Jméno sudetských Němců
Domov sudetských Němců zahrnuje s rozlohou přibližně 27 000 km² osídlovací oblasti v Čechách, na Moravě a v té části Slezska, která po sedmileté válce mezi Rakouskem (císařovnou Marií Terezií) a Pruskem (Fridrichem Velikým) zůstala v roce 1763 při Rakousku.
Označení „Sudety" je odvozeno od zhruba 330 km dlouhého a 30 až 60 km širokého horského pásma, které se táhne na severu Čech, Moravy a Slezska od Jizerských hor a Krkonoš přes Orlické hory a Kladské pomezí až k Hrubému Jeseníku a Moravskoslezským Beskydům.
Název „sudetští Němci" se od počátku 20. století vžil jako souhrnné označení pro 3,5 milionu Němců v českých zemích. Zahrnoval německou národnostní skupinu, která svým čtverým kmenovým složením (Bavoři, Frankové, Sasové, Slezané) byla obrazem celého německého národa.
Dějiny jejich domova
Dříve než Češi, slovanský kmen, pronikli v 6. století do vnitrozemí Čech a Moravy, bylo toto území již osídleno keltskými a germánskými kmeny – Boji, Markomany a Kvády. Čeští knížata povolávali ve 12. a 13. století Němce jako sedláky, horníky, řemeslníky, obchodníky a umělce do země, aby zejména osídlili a zkultivovali pohraniční oblasti.
Déle než 700 let žili Němci a Češi vedle sebe a spolu v míru. Občas sice docházelo k napětí a sporům, jako například k husitským válkám v 15. století, jejichž příčiny ležely spíše v oblasti náboženské a sociální než národnostní.
Národnostní boje vzplanuly teprve v polovině 19. století, kdy vlna nacionalismu vycházející z Francouzské revoluce zasáhla i české země.
Domov sudetských Němců byl po staletí součástí „Svaté říše římské národa německého" a císařové jako Karel IV. a Rudolf II. měli své sídlo v Praze a drželi dvůr v hlavním městě Čech. Karel IV. zde v roce 1348 založil první německou univerzitu. V roce 1526 se české země, a tím i domovské oblasti sudetských Němců, dostaly pod vládu Habsburků. Staly se tak součástí rakousko-uherské dvojmonarchie, která zase až do roku 1806 patřila ke „Svaté říši římské národa německého" a od roku 1815 do roku 1866 k „Německému spolku". V roce 1848 volili a vysílali i sudetští Němci své poslance do prvního Německého národního shromáždění ve frankfurtském kostele sv. Pavla.
Do roku 1918
[obr] NĚMECKÁ ŘÍŠE – RUSKO – RAKOUSKO-UHERSKO (mapa se městy: Drážďany, Vratislav, Cheb, Liberec (Reichenberg), Praha, Opava (Troppau), Krakov, Lvov, Znojmo, Vídeň, Bratislava (Preßburg), Budapešť, Užhorod (Ungvár), Černovice)
Do roku 1918 patřili sudetští Němci k rakousko-uherské habsburské říši. Konec první světové války v roce 1918 přinesl rozpad rakousko-uherského mnohonárodnostního státu. Zhruba 6,7 milionu Čechů požadovalo vlastní stát a připojení i průmyslově bohatých osídlovacích oblastí sudetských Němců.
Nerespektování práva na sebeurčení
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
