⟵ věta pokračuje z předchozího listu

f) zachování mravů, zvyků, nářečí a kulturních statků a jejich předávání mládeži, podpora kulturního života v národnostní skupině.

Jejími orgány jsou Spolkové shromáždění (72 členů) a mluvčí národnostní skupiny, kteří jsou voleni vždy na funkční období čtyř let.

Organizační struktura spočívá na územním členění (organizace krajanů podle jejich dnešních bydlišť) a na domovském členění (evidence krajanů podle jejich dřívějších domovských bydlišť).

Spolkový svaz SL se dělí podle zemského členění na 11 zemských, 310 okresních a téměř 1 700 místních skupin (územní členění) a dále na 14 domovských krajin a 78 domovských okresů (domovské členění).

Domovské členění pěstuje pevné místní vazby s více než 140 patronátními obcemi a okresy a je kromě osobních setkání na četných každoročních krajanských sjezdech udržováno pohromadě 66 krajanskými časopisy s celkovým nákladem přes 180 000 předplatných.

Místní skupiny SL existují i v jiných západních státech, tak v Argentině, Rakousku, Kanadě, Paraguayi, Švédsku, USA a v řadě dalších zemí.

Sudetští Němci – národnostní skupina v exilu?

Sudetští Němci v „cizině", která se jim a zejména jejich potomkům stala „druhým domovem", pevně a věrně lpí na svém rodném domově a svém právu, a proto se se vší důrazností zasazují o to, aby bylo napraveno bezpráví vyhnání a aby se oni a jejich děti či vnuci mohli vrátit do země svých otců, pokud je to jejich přání a vůle. Chtějí v svobodném sebeurčení sami utvářet svůj politický osud.

Sudetští Němci nejsou ani snílci, ani političtí fantastové. Chtějí při zachování své tradice a svého duchovně-kulturního dědictví žít dál jako svébytná národnostní skupina vedle ostatních německých kmenů, jako jsou Frankové, Švábové, Bavoři, Hesenští, Dolnosasové a další. Jejich politická práce směřuje k evropskému mírovému uspořádání, v němž mohou všechny národy a národnostní skupiny žít rovnoprávně vedle sebe ve svobodně-demokratickém základním řádu ve svém domově.

Každý, komu není lhostejný vlastní domov a kdo má cit pro právo a spravedlnost, projeví pro toto úsilí a naději pochopení. A kdo navíc ví, že v Evropě a v mnoha částech tohoto světa čeká na uspokojivé řešení ještě mnoho problémů národnostních skupin – vzpomeňme jen na Basky, Bretonce, Vlámy, Korsičany, Kurdy, severoirské obyvatele, Palestince, jihotyrolské obyvatele, řecké Kypřany a další –, ten se neuzavře poznání, že úsilí sudetských Němců o naplnění práva na jejich vlast a svobodné sebeurčení, o internacionalizaci zákazu vyhánění a o mezinárodně uznávané právo národnostních skupin je hodno sympatií a podpory všech spravedlivě smýšlejících lidí.

Každý člověk vědomý si svého domova, hrdý na svou tradici a původ, pochopí, že i my sudetští Němci milujeme svůj domov v Chebsku, na Šumavě, v Krušných horách, v severních Čechách, v Krkonoších a Jesenické krajině, v Kravařsku a Hřebečsku, v Jihlavsku a na jižní Moravě, že na tomto domově lpíme, uchováváme vzpomínku na něj v úctě a zůstáváme věrni svému duchovně-kulturnímu dědictví, že se k němu hlásíme a nedopustíme, aby vyhnáním z něj bylo vysloveno poslední slovo v dějinách naší národnostní skupiny.

My sudetští Němci jsme se vzdali pomsty a odplaty, nikoli však svého domova a svého práva.