterých místech a jak dlouho byla dříve v podobných farních službách, zda je řádně a dobře znalá hlavních jazyků a vedle toho i naší zdejší řeči, dále odkud a v jaké době by musela a mohla být sem odvezena; dále, poněvadž při naší zdejší faře je k dispozici jistý počet dobytka spolu se zahradou, poli a loukami ležícími pohromadě, k čemuž náleží také robotní služby a platy některých vesničanů, zda by taková osoba i její manželka měly zájem a chuť starat se o toto hospodářství a hospodářské budovy, a zda by obě byly vůči každému přátelské, nikoli povýšené, nesvárlivé ani hašteřivé, a zda by u nás mohly vydržet a zůstat po delší léta (jak to učinilo jen několik předchozích); poté se my sami s výše zmíněným výborem, horníky a staršími dohodneme a panu doktorovi nakonec napíšeme a sdělíme konečné mínění, v důvěryplném přesvědčení, že nám pan doktor toto přání nebude mít za zlé ani ho nebude vykládat ve zlém, nýbrž se i nadále přátelsky projeví a zůstane i do budoucna přízniv­ým podporovatelem zdejší církve, školy a obce; to jsme kdykoli podle svých možností ochotni a rádi službou splatit. Tímto poroučíme pana doktora spolu se všemi jeho blízkými věrně boží ochraně a zachování. Dáno 30. června léta 1590.

věta pokračuje na dalším listu ⟶