⟵ věta pokračuje z předchozího listu
f) zachování mravů, zvyků, nářečí a kulturních statků a jejich předávání mládeži, podpora kulturního života v národnostní skupině.
Jejími orgány jsou Spolkové shromáždění (72 členů) a mluvčí národnostní skupiny, kteří jsou voleni vždy na funkční období čtyř let.
Organizační struktura spočívá na územním členění (organizace krajanů podle jejich dnešních bydlišť) a na domovském členění (evidence krajanů podle jejich dřívějších domovských bydlišť).
Spolkový svaz SL se dělí podle zemského členění na 11 zemských, 310 okresních a téměř 1 700 místních skupin (územní členění) a dále na 14 domovských krajin a 78 domovských okresů (domovské členění).
Domovské členění pěstuje pevné místní vazby s více než 140 patronátními obcemi a okresy a je kromě osobních setkání na četných každoročních krajanských sjezdech udržováno pohromadě 66 krajanskými časopisy s celkovým nákladem přes 180 000 předplatných.
Místní skupiny SL existují i v jiných západních státech, tak v Argentině, Rakousku, Kanadě, Paraguayi, Švédsku, USA a v řadě dalších zemí.
Sudetští Němci – národnostní skupina v exilu?
Sudetští Němci v „cizině", která se jim a zejména jejich potomkům stala „druhým domovem", pevně a věrně lpí na svém rodném domově a svém právu, a proto se se vší důrazností zasazují o to, aby bylo napraveno bezpráví vyhnání a aby se oni a jejich děti či vnuci mohli vrátit do země svých otců, pokud je to jejich přání a vůle. Chtějí v svobodném sebeurčení sami utvářet svůj politický osud.
Sudetští Němci nejsou ani snílci, ani političtí fantastové. Chtějí při zachování své tradice a svého duchovně-kulturního dědictví žít dál jako svébytná národnostní skupina vedle ostatních německých kmenů, jako jsou Frankové, Švábové, Bavoři, Hesenští, Dolnosasové a další. Jejich politická práce směřuje k evropskému mírovému uspořádání, v němž mohou všechny národy a národnostní skupiny žít rovnoprávně vedle sebe ve svobodně-demokratickém základním řádu ve svém domově.
Každý, komu není lhostejný vlastní domov a kdo má cit pro právo a spravedlnost, projeví pro toto úsilí a naději pochopení. A kdo navíc ví, že v Evropě a v mnoha částech tohoto světa čeká na uspokojivé řešení ještě mnoho problémů národnostních skupin – vzpomeňme jen na Basky, Bretonce, Vlámy, Korsičany, Kurdy, severoirské obyvatele, Palestince, jihotyrolské obyvatele, řecké Kypřany a další –, ten se neuzavře poznání, že úsilí sudetských Němců o naplnění práva na jejich vlast a svobodné sebeurčení, o internacionalizaci zákazu vyhánění a o mezinárodně uznávané právo národnostních skupin je hodno sympatií a podpory všech spravedlivě smýšlejících lidí.
Každý člověk vědomý si svého domova, hrdý na svou tradici a původ, pochopí, že i my sudetští Němci milujeme svůj domov v Chebsku, na Šumavě, v Krušných horách, v severních Čechách, v Krkonoších a Jesenické krajině, v Kravařsku a Hřebečsku, v Jihlavsku a na jižní Moravě, že na tomto domově lpíme, uchováváme vzpomínku na něj v úctě a zůstáváme věrni svému duchovně-kulturnímu dědictví, že se k němu hlásíme a nedopustíme, aby vyhnáním z něj bylo vysloveno poslední slovo v dějinách naší národnostní skupiny.
My sudetští Němci jsme se vzdali pomsty a odplaty, nikoli však svého domova a svého práva.
f) Erhaltung der Sitten, des Brauchtums, der Mundarten und Kulturgüter und ihre Weitergabe an die Jugend, Förderung des kulturellen Lebens in der Volksgruppe.
Ihre Organe sind die Bundesversammlung (72 Mitglieder) und der Sprecher der Volksgruppe, die jeweils für eine Amtsdauer von vier Jahren gewählt werden.
Die Organisationsstruktur beruht auf der Gebietsgliederung (Organisation der Landsleute nach ihren heutigen Wohnorten) und auf der Heimatgliederung (Erfassung der Landsleute nach ihren früheren Heimatwohnsitzen).
Der Bundesverband der SL gliedert sich entsprechend der Ländereinteilung in 11 Landes-, 310 Kreis- und fast 1.700 Ortsgruppen (Gebietsgliederung) sowie in 14 Heimatlandschaften und 78 Heimatkreise (Heimatgliederung).
Die Heimatgliederung pflegt feste örtliche Bindungen zu den über 140 Patenschaftsgemeinden und -kreisen und wird neben den menschlichen Begegnungen auf den zahlreichen jährlichen Heimattreffen durch 66 Heimatzeitungen mit einer Gesamtauflage von über 180.000 Abonnements zusammengehalten.
Ortsgruppen der SL bestehen auch in anderen westlichen Staaten, so in Argentinien, Österreich, Kanada, Paraguay, Schweden, USA und in einer Reihe anderer Länder.
Die Sudetendeutschen – eine Volksgruppe im Exil?
Die Sudetendeutschen halten in der „Fremde", die ihnen und besonders ihren Nachkommen zur „zweiten Heimat" geworden ist, in Liebe und Treue an ihrer angestammten Heimat und ihrem Recht fest und setzen sich deshalb mit allem Nachdruck dafür ein, daß das Unrecht der Vertreibung wieder gutgemacht wird und sie und ihre Kinder oder Enkel in das Land ihrer Väter zurückkehren können, wenn dies ihr Wunsch und Wille ist. Sie wollen in freier Selbstbestimmung ihr politisches Schicksal selbst gestalten.
Die Sudetendeutschen sind weder Träumer noch politische Phantasten. Sie wollen unter Wahrung ihrer Tradition und ihres geistig-kulturellen Erbes als eigenständige Volksgruppe neben den anderen deutschen Volksstämmen wie Franken, Schwaben, Bayern, Hessen, Niedersachsen u.a. fortleben. Ihre politische Arbeit zielt auf eine europäische Friedensordnung, in der alle Völker und Volksgruppen in einer freiheitlich-demokratischen Grundordnung in ihrer Heimat gleichberechtigt nebeneinander leben können.
Jeder, dem seine eigene Heimat nicht gleichgültig ist und der ein Gefühl für Recht und Gerechtigkeit hat, wird für dieses Streben und Hoffen Verständnis aufbringen. Wer zudem weiß, daß in Europa und in vielen Teilen dieser Welt noch zahlreiche Volksgruppenprobleme einer befriedigenden Lösung harren – denken wir nur an die Basken, Bretonen, Flamen, Korsen, Kurden, Nordiren, Palästinenser, Südtiroler, griechische Zyprioten und andere mehr –, wird sich nicht der Einsicht verschließen, daß das Eintreten der Sudetendeutschen für die Verwirklichung des Rechtes auf ihre Heimat und auf freie Selbstbestimmung, für eine Internationalisierung des Vertreibungsverbotes und für ein international anerkanntes Volksgruppenrecht der Sympathie und Unterstützung aller gerecht Denkenden wert und würdig ist.
Jeder heimatbewußte Mensch, der stolz auf seine Tradition und Herkunft ist, wird Verständnis dafür haben, daß auch wir Sudetendeutschen unsere Heimat im Egerland, im Böhmerwald, im Erzgebirge, in Nordböhmen, im Riesengebirge und Altvaterland, im Kuhländchen und im Schönhengstgau, im Iglauer Land und in Südmähren lieben, an dieser Heimat hängen, die Erinnerung an sie in Ehren halten und unserem geistig-kulturellen Erbe treu bleiben, daß wir uns zu ihr bekennen und nicht zulassen, daß mit der Vertreibung aus ihr das letzte Wort in der Geschichte unserer Volksgruppe gesprochen ist.
Wir Sudetendeutschen haben auf Rache und Vergeltung, nicht aber auf unsere Heimat und unser Recht verzichtet.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.