Schlaggenwald einst kaiserlich freie Bergstadt — Horní Slavkov, kdysi císařské svobodné horní město
/ 464
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 422
Krajanská setkání

redaktoři Heimatbriefu – nejprve Oskar Otto, poté Rudolf Marterer a později Richard Brummeissl – i první starosta uvítali četné návštěvníky srdečnými slovy, zatímco druhý starosta, městští a okresní radní, představitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení, dalších spolků a svazů pronášeli k pozorným posluchačům přátelská pozdravná slova.

Po oficiální části se ve slavnostním sále opět rozezvučel hlahol hlasů jako mořský příboj. Později se o veselí a náladu, ale i o zbožnou náladu a zamyšlení postaraly přednesy v našem nářečí, básně a písně nadaných krajanů, jako byli Elsa Gammisch-Doppler / Willi Grill, jemuž se také přezdívalo „slavkovský Weiß Ferdl", Anna Völkl, Fanni Hofmann (Ott) a další. Cestopisné zprávy a snímky z návštěv bývalého Horního Slavkova (Schlaggenwald) prozrazovaly otřesení, jež se zrcadlilo ve tvářích přítomných. S účastí se dozvídali o úmrtí toho či onoho dobrého známého. Živá zábava se protahovala hluboko do pozdního večera, který kapela zakončila veselými egerlandskými tóny.

V neděli dosáhlo krajanské setkání dalšího vrcholu ve slavnostní bohoslužbě v katolickém farním kostele sv. Jana Křtitele na horním náměstí, s povznášejícími kázáními našich duchovních prof. Dr. Kurta Hubera a studijního ředitele Kurta Völkla. Evangelická bohoslužba se konala v Christuskirche. Po smutečním průvodu, jejž tvořili chlapecká, později hornická kapela, účastníci v egerlandském kroji, praporečníci měst Horní Slavkov a Auerbach a zdejších spolků, dále starostové, městští radní, čestní a slavnostní hosté a jenž se v tichém pochodu pod hlaholem kostelních zvonů ubíral k hřbitovu, položili první starosta a vydavatel Heimatbriefu u pomníku vyhnaným zesnulým krajanům věnce a květinové vazby. Společnou písní „O dobrém kamarádovi" pod duněním salv nad řadami hrobů uctění mrtvých skončilo.

Odpoledne opět patřilo společenské zábavě a vyprávění nebralo konce. Co všechno se v nás tehdy znovu probudilo! Příhody z dětství a školních let, stejně jako události z pracovního a spolkového života, nechyběly ani zážitky z vojenské služby. Prostě vzpomínky na dávné dny...

Tak uplynuly ony krátké hodiny radostného pobytu s milými známými zvlášť rychle a blížící se večer připomínal, že je čas se rozloučit. Se steskem se loučili a slibovali si, že budou při tom i příště.

Kdo kdy zažil taková setkání plná zážitků, zná onen zvláštní, sotva popsatelný pocit potřást si rukou se starými přáteli, hledět do jejich důvěrně známých tváří a hovořit s nimi v obvyklém a nezapomenutém nářečí. Dny shledání takový člověk nezapomene!

Výhled

V posledních letech se krajanská setkání konala téměř výhradně v našem patronátním městě Auerbach, jež nás vždy znovu ráda a pohostinně přijímá. Setkání neztratila nic na smyslu, oddanosti a udržování krajanské sounáležitosti a při svém průběhu se nadále drží osvědčených zvyklostí. Mnozí naši krajanští přátelé už byli povoláni na věčnost, a přesto zůstal počet účastníků i po letech udivujícně vysoký. Hluboké, přes prostor a čas účinné zakořenění v myšlence domova naplňuje každého kronikáře úžasem a zaslouží si nejvyšší obdiv.

Krajanská setkání nám znovu a znovu otevírají možnost udržovat a pěstovat vzájemné spojení

původní znění

Herausgeber des Heimatbriefes, zuerst Oskar Otto, danach Rudolf Marterer und später Richard Brummeissl, sowie der Erste Bürgermeister entboten den zahlreichen Besuchern ein herzliches Willkommen, während der Zweite Bürgermeister, Stadt- und Kreisräte, die Vorstände der Sudetendeutschen Landsmannschaft, anderer Vereine und Verbände freundliche Grußworte an die aufmerksamen Zuhörer richteten.

Nach dem offiziellen Teil brauste im Festsaal wieder Stimmengewirr wie Meeresbrandung auf. Später sorgten Vorträge in unserer Mundart, Gedichte und Lieder begabter Landsleute, wie Elsa Gammisch-Doppler/Willi Grill, den man auch den „Schlaggenwalder Weiß Ferdl" nannte, Anna Völkl, Fanni Hofmann (Ott) und anderer, für Heiterkeit und Stimmung, aber auch für Andacht und Besinnlichkeit. Reiseberichte und Bilder über Besuche im Schlaggenwald von einst ließen die Erschütterung erkennen, die sich auf den Gesichtern der Versammelten spiegelte. Mit Betroffenheit erfuhr man vom Ableben manch eines guten Bekannten. Die angeregte Unterhaltung zog sich bis weit in den späten Abend hin, den die Musikkapelle mit munteren Egerländer Klängen beschloß.

Am Sonntag erreichte das Heimattreffen im feierlichen Gottesdienst in der katholischen Stadtpfarrkirche St. Johannes der Täufer am oberen Marktplatz mit den erhebenden Predigten unserer Geistlichkeit Prof. Dr. Kurt Huber und Studiendirektor Kurt Völkl einen weiteren Höhepunkt. Der evangelische Gottesdienst war in der Christuskirche vorgesehen. Nach dem Trauerzug, der sich aus der Knaben-, später aus der Bergknappenkapelle, Teilnehmern in Egerländer Tracht, Fahnenträgern der Städte Schlaggenwald und Auerbach und der hiesigen Vereine, aus den Bürgermeistern, Stadträten, Ehren- und Festgästen bildete und im Schweigemarsch unter dem Geläut der Kirchenglocken dem Friedhof zustrebte, legten der Erste Bürgermeister und der Herausgeber des Heimatbriefes an der Gedenkstätte für die verstorbenen Heimatvertriebenen Kränze und Blumengebinde nieder. Mit dem gemeinsamen Lied vom „Guten Kameraden" unter dem Donner der Böllersalven über die Gräberreihen fand die Totenehrung ihren Abschluß.

Der Nachmittag gehörte wieder der geselligen Unterhaltung, und des Erzählens war kein Ende. Was wurde da nicht alles in uns wieder lebendig! Episoden aus der Kinder- und Schulzeit ebenso wie Ereignisse aus dem Berufs- und Vereinsleben, auch die Erlebnisse aus der Militärzeit kamen dabei nicht zu kurz. Erinnerungen aus früheren Tagen halt ...

So vergingen die wenigen Stunden des frohen Beisammenseins mit lieben Bekannten besonders schnell, und der nahende Abend mahnte zum Aufbruch. Mit Wehmut nahm man Abschied und versprach, auch beim nächsten Mal wieder mit von der Partie zu sein.

Wer je an solchen erlebnisreichen Treffen teilgenommen hat, kennt das eigenartige, kaum zu beschreibende Gefühl, alten Freunden die Hand zu schütteln, in ihre vertrauten Gesichter zu schauen und mit ihnen in der gewohnten und unvergessenen Mundart zu plaudern. Er wird die Tage des Wiedersehens nicht vergessen!

Ausblick

In den letzten Jahren fanden die Heimattreffen fast ausschließlich in unserer Patenstadt Auerbach statt, die uns immer wieder gern und gastlich aufnimmt. Die Zusammenkünfte haben an Sinn, Anhänglichkeit und Bewahrung heimatlicher Verbundenheit nichts eingebüßt und folgen bei der Durchführung weiterhin bewährten Gepflogenheiten. Viele unserer Heimatfreunde wurden schon in die Ewigkeit abberufen, und doch blieb die Zahl der Teilnehmer auch noch nach Jahren erstaunlich groß. Die tiefe, über Raum und Zeit hinweg wirksam gebliebene geistige Verwurzelung im Heimatgedanken setzt jeden Chronisten in Erstaunen und verdient höchste Bewunderung.

Die Heimattreffen eröffnen uns immer wieder Möglichkeiten, die Verbindung unter-

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 422 z 464
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.