⟵ věta pokračuje z předchozího listu
I po vyhnání národnostní skupina podporuje své tvůrčí síly. Tak se každoročně v rámci velkého sudetoněmeckého setkání národnostní skupiny, Dne sudetských Němců, uděluje velká kulturní cena za významné celoživotní dílo a pět dalších cen za literaturu, hudbu, výtvarné umění a architekturu, divadelní a interpretační umění a za vědu.
Šest kulturních podpůrných cen má povzbudit mladou generaci. Cena za lidovou kulturu odměňuje práci na péči o zvyky.
Četné pěvecké a hrací skupiny i jednotliví umělci udržují při životě písňové a lidové taneční dědictví.
Další výkony sudetských Němců
Bylo jen málo toho, co si lidé při svém vyhnání mohli vzít jako osobní majetek do zavazadla:
Několik upomínkových předmětů, doklady k prokázání totožnosti a několik kusů prádla a oblečení.
Avšak své schopnosti, které již jejich předkové prokázali jako průkopníci práce a budování, si odnesli jako „neviditelné zavazadlo útěku a vyhnání". Z trosek a sutin vybudovali nová sídliště nebo zakládali obce, jako Bubenreuth, Geretsried, Neugablonz, Neutraubling, Rheinbach u Bonnu, Traunreut a Waldkraiburg, a vytvořili prosperující průmyslová odvětví (především sklo a bižuterii, hudební nástroje atd.). Vznikaly i zemědělské osady, například Lettgenbrunn ve Špesartu.
Instituce sudetských Němců
S rostoucím materiálním zajištěním své existence zakládali nové organizace a instituce k zachování a předávání svého duchovně-kulturního dědictví, jakož i k zastupování hospodářských, sociálních a vlastenecko-politických zájmů národnostní skupiny.
Zvláště je třeba jmenovat:
- Pracovní společenství na ochranu sudetoněmeckých zájmů (založené již v roce 1947!), které se později, po založení Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), přeměnilo v Sudetoněmeckou radu, jež odpovídá za koordinaci vlastenecko-politických snah sudetských Němců s postoji politických stran zastoupených v Německém spolkovém sněmu;
- Sudetoněmecká akademie věd a umění jako nástupkyně v roce 1891 založené „Společnosti pro podporu německých věd, umění a literatury v Čechách"; Institutum Bohemicum jako kulturní a vzdělávací zařízení;
- Sudetoněmecký archiv jako ústřední sběrné místo pro písemnosti, tisky, zvukové a obrazové nosiče;
- Collegium Carolinum, které se kromě péče o tradice německé Karlovy univerzity v Praze a německých vysokých technických škol v Praze a Brně věnuje i historickým výzkumným úkolům a vede vědeckou studijní knihovnu s přibližně 75 000 svazky;
- Spolek Adalberta Stiftera jako kulturní dílo sudetských Němců;
- Sudetoněmecké sociální dílo se vzdělávacími středisky „Der Heiligenhof" v Bad Kissingenu a „Burg Hohenberg" na řece Ohři;
- Sudetoněmecká nadace, veřejnoprávní zařízení na podporu úkolů sudetoněmecké národnostní skupiny, jíž vznikem Sudetoněmeckého domu v Mnichově vzniklo i prostorové centrum; – Witiko-Bund, Ackermann- a Seliger-Gemeinde.
träger Carl und Gerty Cori sowie Herwig Schopper u.a.
Auch nach der Vertreibung fördert die Volksgruppe ihre schöpferischen Kräfte. So werden jährlich im Rahmen des großen sudetendeutschen Volksgruppentreffens, des Sudetendeutschen Tages, ein großer Kulturpreis für eine bedeutende Lebensleistung und fünf weitere Preise für Schrifttum, Musik, bildende Kunst und Architektur, darstellende und ausübende Kunst sowie für Wissenschaft verliehen.
Sechs kulturelle Förderpreise sollen den Nachwuchs ermutigen. Ein Volkstumspreis belohnt die Arbeit für die Pflege des Brauchtums.
Zahlreiche Sing- und Spielscharen und Einzelgruppen halten das Lied- und Volkstanzgut lebendig.
Weitere Leistungen der Sudetendeutschen
Es war nur wenig, was die Menschen bei ihrer Vertreibung in ihrem Gepäck als persönliche Habe mitnehmen konnten:
Ein paar Erinnerungsgegenstände, Papiere zum Nachweis ihrer Identität und einige Wäsche- und Kleidungsstücke.
Doch ihre Fähigkeiten, die schon ihre Vorfahren als Pioniere der Arbeit und des Aufbaus bewiesen, hatten sie als „unsichtbares Flucht- und Vertreibungsgepäck" mitgenommen. Aus Trümmern und Ruinen bauten sie neue Siedlungen oder gründeten Gemeinden, wie Bubenreuth, Geretsried, Neugablonz, Neutraubling, Rheinbach bei Bonn, Traunreut und Waldkraiburg, und schufen blühende Industriezweige (vor allem Glas- und Schmuckwaren, Musikinstrumente usw.). Auch bäuerliche Ansiedlungen entstanden, z.B. Lettgenbrunn im Spessart.
Einrichtungen der Sudetendeutschen
Mit der zunehmenden materiellen Sicherung ihrer Existenz riefen sie neue Organisationen, Einrichtungen für die Bewahrung und Fortführung ihres geistig-kulturellen Erbes sowie zur Vertretung der wirtschaftlichen, sozialen und heimatpolitischen Interessen der Volksgruppe ins Leben.
Hier sind besonders zu nennen:
- Die Arbeitsgemeinschaft zur Wahrung sudetendeutscher Interessen (gegründet bereits 1947!), die sich später, nach der Gründung der Sudetendeutschen Landsmannschaft (SL), in den Sudetendeutschen Rat umwandelte, welcher für die Koordinierung heimatpolitischer Bestrebungen der Sudetendeutschen mit den Auffassungen der im Deutschen Bundestag vertretenen politischen Parteien zuständig ist;
- die Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste als Nachfolgerin der 1891 gegründeten „Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaften, Kunst und Literatur in Böhmen"; das Institutum Bohemicum als Kultur- und Bildungswerk;
- das Sudetendeutsche Archiv als zentrale Sammelstelle für Schriftgut, Drucksachen, Ton- und Bildträger;
- Das Collegium Carolinum, das sich neben der Pflege der Traditionen der Deutschen Karls-Universität in Prag sowie der Deutschen Technischen Hochschulen in Prag und Brünn auch historischen Forschungsaufgaben widmet und eine wissenschaftliche Studienbibliothek mit rund 75.000 Bänden unterhält;
- der Adalbert-Stifter-Verein als Kulturwerk der Sudetendeutschen;
- das Sudetendeutsche Sozialwerk mit den Bildungsstätten „Der Heiligenhof" in Bad Kissingen und „Burg Hohenberg" an der Eger;
- Die Sudetendeutsche Stiftung, eine öffentlich-rechtliche Einrichtung zur Förderung der Aufgaben der sudetendeutschen Volksgruppe, der durch die Errichtung des
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.