⟵ věta pokračuje z předchozího listu
– výslovně je třeba upozornit na dobré výsledky na 1. spolkové tělocvičné slavnosti (Bundesturnfest) v roce 1924. Dějištěm byl závodní ovál v Meierhöfen.
Velkolepě se slavilo 15. výročí založení spolku s odhalením spolkového praporu. Ve slavnostním průvodu, v jehož čele šla městská kapela, pochodovali cvičenci a cvičenky (žáci), aktivní členové (ženy i muži) ve svazovém úboru, delegace přespolních tělocvičných spolků a spřátelených organizací. Na cvičišti se střídaly tělocvičné ukázky s dalšími produkcemi. V dobré paměti zůstalo mnoho dalších tělocvičných slavností s cvičeními, soutěžemi a hrami.
Od roku 1919 do roku 1923 existoval také samostatný fotbalový spolek.
S „Anšlusem" v roce 1938 skončila historie spolku.
Pěvecké spolky
Horní Slavkov byl jedním z prvních měst v okolí, kde se utvořil pěvecký kroužek. „Mužský pěvecký spolek", založený roku 1860, si zvolil heslo: „Věrně německá píseň, pevné pouto, vesele objímej vlast."
Spolek financoval z příspěvků členů a výnosů z veřejných koncertů pořízení not a dalších materiálů i pianina. Konaly se rovněž akce, jejichž výtěžek šel na dobročinné účely, například pro školní děti, poškozené požárem či povodní atd. Spolkový prapor zdobila na jedné straně zlatě vyšitá lyra, na druhé nápis „Mužský pěvecký spolek 1863 Horní Slavkov".
Před přelomem století vznikl další mužský pěvecký spolek. V roce 1908 přijal název „Dělnický tělocvičný a pěvecký spolek Eintracht", protože se k němu v té době organizačně připojilo nově vzniklé dělnické tělocvičné hnutí.
Spolek pořádal vlastní akce, byl ale zapojen i do činnosti tělocvičné sekce. Při „Anšlusu" byl i tento spolek zrušen.
Existoval také smíšený kostelní sbor, jehož mužští členové pocházeli z Mužského pěveckého spolku 1863. Na fotografii z válečného roku 1917 lze napočítat 28 zpěvaček, zpěváků a hudebníků. Bez ohledu na kolísající počet aktivních členů se jednotlivým sbormistrům dařilo dělat z vystoupení pěveckého sboru v děkanském kostele vrcholy církevního roku. Kdo si s dojetím nevzpomene na slavnostní mše, velikonoční bohoslužby a působivé zpracování půlnočních mší? Nemělo by se přitom zapomínat na obětavou práci varhaníků, kteří museli být k dispozici po celý rok při všech příležitostech.
Hudební kapely
K sebeprezentaci spolků patřilo založení vlastní hudební kapely. Postupně nebo současně tak existovaly kapely střelecké, hornické, hasičské, městské, mládežnické a dělnické. Menší sestavy nabízely při nejrůznějších příležitostech (zábavy, fašank, oslavy atd.) své rády vyslechnuté služby.
V dobré paměti zůstala vystoupení městské kapely. Jejich produkce měly rozhodně úroveň. Přitom nešlo o profesionální hudebníky, nýbrž o muže, kteří z nadšení pro věc obětovali čas, síly i peníze.
Po celá desetiletí hrála městská kapela při slavnostních průvodech a akcích různých spolků. Polarizace a vyostřování
hervorragend ab. Ausdrücklich hingewiesen wird auf das gute Abschneiden beim 1. Bundesturnfest im Jahre 1924. Austragungsort war die Rennbahn in Meierhöfen.
Groß gefeiert wurde das 15jährige Gründungsfest mit der Enthüllung der Vereinsfahne. Im Festzug, voran die Stadtkapelle, marschierten Turnschüler und -schülerinnen, Aktive (weibliche und männliche) im Verbandsdress, Abordnungen auswärtiger Turnvereine und befreundeter Organisationen. Am Turnplatz wechselten turnerische Vorführungen und andere Darbietungen einander ab. Zahlreiche weitere Turnfeste mit Turnübungen, Wettkämpfen und Spielen blieben in guter Erinnerung.
Von 1919 bis 1923 gab es auch einen selbständigen Fußballverein.
Mit dem „Anschluß" im Jahre 1938 endete die Vereinsgeschichte.
Gesangvereine
Schlaggenwald war eine der ersten Städte in der Umgebung, wo sich ein Sängerkreis bildete. Der „Männergesangverein", 1860 gegründet, wählte als Wahlspruch: „Treu-deutsches Lied ein festes Band, umschlinge froh das Vaterland."
Der Verein finanzierte aus den Beiträgen der Mitglieder und den Einnahmen aus öffentlichen Konzerten die Anschaffung von Noten und anderen Materialien sowie eines Pianofortes. Es gab auch Veranstaltungen, deren Erlös für wohltätige Zwecke verwendet wurde, z.B. für Schulkinder, Brand- und Überschwemmungsgeschädigte usw. Die Vereinsfahne zierte auf der einen Seite eine goldgestickte Lyra, auf der anderen die Aufschrift „Männer-Gesang-Verein 1863 Schlaggenwald".
Vor der Jahrhundertwende entstand ein weiterer Männergesangverein. Er nahm im Jahre 1908 den Namen „Arbeiter-Turn- und Gesang-Verein Eintracht" an, weil sich zu diesem Zeitpunkt die neu entstandene Arbeiter-Turnbewegung dem Verein organisatorisch anschloß.
Der Verein führte eigene Veranstaltungen durch, war aber auch in die Aktivitäten der Turnersektion eingebunden. Beim „Anschluß" wurde auch dieser Verein aufgelöst.
Vorhanden war auch ein gemischter Kirchenchor, dessen männliche Mitglieder aus dem Männergesangverein 1863 stammten. Auf einem Foto aus dem Kriegsjahr 1917 kann man 28 Sängerinnen, Sänger und Musikanten zählen. Ungeachtet der schwankenden Zahl der Aktiven schafften es die jeweiligen Chorleiter, die Darbietungen der Chorgemeinschaft in der Dekanalkirche zu Höhepunkten des Kirchenjahres werden zu lassen. Wer erinnert sich nicht voller Wehmut an die feierlichen Messen, die Auferstehungsfeiern und die eindrucksvolle Gestaltung der Christmetten? Die aufopfernde Tätigkeit der Organisten, die das ganze Jahr bei allen Anlässen zur Verfügung stehen mußten, soll darüber nicht vergessen werden.
Musikkapellen
Zur Selbstdarstellung der Vereine gehörte es, eine eigene Musikkapelle zu gründen. Nacheinander oder nebeneinander bestanden daher Schützen-, Knappen-, Feuerwehr-, Stadt-, Jugend- und Arbeiterkapellen. Kleine Besetzungen boten zu beliebigen Anlässen (Unterhaltungen, Fasching, Feiern usw.) ihre gerne gehörten Dienste an.
In guter Erinnerung bleiben die Auftritte der Stadtkapelle. Ihre Darbietungen hatten durchaus Niveau. Dabei handelte es sich nicht um Berufsmusiker, sondern um Männer, die aus Begeisterung an der Sache Zeit, Kraft und Geld opferten.
Über Jahrzehnte spielte die Stadtkapelle bei Festumzügen und Veranstaltungen der verschiedenen Vereine auf. Die nach 1930 einsetzende Polarisierung und Verhärtung der
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.