Staré panské dvory a statky

Podobně jako pluhové domy ve městě prozrazovaly kdysi bohatství měšťanů, dosvědčovaly ho i samostatně stojící dvory kolem města.

Kdysi to byly panské a rytířské dvory, které svou mohutnou, na bezpečnost zaměřenou stavbou odolávaly proměnlivým dobám, poskytovaly až do naší doby lidem i dobytku útočiště a ochranu a mnoha generacím sedláků obživu. Teprve naše století dokázalo zničit všechny tyto svědky minulosti.

Osídlovací forma osamocených výsadkových dvorů, kterou známe z pozdějších pozemkových úprav, tu existovala už od pozdního středověku. Tvořila protiklad k uzavřeným vesnickým sídlům v okolí, pomineme-li mlýny vázané na vodní toky mimo obce.

Od 16. století byly Vlčí dvůr (Wolfshof) a Kulový dvůr (Kugelhof) v majetku města, ostatní statky byly v soukromých rukou.

Medvědí dvůr (Bärenhof). Nedaleko od Tichtelova dvora, za Seifenem a Alistavem, postavil roku 1938 notář Korb z Lokte nový selský dvůr, který s 8 ha pozemků propachtoval zemědělci Emilu Richterovi. Místní název zněl „bān Richterhuāf" nebo také „bān Notar Kurb". Jen málokomu bylo známo označení „Bärenhof" (Medvědí dvůr); lze se domnívat, že vzniklo v návaznosti na starostu Perna, zmiňovaného u Tichtelova dvora.

Hubův dvůr (Hubhof). Zcela na jihu horňoslavkovského katastru leželo na výšině pět selských dvorů a pět malých obytných domů, které se souhrnně označovaly jako „Hubhof".

Na rozvoji tohoto osídlení se podílela těžba a lenní dvůr Hasenbühl petschauského panství. Od 16. století známý, 60 ha velký dvůr na hranici mezi Bečovem (Petschau) a Horním Slavkovem byl už dlouho zchátralý.

Roku 1800 získal Matthias Kühnhackl polovinu tohoto panského dvora, druhou polovinu koupili sedláci Achtner a Lochschmidt. Z nich vzešly dvory Josefa, Franze a Oskara Kühnhacklových, Franze Pollaka a menší hospodářství Brandlových. Obytné domy, patřící ke Krásnu (Schönfeld), postavili horníci pracující na sousední Hubě. Nahoře, poblíž pinkového svahu, patřily k Hubhofu ještě malé domy rodin Aglerových, Franze a Antona Tischerových pod názvem „Koppelhof". V letech 1845, 1924 a 1930 postihly Hubhof velké požáry. V roce 1946 pak musely rodiny Kühnhacklovi, Pollakovi, Weidlovi, Ottovi, Rohm-Brandlovi a Ullmannovi opustit svůj „Houhuāf"; jejich dvory, domy a pole padly za oběť těžbě uranu.

Kulový dvůr (Kugelhof). Nad hřbitovem u Kaunitzu se nacházel Kugelhof, čp. 175. Prostorná hrázděná stavba s velkou polovalbovou střechou, jež se výrazně odlišovala od ostatních městských budov, byla už na první pohled poznat jako bývalý panský dvůr.

Z prvních zápisů z roku 1539 vyplývá, že Kaspar Pflug potvrdil lenní list svého strýce Hanse Pfluga, podle něhož Kugelhof přešel za 350 zlatých na Hannse Portnera. Pozdějším majitelem byl Endris Zehender ze Sechendgrube-Raymingen, roku 1564 Michel Hössel, starosta; poté dvůr koupila městská rada. Roku 1584 se rozhodla část dvora prodat. Zbytek statku získal starosta Köppel, který se roku 1596 opět vrátil městu a tam – nakonec už bez pozemkového majetku – zůstal.

Patrně kolem let 1800–1850 získala tato honosná budova přestavbou či novostavbou dnes známou podobu. Až do vyhnání tento dům obývaly rodiny Ecklových a Heinekových.

věta pokračuje na dalším listu ⟶