⟵ věta pokračuje z předchozího listu
politických postojů, nastupující po roce 1930, měla za následek, že několik členů opustilo městskou kapelu a společně s dalšími hudebníky nově zorganizovalo dělnickou kapelu. Ta byla od té doby k dispozici akcím dělnického hnutí a byla zrušena roku 1938 při „Anšlusu".
I bez spolkové vazby hrála hudba tehdy významnou roli. Ve velmi mnoha domácnostech byly a používaly se smyčcové a dechové nástroje, citery, kytary, mandolíny, tahací harmoniky, klavíry a dokonce i křídla.
Za vrchol hudebního života města je třeba označit hudební slavnost v létě 1939, na kterou si mnozí z nás ještě živě a rádi vzpomínají. Horní Slavkov byl slavnostně vyzdoben, když k nám zavítal krajan Kern se svou 37člennou Acherenskou městskou kapelou a mnoha hosty z Acheru. V plně obsazeném sále hotelu „U Rudého vola" (Zum Roten Ochsen) předvedl dirigent v rozsáhlém a bouřlivě přijatém večerním programu umění své kapely. Na náměstí bylo postaveno pódium, které v neděli dopoledne sloužilo jako kulisa pro stánkový koncert. Odpoledne se za zvuku hudby Acherenské a Slavkovské městské kapely vydal slavnostní průvod na horní cvičiště. Tam začalo přátelské klání obou kapel o přízeň posluchačů. Vystoupení byla tak pestrá a působivá, že si každý posluchač přišel na své a silným potleskem odměnil výkony hudebníků.
Ochotnický divadelní spolek
Z podnětu c. k. důstojníků byl spolek povolán k životu roku 1849. Po mnoho desetiletí – s přestávkami – se na podzim a v zimě konala divadelní představení. Nabídka sahala od jednoaktovek, lidových her, náročnějších činoherních kusů až po hudební divadlo. Představení se těšila velkému zájmu a sklízela velký potlesk. Po první světové válce byl vedoucím divadelního spolku vrchní učitel Sturm. Pod jeho režií se hrály operety jako „Cikánský baron" (74 účinkujících), „Poslední valčík", „Plesová noc", „Dům tří dívek", „Zvony z Corneville" atd., i veselohry.
Spolkový život v následujících letech postupně ustal.
Čtenářský spolek
Svědčí o vzdělanostní touze a žízni po poznání našich předků, že v roce 1872 byl založen čtenářský spolek. Podnět nevzešel od mužů, kteří navštěvovali vyšší školy nebo patřili k privilegovaným kruhům, nýbrž od řemeslníků, kvalifikovaných dělníků atd.
Spolek viděl svůj úkol ve zřízení knihovny s náročnější literaturou a jejím půjčování členům, v pravidelném vykládání periodik ve spolkové místnosti, v pořádání čtení a přednášek, na které navazovaly diskuse, ale i v pěstování společenského života. Nemělo přijít zkrátka jen ducha. Členové a jejich rodiny proto podnikali společné výlety do bližšího okolí.
Německý školní spolek
Na jazykových hranicích c. k. monarchie vzniklo na sklonku 19. století mnoho ochranných svazů, jejichž cílem bylo zachovat národní vědomí a lidovost. V Tyrolsku se aktivizovali italští, v Čechách a na Moravě čeští nacionalisté. V obou částech monarchie byly na oplátku založeny „Německé školní spolky", které
politischen Standpunkte hatte zur Folge, daß mehrere Mitglieder die Stadtkapelle verließen und zusammen mit anderen Musikausübenden eine Arbeiterkapelle neu organisierten. Diese stand fortan bei Veranstaltungen der Arbeiterbewegung zur Verfügung und wurde 1938 beim „Anschluß" aufgelöst.
Auch ohne Vereinsbindung spielte die Musik damals eine bedeutende Rolle. In sehr vielen Haushalten waren Streich- und Blasinstrumente, Zithern, Gitarren, Mandolinen, Ziehharmonikas, Klaviere und sogar Flügel vorhanden und in Gebrauch.
Als Glanzpunkt für das Musikleben der Stadt ist das Musikfest im Sommer 1939 hervorzuheben, an das sich viele von uns noch lebhaft und gerne erinnern werden. Schlaggenwald hatte Festschmuck angelegt, als Landsmann Kern mit seiner 37 Mann starken Acherner Stadtkapelle und vielen Gästen aus Achern bei uns Einzug hielt. Im vollbesetzten Saal des Hotels „Zum Roten Ochsen" stellte der Dirigent in einem umfangreichen und bejubelten Abendprogramm das Können seiner Kapelle unter Beweis. Am Marktplatz war eine Bühne errichtet worden. Sie diente als Kulisse für das Standkonzert am Sonntagvormittag. Am Nachmittag zog unter klingendem Spiel der Acherner und Schlaggenwalder Stadtkapelle ein festlicher Zug zum oberen Turnplatz. Dort begann ein friedlicher Wettstreit beider Kapellen um die Gunst der Zuhörerschaft. Die Darbietungen waren so abwechslungsreich und eindrucksvoll, daß jeder Zuhörer auf seine Rechnung kam und mit starkem Beifall die Leistungen der Musiker belohnte.
Dilettanten-Theaterverein
Auf Anregung von k.u.k. Offizieren wurde der Verein 1849 ins Leben gerufen. Viele Jahrzehnte - mit Unterbrechungen - fanden im Herbst und im Winter Theateraufführungen statt. Das Angebot reichte von Einaktern, Volksstücken, anspruchsvolleren Sprechstücken bis zum Musiktheater. Die Aufführungen erfreuten sich regen Zuspruchs und errangen großen Beifall. Nach dem Ersten Weltkrieg war Oberlehrer Sturm Leiter des Theatervereins. Unter seiner Regie kamen Operetten, wie „Zigeunerbaron" (74 Mitwirkende), „Der letzte Walzer", „Ballnacht", „Dreimäderlhaus", „Glocken von Corneville" usw. sowie Lustspiele zur Aufführung.
Das Vereinsleben kam in den folgenden Jahren langsam zum Erliegen.
Leseverein
Es zeugt vom Bildungs- und Wissensdrang unserer Vorfahren, daß im Jahre 1872 ein Leseverein gegründet wurde. Der Anstoß ging nicht etwa von Männern aus, die weiterführende Schulen besucht hatten oder privilegierten Kreisen zuzurechnen waren, sondern von Handwerkern, Facharbeitern usw.
Der Verein sah seine Aufgaben darin, eine Bibliothek mit anspruchsvolleren Büchern anzulegen, diese an die Mitglieder auszuleihen, im Vereinslokal periodisch erscheinende Schriften auszulegen, Lesungen und Vorträge abzuhalten, an die sich Diskussionen anschlossen, aber auch Geselligkeit zu pflegen. Nicht nur der Geist sollte zu seinem Recht kommen. Die Mitglieder und ihre Familien unternahmen daher gemeinsame Ausflüge in die nähere Umgebung.
Deutscher Schulverein
An den Sprachgrenzen der k.u.k. Monarchie entstanden im ausgehenden 19. Jh. viele Schutzverbände, deren Ziel es war, nationales Bewußtsein und Volkstum zu bewahren. In Tirol wurden italienische und in Böhmen/Mähren tschechische Nationalisten aktiv. In beiden Teilen der Monarchie sind im Gegenzug „Deutsche Schulvereine" gegründet
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.