Schlaggenwald einst kaiserlich freie Bergstadt — Horní Slavkov, kdysi císařské svobodné horní město
/ 464
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 78
Stirn

Mezi vybavení domácností patřily hudební nástroje a lovecké pušky. Schuster

původní znění

Musikinstrumente und Jagdgewehre zählten zu den Haushaltsgegenständen.
F. Schuster

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Töppeles – „perla Teplé"

Töppeles

Východně od Horního Slavkova (Schlaggenwald), necelé 4 km od horního města, leží ves Töppeles, jejíž obyvatelé ji sami s láskou nazývali „perlou Teplského údolí" (podle Otto Zerlika). Z obou stran ji před drsnými větry chrání téměř 600 m vysoké zalesněné hory a svým stínem činí snesitelnými i letní vedra. Na severu leží Velká a Malá Ries, na východě Donawitzer a Trossauer Berg s Winterleiten a Koppenbergem, na jihu Stirnberg a na západě Kirchberg se svou skalnatou kamennou cestou do Horního Slavkova a Vogelherd u sousední osady Gfell. Kdo hledal odpočinek, nalezl zde příznivé klima. Na rozdíl od více industrializovaného Chebského údolí zde ještě panoval klid a poklidnost. Lázeňští hosté z Karlových Varů si při svých výletech podél císařské neboli říšské silnice tuto mírumilovnou a idylickou krajinu údolí velmi oblíbili. I z vlaku, který od roku 1902 umožňoval spojení mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, se nabízely půvabné pohledy na louky, olše, vrby, mosty, mlýny, husy, dvory, vesnice a na dlouhé řady svahů porostlých smrky a lískovými keři.

Töppeles leží ve výšce 453 m a měl kdysi 428 ha pozemků. Ves byla založena kolem roku 1400 a dlouho patřila do vlivové oblasti bečovské (petschauské) vrchnosti. Příslušnost k tomuto soudnímu okresu zůstala i později zachována. Politicky náležela obec ještě ke kraji Tepl.

Zda název pochází z českých slov „teplý" a „les", je sporné. Proti tomuto výkladu se staví Schmeller, který slovo Töppeles odvozuje od slova „Töpel" (= Teplá) a přiřazuje mu německý původ. Veškerá (nářeční) pomístní a lesní jména tuto tezi potvrzují, např. Gröisb(ü)l (Griesbühl), Oxngroom (Ochsengraben), Pichlers Peint, S(i)lwãlãuch (Silberlage), 's weiß Wiesl (bílá lasička), Vuãglherd (Vogelherd), Wei(d)nbooch (Weidenbach), Winterleitn a další.

Obyvatelé dříve žili převážně ze zemědělství, lesa a hornictví (stříbrné rudy). Když výnos z hornictví klesal, hledali si lidé obživu jako domácí tkalci, řemeslníci a živnostníci, přičemž ke konci 19. století odpadla jako zdroj příjmu i domácí tkalcovina. Rozvíjející se lázeňská města Karlovy Vary a Mariánské Lázně nabízely od poloviny minulého století nové pracovní příležitosti. V hotelnictví a hostinství byli hledáni kuchaři, číšníci, kávové, servírovací a pokojské dívky a nacházeli při této práci výnosný výdělek; zejména hudebníci si brzy vydobyli dobré jméno. Stavbou císařské silnice se znatelně zvýšil provoz, obchod a čilý ruch. Když ještě nebyla auta, projížděli tímto dlouhým údolím (tok Teplé měří 58 km) četní fiakristé, kočáry a cyklisté z Karlových Varů, povozy s dlouhým dřívím i obchodníci s mlékem, potravinami a drůbeží z tepelského kraje. Zemědělství na svazích, málo výnosné, časem ztrácelo na významu, počet dvorů se snižoval. Polní práce na výšinách totiž stály mnoho námahy a nebezpečné byly strmé, kamenité cesty dolů do vsi. Odvoz obilí byl nebezpečným podnikem a každý zdařilý příjezd dole do údolí stál za děkovnou modlitbu. Moderní válcový mlýn zpracovával úrodu. Několik cihelen dodávalo ručně raženy cihly, které při výstavbě lázeňského města nacházely dobrý odbyt. Až do začátku 2. světové války se z několika lomů dodávalo žádané „sklářské kamení" (křemenná hornina) do sklárny v Novém Sedle (Neusattl).

původní znění

Töppeles
Östlich von Schlaggenwald, knapp 4 km von der Bergstadt entfernt, liegt das Dorf Töppeles, das seine Bewohner selbst liebevoll als „Perle des Tepltales" bezeichneten (nach Otto Zerlik). Auf beiden Seiten schützen fast 600 m hohe, bewaldete Berge vor rauhen Winden und halten durch ihre Schatten die Sommerhitze erträglich. Im Norden liegen die Große und Kleine Ries, im Osten der Donawitzer und der Trossauer Berg mit der Winterleiten und der Koppenberg, im Süden der Stirnberg und im Westen der Kirchberg mit seinem karstigen Steinweg nach Schlaggenwald sowie der Vogelherd nahe dem Nachbarort Gfell. Der Erholungssuchende fand ein günstiges Klima für seinen Aufenthalt. Im Gegensatz zum stärker industrialisierten Egertal traf man hier noch auf Ruhe und Beschaulichkeit. Kurgäste aus Karlsbad schätzten bei ihren Ausflügen entlang der Kaiser- oder Reichsstraße diese friedliche und idyllische Tallandschaft. Selbst von der Bahn aus, die zwischen Karlsbad und Marienbad seit 1902 den Schienenverkehr ermöglichte, boten sich reizvolle Ausblicke auf Wiesen, Erlen, Weiden, Brücken, Mühlen, Gänse, Höfe, Dörfer und auf die langen Reihen der mit Fichten und Haselnußsträuchern bewachsenen Hänge.

Töppeles liegt 453 m hoch und besaß einmal 428 ha Grund. Das Dorf wurde um 1400 gegründet und befand sich lange Zeit im Einflußbereich der Petschauer Obrigkeit. Die Zugehörigkeit zu diesem Gerichtsbezirk blieb auch später erhalten. Politisch zählte der Ort noch zum Kreis Tepl.

Ob der Name auf die tschechischen Wörter „teplý" (= warm) und „les" (= Wald) zurückzuführen ist, gilt als umstritten. Gegen diese Deutung spricht sich Schmeller aus, der Töppeles vom Wort „Töpel" (= Tepl) ableitet und deutschem Ursprung zuordnet. Sämtliche (mundartlichen) Flur- und Waldbezeichnungen erhärten diese Aussage, z.B. Gröisb(ü)l (Griesbühl), Oxngroom (Ochsengraben), Pichlers Peint, S(i)lwãlãuch (Silberlage), 's weiß Wiesl (das weiße Wiesel), Vuãglherd (Vogelherd), Wei(d)nbooch (Weidenbach), Winterleitn u.a.m.

Früher lebten die Bewohner vorwiegend von Landwirtschaft, Wald und Bergbau (Silbererze). Als der Ertrag aus dem Bergbau zurückging, suchten sich die Leute als Hausweber, Handwerker und Gewerbetreibende ihr Auskommen, wobei gegen Ende des 19. Jhs. auch die Hausweberei als Erwerbsquelle ausfiel. Die aufstrebenden Kurorte Karlsbad und Marienbad boten von der Mitte des vorigen Jhs. an neue berufliche Möglichkeiten. Im Hotel- und Gaststättengewerbe wurden Köche, Kellner, Kaffee-, Servier- und Stubenmädchen gesucht und fanden dort bei diesen Tätigkeiten einen lohnenden Verdienst; vor allem die Musiker erwarben sich bald einen guten Ruf. Durch den Bau der Kaiserstraße nahmen Verkehr, Handel und Wandel beachtlich zu. Als es noch keine Autos gab, befuhren zahlreiche Fiaker, Chaisen und Radfahrer aus Karlsbad, Langholzfuhrwerke sowie Milch-, Lebensmittel- und Geflügelhändler aus dem Tepler Land dieses lange Tal (Flußlauf der Tepl 58 km). Die an den Hanglagen wenig ertragreiche Landwirtschaft verlor mit der Zeit an Bedeutung, die Zahl der Höfe verringerte sich. Denn viel Mühe bereitete die Feldarbeit auf den Höhen, und gefährlich waren die steilen, steinigen Fahrwege hinab ins Dorf. Eine Getreidefuhre war ein gefahrvolles Unternehmen und jede gelungene Ankunft unten im Tal ein Dankgebet wert. Eine moderne Walzenmühle verarbeitete die Ernte. Einige Ziegeleien lieferten handgeschlagene Ziegel, die beim Aufbau der Kurstadt guten Absatz fanden. Bis zum Beginn des 2. Weltkrieges lieferte man aus mehreren Brüchen die begehrten „Glassteine" (Quarzgestein) an die Glasfabrik Neusattl.

list 78 z 464
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.