⟵ věta pokračuje z předchozího listu
aby tak nebyla překročena míra, a přesto byla zachována a dále pěstována dobrá kázeň a disciplína.
Za šesté nesmí pan konrektor nikdy bez povolení pana úřadujícího purkmistra, jakož i pana faráře a rektora, vyjíždět ani přes noc chybět.
A kdyby podle vůle Všemohoucího (před čímž nás kéž chrání) nastaly těžké a nebezpečné časy, nákazy a nemoci, má stejně jako ostatní jeho kolegové zůstat ve škole a při ní, konat svůj úřad a službu jako dosud a spolu s nimi doprovázet se školními chlapci nebo alumny podle pořádku pohřby (funera) neméně než v klidné a zdravé době, a přitom mít nárok i na své náležité požitky, chovat se v tom jako věrný školský sluha náleží, vytrvat neochvějně a stejně jako ostatní jeho kolegové nekolísat.
Za sedmé a poslední, kdyby pan konrektor chtěl v budoucnu hledat zlepšení a odejít, má čtvrt roku předem rezignovat a vypovědět službu na zasedající radě, a poté má po tu čtvrtinu roku svou službu neméně pilně vykonávat a naproti tomu má mít nárok na plat i požitky; stejně tak, pokud by ctihodná rada chtěla provést změnu, má mu to oznámit čtvrt roku předem, a i v tomto případě se má postupovat, jak právě uvedeno.
Za tuto svou službu má naproti tomu týdně z obecní městské komory dostávat jeden český zlatý neboli 24 bílých grošů, tedy ročně 52 zlatých na plat, a to mu má být vypláceno nepřetržitě.
Rovněž mu je poskytnuto svobodné ubytování a bydlení a k lepšímu zásobení dřevem je mu ročně na náklady rady dodána jedna otep dobrého palivového dřeva až ke dveřím.
Pokud jde o ostatní požitky, ať už z pohřbů či jinde, má na ně nárok spolu se svými ostatními kolegy (kromě ročního desátku, který náleží pouze panu rektorovi a kantorovi); rovněž je mu ponecháno na vůli po skončení školních hodin soukromě vyučovat některé chlapce, za což mu jejich rodiče odmění podle toho, jak se spolu dohodnou.
Nato pak on, pan rektor (sic!), prout in instructione Rectoris sequitur [jak následuje v instrukci pro rektora]. 19. července 1618.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
