⟵ věta pokračuje z předchozího listu

– výslovně je třeba upozornit na dobré výsledky na 1. spolkové tělocvičné slavnosti (Bundesturnfest) v roce 1924. Dějištěm byl závodní ovál v Meierhöfen.

Velkolepě se slavilo 15. výročí založení spolku s odhalením spolkového praporu. Ve slavnostním průvodu, v jehož čele šla městská kapela, pochodovali cvičenci a cvičenky (žáci), aktivní členové (ženy i muži) ve svazovém úboru, delegace přespolních tělocvičných spolků a spřátelených organizací. Na cvičišti se střídaly tělocvičné ukázky s dalšími produkcemi. V dobré paměti zůstalo mnoho dalších tělocvičných slavností s cvičeními, soutěžemi a hrami.

Od roku 1919 do roku 1923 existoval také samostatný fotbalový spolek.

S „Anšlusem" v roce 1938 skončila historie spolku.

Pěvecké spolky

Horní Slavkov byl jedním z prvních měst v okolí, kde se utvořil pěvecký kroužek. „Mužský pěvecký spolek", založený roku 1860, si zvolil heslo: „Věrně německá píseň, pevné pouto, vesele objímej vlast."

Spolek financoval z příspěvků členů a výnosů z veřejných koncertů pořízení not a dalších materiálů i pianina. Konaly se rovněž akce, jejichž výtěžek šel na dobročinné účely, například pro školní děti, poškozené požárem či povodní atd. Spolkový prapor zdobila na jedné straně zlatě vyšitá lyra, na druhé nápis „Mužský pěvecký spolek 1863 Horní Slavkov".

Před přelomem století vznikl další mužský pěvecký spolek. V roce 1908 přijal název „Dělnický tělocvičný a pěvecký spolek Eintracht", protože se k němu v té době organizačně připojilo nově vzniklé dělnické tělocvičné hnutí.

Spolek pořádal vlastní akce, byl ale zapojen i do činnosti tělocvičné sekce. Při „Anšlusu" byl i tento spolek zrušen.

Existoval také smíšený kostelní sbor, jehož mužští členové pocházeli z Mužského pěveckého spolku 1863. Na fotografii z válečného roku 1917 lze napočítat 28 zpěvaček, zpěváků a hudebníků. Bez ohledu na kolísající počet aktivních členů se jednotlivým sbormistrům dařilo dělat z vystoupení pěveckého sboru v děkanském kostele vrcholy církevního roku. Kdo si s dojetím nevzpomene na slavnostní mše, velikonoční bohoslužby a působivé zpracování půlnočních mší? Nemělo by se přitom zapomínat na obětavou práci varhaníků, kteří museli být k dispozici po celý rok při všech příležitostech.

Hudební kapely

K sebeprezentaci spolků patřilo založení vlastní hudební kapely. Postupně nebo současně tak existovaly kapely střelecké, hornické, hasičské, městské, mládežnické a dělnické. Menší sestavy nabízely při nejrůznějších příležitostech (zábavy, fašank, oslavy atd.) své rády vyslechnuté služby.

V dobré paměti zůstala vystoupení městské kapely. Jejich produkce měly rozhodně úroveň. Přitom nešlo o profesionální hudebníky, nýbrž o muže, kteří z nadšení pro věc obětovali čas, síly i peníze.

Po celá desetiletí hrála městská kapela při slavnostních průvodech a akcích různých spolků. Polarizace a vyostřování

věta pokračuje na dalším listu ⟶