V 1. světové válce padli: Gössl Josef (Houter), Lochschmidt Adolf, Lochschmidt Alois (Reif-Bruck), Lochschmidt Josef, Pfeiffer Conrad (Schroll), Rohm Karl (Wagner Wenz), Scheitler Alfred, Scheitler Josef a Scherer Wenzel. Na počest padlých byl postaven pomník obětem války.

V letech po této válce až do roku 1945 působili na dvoutřídní škole tito učitelé: Fritsch, Hubl, Kempf, Kress, Rank, Tischler, Wolf, slečna Brandl a slečna Schönfelder. Jako starostové obce byli v tomto období ve funkci Moser Wenzel, Gössl Wenzel, Kempf Anton, Jakob Hermann, Kress Rudolf a Pfeiffer Rudolf.

Ve vsi byly hostince Richter (Tischler), Reif (Bruck) a Bachmann („Zum Krudum"). Radler Eduard byl kovář a Pleyer Toni obuvník, Richter měl koloniální obchod a Fritsch Josef pekařství s potravinami.

Existoval Dobrovolný hasičský sbor, Svaz zemědělců a hudební kapela. Polovina obyvatel byli zemědělci a se svými rodinami hospodařili na usedlostech o 10–25 ha, zbytek si vydělával na chleba jako porcelánoví dělníci, horníci a lesní dělníci.

Ve 2. světové válce padli: Galauch Alfred, Galauch Alois, Köstler Adolf, Köstler Josef, Kreis Karl, Kress Rudi, Moder Josef, Pahr Josef, Richter Karl, Roßmeisl Josef, Unger Emil; nezvěstní zůstali Radler Franz a Steidl Franz.

Nadlesí mělo k 1. 9. 1939 361 obyvatel. V roce 1946 bylo vysídleno 317 osob, devět rodin s 35 osobami zůstalo ve staré vlasti.

Dne 28. března 1967 zemřel v Neuhausu nad Pegnitz vrchní učitel v.v. Rudolf Kress ve věku 88 let. Do obce přišel v roce 1926 jako nadučitel a zasloužil se o ni. Až do roku 1945 byl vynikajícím učitelem mnoha ročníků žáků z Nadlesí a Třídomí, nějakou dobu zastával úřad starosty a aktivně působil pro Svaz zemědělců a venkovskou mládež. Po vysídlení se snažil udržet obyvatele pohromadě prostřednictvím zpráv v Lokeckém krajanském listu.

Dne 18. 10. 1977 zesnul ve věku 91 let v Mantelu u Weidenu biskupský konzistorní rada Josef Lochschmidt (z domu „Reif-Bruck"). V roce 1911 byl vysvěcen na kněze a od roku 1917 až do vysídlení byl farářem v Mühlbachu nad Ohří. Poté sloužil ještě 20 let v Neualbenreuthu a Altenstadtu u Vohenstraußu. Od všech farníků se mu jako pravému chebskému knězi dostávalo velké úcty a náklonnosti.

Nallesgrünští se každoročně setkávají u „Birnsunnta" ve Schirnding-Hohenbergu a i po více než 40 letech dávají najevo svou vzájemnou sounáležitost i vztah ke své domovině Nadlesí.

Seznam domů obce Nallesgrün k 1. 10. 1939 s číslem domu, vlastníkem, (počtem osob) a (domovním jménem) (údaje od Alfreda Modera, Rothenbergen)

1 Pfeiffer Anton (8) (Berch Karl) 2 Pfeiffer Rudolf (6) (Schroll) 3 před rokem 1926 zbořeno 4 Gössl Adolf (3) (Glückshof) 5 Gössl Wenzl (5) (Houter) 6 Kempf Alfred (2) (Balzer) 7 Roßmeisl Julius (4) (Wolfshöfer) 8 Scheitler Rudolf (5) (Berch) 9 Kempf Anton (7) (dolní Kempf) 10 Moder Anton (5) (dolní Stemmeisl) 11 Jakob Wenzl (7) (dolní Friedl) 12 Lochschmidt Anna (3) (Albert) 13 Lochschmidt Franz (4) 14 Lochschmidt Richard (6) (Hiächer) 15 Bachmann Franz (7) hostinec 16 Moder Josef (7) (horní Lein) 17 Sander Richard (4) (Sachs) 18 Gösslův dům neobydlen 19 Köstler Franz (5) (Goselgirgn) 20 Rohm Wenzl (5) (Wagner Wenz) 21 Pleyer Theresia (2) 22 Richter Edwin (5) (Scherer) 23 Neumann Willi (8) (Ziezmer) 24 Moser Karl (7) (Reppl) 25 Jakob Josef (6) (Lein) 26 Moder Ernst (6) (Houter) 27 Köstler Adolf (5) (Liesl Dolf) 28 před rokem 1926 zbořeno 29 Lochschmidt Anton (5) (Lein) 30 Pleyer Adolf (4) (Schmied)