vrcholu Anglie a Francie v roce 1938 požadovaly od ČSR postoupení sudetoněmeckých oblastí Německé říši. Toto postoupení odpovídalo návrhu tehdejšího prostředníka v národnostním sporu, britského lorda Runcimana. Tento návrh přijalo Československo 21. září 1938. Následující takzvaná „Mnichovská dohoda" z 28.–29. září 1938 pak jako pozdní naplnění práva na sebeurčení upravila v podstatě už jen předání sudetoněmeckých oblastí Německé říši v době od 1. do 10. října 1938.

Dne 2. října 1938 anektovalo Polsko oblast Zaolzí, osídlenou jeho krajany, a Maďarsko dostalo 4. listopadu 1938 rozhodčím výrokem jihoslovenská území obývaná většinově Maďary. Zbylý reststát se nazýval Česko-Slovensko.

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava – Hitlerova cesta do bezpráví 1939 až 1941/45

[obr] NĚMECKÁ ŘÍŠE – Drážďany, Liberec, Vratislav, Cheb, Praha, Protektorát Čechy a Morava, Opava, Krakov, Generální gouvernement, Lvov, SOVĚTSKÝ SVAZ, SLOVENSKO, Bratislava, Užhorod, Černovice, Vídeň, Budapešť, MAĎARSKO, RUMUNSKO

V březnu 1939 vyhlásili Slováci vlastní nezávislý stát, maďarská vojska vstoupila na Podkarpatskou Rus a Hitler zahájil 15. března 1939 – k velkému zděšení sudetských Němců – obsazení zbývajícího území Čech a Moravy a prohlásil je za „Říšský protektorát". Tím bylo zaseto semeno nového bezpráví a člověk je v pokušení vzpomenout si na Schillerova slova: „Právě to je prokletí zlého činu, že musí stále znovu plodit zlo."

Zločin vyhnání po roce 1945

[obr] NDR, Drážďany, Pod polskou správou, Vratislav, Praha, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, POLSKO, ČESKO-SLOVENSKO, Krakov, Lvov, SOVĚTSKÝ SVAZ, Vídeň, Bratislava, Užhorod, Černovice, RAKOUSKO, Budapešť, MAĎARSKO, RUMUNSKO

Konec druhé světové války v roce 1945 přinesl obnovení Československa, jemuž spojenecké vítězné mocnosti – v opojení vítězství nad Hitlerem a národněsocialistickou Německou říší – bez dotazu či slyšení sudetských Němců mlčky znovu přiřkly jejich osídlovací oblasti. Němečtí obyvatelé byli bez náhrady zbaveni majetku a – jako miliony jiných Němců z východu a jihovýchodu Evropy – vyhnáni ze své po staletí trvající vlasti.

Vzhledem k děsivým obrazům zločinů z koncentračních táborů nacistického režimu, které tehdy obletěly svět, zůstalo svědomí světa – až na málo výjimek – vůči zločinu vyhnání 14 milionů Němců z jejich vlasti opět němé.

Vyhnání sudetských Němců, naplánované a připravené bývalým československým prezidentem Edvardem Benešem z londýnského exilu, začalo po skončení války v polovině května 1945.

Komunisty vedené české národní výbory a teroristické skupiny „Revoluční gardy" prováděly v první fázi hromadné popravy a znásil- nění a uskutečňovaly vyhánění a umísťování do českých internačních táborů.

věta pokračuje na dalším listu ⟶