Požární řád a požáry
Vedle bouří a povodní to byly především požáry, které obec a její občany opakovaně sužovaly. Příčinou mohly být blesky, lehkomyslné zacházení s otevřeným ohněm nebo dokonce žhářství. Používání snadno hořlavých materiálů při stavbě domů a stodol, jako dřevo a dehtová lepenka, skladování sena a slámy a zásoby palivového dříví a chrastí napomáhaly vzniku požárů a jejich rychlému šíření. Je tedy jen pochopitelné, že již v dřívějších dobách vydával magistrát přísné předpisy, které formou požárního řádu zavazovaly obyvatelstvo k důslednému dodržování určitých opatření.
Níže jsou uvedena některá ustanovení z požárního řádu města Loket z roku 1840, který platil i v našem rodném městě:
„Aby se všemožným způsobem zabránilo vypuknutí požáru, jsou obyvatelé... upozorněni, aby si tím více uvědomovali všechna zemská a vrchnostenská nařízení, která se týkají povinného předchozího ohlášení nové stavby nebo hlavní opravy u magistrátu, zřizování studní a jejich udržování v provozu, půdních bytů, se zřetelem na světlo na půdách, ve stodolách a stájích, dále kouření tabáku na těchto místech, svícení a třísek, sušení lnu, konopí a ovoce, střelby, uhelných ohňů, sušení dřeva v pecích, škvaření sádla, uchovávání popela a všech jiných úkonů, které hrozí nebezpečím požáru, a aby jim bezpodmínečně vyhověli, neboť přesné dodržování těchto nařízení zaručuje bezpečnost nemovitého i movitého majetku, a magistrát bude na druhé straně bezohledně trestat podle zákonů ty, kdo proti těmto nařízením jednají. Vedle těchto obecných nařízení se pro město... zveřejňuje i následující požární řád k co nejpřesnějšímu dodržování: ...
§ 3
Každý majitel domu je povinen mít v letních měsících na půdě připraven sud naplněný vodou, kromě toho vlastnit ve svém domě žebřík na střechu, požární hák, několik ohňových košů a konví na vodu a velkou lucernu, kterou je třeba v noci při požárním poplachu ihned se zapáleným světlem pověsit na každý dům bez výjimky, proto musí být každý dům pod jinou pokutou 2 zlatých opatřen na přední fasádě zatlučeným hákem pro lucernu.
Ten majitel domu, u něhož při domovní prohlídce nebudou nalezeny zde předepsané požární pomůcky, bude potrestán podle zákonů...
§ 11
Každý majitel domu vyšle pod jinou peněžitou pokutou 5 zlatých za každý případ opomenutí jednoho ze svých domácích s konví nebo hasicím košem k požáru. Aby se voda rychle a pohodlně dopravila k hořící budově, postaví se osoby určené k nošení vody do dvou řad směrem k místu požáru a na jedné straně si budou podávat naplněné hasicí koše, na druhé straně vracet vyprázdněné koše, přičemž se v této činnosti budou střídat. Shazování košů, stejně jako jakékoli poškození hasicích potřeb, je zakázáno...
§ 13
Feuerlöschordnung, Brände
Neben Unwettern und Überschwemmungen waren es vor allem Brände, die das Gemeinwesen und seine Bürger immer wieder heimsuchten. Blitzschläge, leichtsinniger Umgang mit dem offenen Feuer oder gar Brandstiftung kamen dafür in Frage. Die Verwendung leichtbrennbarer Stoffe beim Bau von Häusern und Scheunen, wie Holz und Teerpappe, die Lagerung von Heu und Stroh und die Vorräte an Brennholz und Reisig begünstigten das Entstehen von Bränden und die rasche Ausbreitung. So ist es nur zu verständlich, daß zu ihrer Verhütung bereits zu früherer Zeit der Magistrat strenge Vorschriften erließ, die in Form einer Feuerlöschordnung die Einwohnerschaft zur strikten Einhaltung bestimmter Maßregeln verpflichtete.
Nachstehend sind einige Bestimmungen aus der Feuerlöschordnung der Stadt Elbogen aus dem Jahre 1840 aufgeführt, die auch in unserer Heimatstadt galt:
„Um den Ausbruch einer Feuersbrunst auf alle mögliche Art zu verhindern, werden die Einwohner ... angewiesen, alle jene landesfürstliche und obrigkeitliche Verordnungen, welche wegen vorauszugehen habender Anmeldung eines neuen Baues oder einer Hauptreparatur beim Magistrate, wegen Brunnenerrichtung und deren Offenhaltung, wegen der Bodenwohnungen, rücksichtlich des Lichts auf Böden, in Scheuern und Stallungen, dann des Tabakrauchens daselbst, wegen Leuchten und Spänen, wegen Flachs-, Hanf- und Obstdörren, wegen Schießen, Kohlenfeuer, Dörren des Holzes in Öfen, Schmalzsieden, Aufbewahren der Asche und wegen aller anderer Handlungen, welche Feuersgefahr drohen, um so mehr sich vor Augen zu halten, und ihnen unbedingte Folge zu leisten, als die genaue Befolgung derselben die Sicherheit des liegenden und beweglichen Vermögens gewährt, auch andererseits der Magistrat unnachsichtlich den gegen diese Verordnungen Handelnden, nach den Gesetzen bestrafen wird. Neben diesen allgemeinen Verordnungen, wird auch noch für die Stadt ... folgende Feuerlöschordnung zur pünktlichsten Befolgung publiziert: ...
§ 3
Jeder Hausbesitzer ist schuldig, in den Sommermonaten auf dem Dachboden ein mit Wasser gefülltes Faß in Bereitschaft zu halten, nebstdem in seinem Hause eine Dachleiter, einen Feuerhaken, einige Feuerkörbe und Wasserkannen und eine große Laterne zu besitzen, welche Laterne zur Nachtzeit sogleich mit einem angezündeten Lichte bei einem Feuerlärm an jedem Hause ohne Ausnahme anzuhängen ist, weßhalb daher jedes Haus unter einer sonstigen Strafe von 2 fl. mit einem an der vordern Fronte des Hauses eingeschlagenen Haken für die Laterne versehen seyn muß.
Derjenige Hausbesitzer, bei dem bei einer Hausuntersuchung diese hier vorgeschriebenen Feuerlöschrequisiten nicht vorgefunden werden, wird nach den Gesetzen bestraft ...
§ 11
Jeder Hausinhaber schickt unter einer sonstigen Geldstrafe von 5 fl. für einen jeden Unterlassungsfall einen von seinen Hausleuten mit einer Kanne oder einem Feuerlöschkorb zum Feuer. Um das Wasser schleunig und bequem zu dem in Brand gerathenen Gebäude zu bringen, werden sich die zum Wassertragen bestimmten Individuen in zwei Reihen gegen den Brandort aufstellen, und an der einen Seite die mit Wasser gefüllten Löschkörbe einander zureichen, auf der andern aber die ausgeleerten Körbe zurückgeben, und in dieser Beschäftigung abwechseln. Das Herabwerfen der Körbe, so wie jede Beschädigung der Löschgeräthschaften ist verboten ...
**
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.