Strany
Od počátku parlamentního života se konzervativní, klerikální, liberální a další demokratické strany s velmi rozdílnými programy ucházely o přízeň voličů. Zpočátku usilovaly jen o ovlivnění veřejného mínění a utváření vůle státu; později bylo jejich cílem dostat své přívržence do klíčových postavení ve státě a ve správě.
V našem městě vznikl kolem přelomu století místní spolek Sociálně demokratické strany Rakouska (od roku 1919 Německá sociálně demokratická strana). Ta mezi lety 1918 a 1938 téměř nepřetržitě obsazovala funkci starosty. Část členů měla blízko k odborům, spotřebnímu družstvu, Dělnickému tělocvičnému a pěveckému spolku, nebo byli dříve členy Čtenářského spolku. Tato strana rozvinula po první světové válce čilý a rozmanitý spolkový život – pořádání společenských akcí, ochotnické divadlo, herní odpoledne pro děti (Přátelé dětí), vycházky a táboření (Sokolíci/Falken), mládežnické a ženské skupiny, přednášky s promítáním a diskusní večery.
Podle novinových zpráv existoval roku 1914 „Německý radikální lidový spolek". O jeho činnosti a rozšíření v obci není nic známo.
„Svaz zemědělců" vystupoval jako stavovská organizace, jejímž cílem bylo prosazovat zájmy svých členů i celého selského stavu na všech parlamentních úrovních. Tato strana, zkráceně BdL, vysílala zástupce do obecního zastupitelstva. Na zemské úrovni agrární strana několikrát obsadila post ministerského předsedy. Praktická práce na místě spočívala v pomoci při nákupu osiva, chovného dobytka a strojů a v jejich společném využívání atd.
Kolem přelomu století existovala místní skupina „Německého mládežnického svazu". Sebepojetí členů bylo utvářeno idealistickými představami. Svaz pořádal výlety, zábavné večery a účastnil se slavností jiných spolků.
Konzervativní, národní a křesťanský ráz měla řada měšťanských stran a uskupení, o jejichž působení ve městě kronikáři není nic známo.
Pevně zakotveni ve svém národním a lidovém (völkisch) uvědomění byli členové Německého tělocvičného spolku a Německého pěveckého spolku. Zasazování se za jejich ideály se neomezovalo jen na spolkovou práci. Významní zástupci z jejich řad byli aktivní i v politických stranách.
Na počátku třicátých let, zejména po Hitlerově uchopení moci (1933), získalo sudetoněmecké sjednocovací hnutí Henleinovo na přílivu příznivců. Zprvu se nazývalo „Sudetoněmecká vlastenecká fronta" a poté „Sudetoněmecká strana" (SdP). Henlein, který pocházel z tělocvičného hnutí, vnesl do strany své lidové a národní přesvědčení. Musel však brzy uznat příklon členů strany k Hitlerově ideologii. Vývoj Německé říše v této době neminul bez následků ani politické dění v naší vlasti.
Hornoslavkovská (Schlaggenwaldská) místní skupina SdP rychle rostla, již ve volbách do parlamentu roku 1935 si dokázala připsat nejvíce hlasů a tento náskok dále rozšířila při obecních volbách roku 1938.
Tato léta byla poznamenána politickými spory o správnou cestu do budoucnosti země, které vedly k polarizaci a rozdělily i rodiny.
Parteien
Seit Beginn des parlamentarischen Lebens haben sich konservative, klerikale, liberale und andere demokratische Parteien mit sehr unterschiedlichen Programmen um die Gunst der Wähler bemüht. Zunächst erstrebten sie nur Einflußnahme auf die öffentliche Meinung und die staatliche Willensbildung; später war es ihr Ziel, ihre Anhänger in Schlüsselstellungen des Staates und der Verwaltung zu bringen.
In unserer Stadt entstand um die Jahrhundertwende ein Ortsverein der Sozialdemokratischen Partei Österreichs (ab 1919 Deutsche Sozialdemokratische Partei). Sie stellte zwischen 1918 und 1938 fast durchgehend den Bürgermeister. Ein Teil der Mitglieder stand den Gewerkschaften, der Konsumgenossenschaft, dem Arbeiter-Turn- und Gesangverein nahe oder es waren vormals Mitglieder des Lesevereins. Diese Partei entwickelte nach dem Ersten Weltkrieg ein reges und vielschichtiges Vereinsleben, wie Durchführung geselliger Veranstaltungen, Laienspieltheater, Spielnachmittage für Kinder (Kinderfreunde), Wanderungen und Zeltlager (Falken), Jugend- und Frauengruppen, Lichtbildervorträge und Diskussionsabende.
Nach Zeitungsberichten bestand 1914 ein „Deutschradikaler Volksverein". Über seine Tätigkeit und Ausbreitung im Ort ist nichts bekannt.
Der „Bund der Landwirte" war als berufsständische Organisation angetreten, die Interessen seiner Mitglieder und der gesamten Bauernschaft auf allen parlamentarischen Ebenen zu Gehör zu bringen. Diese Partei, abgekürzt BdL, schickte Vertreter in den Gemeinderat. Auf Landesebene stellte die Agrarpartei mehrmals den Ministerpräsidenten. Praktische Arbeit vor Ort: Hilfen beim Einkauf von Saatgut, Zuchtvieh und Maschinen und ihre gemeinschaftliche Nutzung usw.
Um die Jahrhundertwende gab es eine Ortsgruppe des „Deutschen Jugendbundes". Das Selbstverständnis der Mitglieder war von idealistischen Vorstellungen geprägt. Der Bund veranstaltete Ausflüge, Unterhaltungsabende und beteiligte sich an Festivitäten anderer Vereine.
Konservatives, nationales und christliches Gepräge besaßen eine Reihe bürgerlicher Parteien und Gruppierungen, über deren Wirken in der Stadt dem Chronisten nichts bekannt ist.
Fest verwurzelt in ihrem nationalen und völkischen Bewußtsein waren die Mitglieder des Deutschen Turnvereins und des Deutschen Gesangvereins. Das Eintreten für ihre Ideale erschöpfte sich nicht in der Vereinsarbeit. Namhafte Vertreter aus ihren Reihen waren aktiv in politischen Parteien tätig.
Anfang der dreißiger Jahre, besonders nach der Machtergreifung Hitlers (1933), bekam die sudetendeutsche Sammlungsbewegung Henleins Zulauf. Sie nannte sich zuerst „Sudetendeutsche Heimatfront" und dann „Sudetendeutsche Partei" (SdP). Henlein, der aus der Turnerbewegung stammte, brachte seine völkischen und nationalen Überzeugungen in die Partei ein. Er mußte jedoch bald die Hinwendung der Parteimitglieder zur Ideologie Hitlers anerkennen. Die Entwicklung des Deutschen Reiches in dieser Zeit blieb nicht ohne Auswirkungen auf das politische Geschehen in unserer Heimat.
Die Schlaggenwalder Ortsgruppe der SdP wuchs rasch an, konnte bereits bei den Parlamentswahlen 1935 die meisten Stimmen für sich buchen und diesen Vorsprung bei den Gemeinderatswahlen 1938 weiter ausbauen.
Diese Jahre waren von politischen Auseinandersetzungen um den richtigen Weg in die Zukunft des Landes überlagert, die zu einer Polarisierung führten und sogar Familien entzweiten.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.