pozdrav zněl „Gut Heil" (Zdar), odznak cvičenců tvořila čtyři „F" (Frisch – Fromm – Fröhlich – Frei, tedy čile – zbožně – vesele – svobodně), spolkový prapor byl v barvách černo-červeno-zlaté. Členství vyžadovalo idealistické zaměření, národní cítění, ochotu podřídit se a dobré kamarádství.

Zvláštní se dnes zdá, že v počátečních letech se učni do spolku nesměli hlásit. Naopak potěšitelné je, že od počátku dvacátých let se ženy a dívky mohly účastnit tělocvičného a soutěžního provozu.

Hřiště za úřadovnou bylo brzy příliš malé. Nové cvičiště (dolní) vzniklo mezi chlapeckou školou a železniční tratí. Toto hřiště sloužilo i pro školní tělesnou výchovu. Pro spolek tak vznikly ideální předpoklady k rozšíření tělocvičné činnosti.

Výkonnostní úroveň aktivních členů dokládaly jejich vynikající výsledky v nesčetných soutěžích. Kromě gymnastiky a atletických disciplín se pěstoval nářaďový tělocvik, jako kolektivní sport byl oblíben faustball. Jako dějiště větších akcí sloužily rozlehlé prostory na Pince.

Mnoho diváků přilákaly tělocvičné ukázky, které byly občas na programu. Vrcholy spolkového života tvořilo provedení plenérové hry v roce 1924 při 60. výročí založení a o deset let později krajská tělocvičná slavnost s polní mší. Při této příležitosti přednesl mužský pěvecký spolek Německou mši.

Každoročně se pořádaly lesní běhy a dětské slavnosti. Fašankové plesy v Ochsensaalu vzbuzovaly vždy pozornost svou nápaditou výzdobou a úpravou. Během roku se scházeli v „Turnerheimu", spolkové místnosti na náměstí.

Po „Anšlusu" spolková činnost brzy ustala. Děti a mládež zachytila Hitlerjugend a Jungvolk. Starší aktivní členové – pokud nemuseli nastoupit do Říšské pracovní služby (RAD) nebo k Wehrmachtu – se přidali k nacistickým organizacím. Na aktivní tělocvik zbývalo málo času.

Dělnický tělocvičný a pěvecký spolek „Eintracht"

Historie spolku uvádí jako rok založení 1908. Spolek se sloučil s existující pěveckou skupinou (pravděpodobně členy Tělocvičně-pěveckého spolku založeného roku 1878). Spolkovou místností byl hostinec „Stadt Wien".

V roce 1919 se sudetoněmecké dělnické tělocvičné spolky (ATUS) sloučily do svazu se sídlem v Ústí nad Labem. Cyklisté a motoristé tvořili vlastní sekci (ARUK).

Podstatným obsahem spolkové práce nebyla jen nabídka provozování masového sportu, ale i výchova členů k solidárnímu a tolerantnímu chování. Odznak cvičenců tvořila písmena FFST (Frisch – Frei – Stark – Treu, tedy čile – svobodně – silně – věrně). K bílému cvičebnímu úboru se nosily červené pásy. Dalšími symboly byly zkratky „ATUS" a „ARUK" použité v trojúhelníku.

Po zřízení horního cvičiště mezi železniční tratí a Schödlhofem se dal tělocvičný a hrací provoz rozšířit a neomezoval se jen na masový sport. Spolek nabízel atletům a cvičencům na nářadí možnosti cvičení, měl gymnastické skupiny a pro obratnostní cvičení silniční jízdní kola a artistická kola (tedy jízdní kola stabilní konstrukce bez volnoběhu, používaná v hale nebo sále). Na hřišti se dala hrát i kopaná.

Aktivní členové dosahovali při vnitrospolkových soutěžích pozoruhodných výsledků a obstáli výborně i při soutěžích na okresní úrovni, ať už jako jednotlivci nebo jako cvičenecké družstvo –

věta pokračuje na dalším listu ⟶