Vážený čtenáři, provázel jste nás v této knize po cestě vzpomínek na naše malé horní město a jeho okolí v Chebsku pozorně a se zájmem.
Seznámili jsme vás s obrazy domova, jak jej známe a milujeme. Vyprávění a historická svědectví z minulé doby končí naším vyhnáním z domova a od krbu jako nejtěžším zásahem do řádu tohoto pohraničí mezi Krušnými horami a Šumavou, který se utvářel po staletí.
Náš domov – je nyní navždy ztracen?
Mezinárodněprávní nárok na toto území nadále trvá a nepromlčuje se.
Ve více než 40 letech od nás již odešlo mnoho starších krajanů. Zda a za jakých podmínek jednou potomci při uspořádaných politických poměrech převezmou dědictví svých otců, je nejisté. Narodili se v jiné zemi a vyrostli v zajištěných poměrech nové doby. Obava o další trvání naší národní skupiny je oprávněná, pokud se nepodaří seznámit příští generaci s myšlenkovým odkazem rodičů a získat ji pro úsilí o uznání oprávněných požadavků. Je proto potěšitelné, že děti a vnuci, ačkoli životní prostor svých předků sotva znají, projevují o domov svých předků stále větší zájem.
Přeměna politických poměrů v Československu jde svou cestou a poznání, že vyhnáním německého obyvatelstva byla spáchána hrubá chyba, se začíná prosazovat. Ať se dlouhá a namáhavá cesta tohoto vývoje ještě ztrácí v temnotě budoucnosti, přece jen je na vzdáleném obzoru patrný stříbrný pruh.
Dějiny Čech znají mnoho kapitol sporů, ale i dlouhá období pokojného a požehnaného soužití mezi Čechy a Němci. „Česká pašije" 20. století, pronásledování a vyhnání sudetských Němců z jejich odvěkého domova, jakož i zpustnutí a rozklad jejich kdysi kvetoucí země, však nemohou být posledním slovem v dlouhých a bolestných dějinách Čech.
Nechováme myšlenky na pomstu a odplatu za utrpěné bezpráví a jsme připraveni ke smíření a dorozumění s naším východním sousedem. Naše úsilí o dobré soužití a spolupráci není v rozporu s naším právem na domov a sebeurčení. Zřeknutí se těchto základních lidských práv a nevidoucí lpění na starých formulích moci a nacionalismu však nedovolují, aby vyšla historicky položená rovnice pro řešení územních a národnostních problémů a pro trvalý mír v srdci střední Evropy.
Cílem veškerého úsilí musí být hledání nového uspořádání vztahu mezi Němci a Čechy ve společenství svobodných evropských národů s dobrou vůlí a demokratickým smýšlením.
A kniha českých dějin má ještě mnoho prázdných stran...
Co není spravedlivě upraveno, není ani definitivně vyřešeno.
Abraham Lincoln (1809–1865)
Nachwort
Verehrter Leser, Sie haben uns in diesem Buch auf dem Wege der Erinnerungen an unsere kleine Bergstadt und ihre Umgebung im Egerland aufmerksam und mit Interesse begleitet.
Wir haben Sie mit Bildern der Heimat, wie wir sie kennen und lieben, vertraut gemacht. Die Erzählungen und geschichtlichen Zeugnisse aus einer vergangenen Zeit enden mit unserer Vertreibung von Heim und Herd als dem schwersten Eingriff in die in Jahrhunderten gewachsene Ordnung dieses Grenzlandes zwischen Erzgebirge und Böhmerwald.
Unsere Heimat – ist sie nun für immer verloren?
Der völkerrechtliche Anspruch auf dieses Gebiet besteht weiter und verjährt nicht.
In den mehr als 40 Jahren sind viele ältere Landsleute bereits von uns gegangen. Ob und unter welchen Bedingungen die Nachkommen das Erbe ihrer Väter bei geordneten politischen Verhältnissen einmal antreten werden, ist ungewiß. Sie sind in einem anderen Land geboren und in gesicherten Verhältnissen in einer neuen Zeit aufgewachsen. Die Sorge um den Fortbestand unserer Volksgruppe ist begründet, wenn es nicht gelingt, die nächste Generation mit dem Gedankengut der Eltern vertraut zu machen und sie für das Bemühen um Anerkennung berechtigter Forderungen zu gewinnen. Es ist daher zu begrüßen, daß Kinder und Enkel, obwohl sie den Lebensraum ihrer Vorfahren kaum kennen, für die Heimat ihrer Ahnen verstärkt Interesse bekunden.
Die Umgestaltung der politischen Verhältnisse in der Tschechoslowakei nimmt ihren Lauf, und die Erkenntnis, daß mit der Ausweisung der deutschen Bevölkerung ein grober Fehler begangen wurde, beginnt sich durchzusetzen. Mag der lange und mühevolle Weg dieser Entwicklungen sich noch im Dunkel der Zukunft verlieren, so ist doch ein Silberstreifen am fernen Horizont erkennbar.
Die Geschichte Böhmens kennt viele Kapitel von Auseinandersetzungen, aber auch lange Zeiträume friedlichen und segensreichen Zusammenlebens zwischen Tschechen und Deutschen. Die „böhmische Passion" des 20. Jhs., die Verfolgung und Vertreibung der Sudetendeutschen aus ihrer angestammten Heimat sowie die Verwahrlosung und der Verfall ihres einst blühenden Landes können indes nicht das letzte Wort in der langen und leidvollen Geschichte Böhmens sein.
Wir hegen keine Gedanken an Rache und Vergeltung für erlittenes Unrecht und sind zur Versöhnung und Verständigung mit unserem östlichen Nachbarn bereit. Unser Streben nach einem guten Neben- und Miteinander steht nicht im Widerspruch zu unserem Recht auf Heimat und Selbstbestimmung. Verzicht auf diese elementaren Menschenrechte und uneinsichtiges Festhalten an alten Formeln von Macht und Nationalismus lassen jedoch die historisch gestellte Gleichung für eine Lösung territorialer und völkischer Probleme und für einen dauerhaften Frieden im Herzen Mitteleuropas nicht aufgehen.
Eine Neuordnung des Verhältnisses zwischen Deutschen und Tschechen in einer europäischen Gemeinschaft freier Völker mit gutem Willen und in demokratischer Gesinnung zu suchen, muß Ziel aller Bemühungen sein.
Und das Buch böhmischer Geschichte hat noch viele leere Seiten ...
Was nicht gerecht geregelt ist, ist auch nicht endgültig geregelt.
Abraham Lincoln (1809–1865)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.