Zda ho rozzuřený šofér z Řetězového mostu hodil do Ohře, nebo ho prakticky uvažující domkářka rozebrala a použila jako podestýlku pro kozy, to už nikdo neuměl říci. Beze stopy zmizel, nikým neoplakán ani litován. Ani policie, která se přece měla starat o všechny tuláky, si nevšimla, jakým způsobem tento „starý" ukončil svou existenci.

Poslat na apríla

V domácí lidové víře platil 1. duben za den neštěstí. Říkalo se, že se ďábel právě tento den vždy znovu pokouší přinést lidem neštěstí. Ale i ti, jimž se přisuzovaly tajemné síly, si pro svá zaříkávání rádi vybírali tento den, aby léčili u lidí i dobytka různé nemoci.

Neškodnější naproti tomu bylo „posílání na apríla", které tento den rádi prováděla zejména mládež. V obchodech tak bylo neustálé chození sem a tam a ptaní se menších dětí po mnoha podivných věcech, po kterých je poslali – předměty a věci s podivnými jmény, které si vtipálci vymysleli jen pro tento den, aby si zejména z drzých a zvědavých dětí vystřelili.

Obzvlášť žádané byly „Zau(n)schtecknsoumã, Elefäntneier, Trumpetnschmier, Schpinnäwiãzwirn, Faläfältäfärb, weißã Rouß, dürrã Schnäi, ã Flaschärl Mauräschwaaß"¹⁾, za pět krejcarů kus. Fantazii „zadavatelů" ve vymýšlení nových výrobků se meze nekladly.

Když se pak „poslíčci" vraceli z krámu bez požadovaných věcí, byli ostatními přivítáni s hlasitým pokřikem a smíchem a takto napálení byli vysmíváni jako „aprílový blázen".

1) semínka na laťky plotu, sloní vejce, mazivo na trumpety, přízi z pavučin, barvu na motýly, bílé saze, suchý sníh, lahvičku zednického potu

Na památku

Am Gänsdiãrfl druntn toun d'Boum laut dischkriãn, mã häiãt ãn Hansl vã weitn schu riãn: „Mei Papã – ätsch! – hãut gestãrn af d'Nàcht vã Kårlsbod miã ã schöins Wagãrl mitbrãcht. Mit Deixl, mit Lattãrn u a mit ãrã Hudl, af derã is aufdruckt ã B(ü)ldl vãn Schprudl. – „O je", prãhlt äs Beppãrl, „dees soll schu woos sei, dåu kafft owã mei Vàtã schu gãnz ãnnãs ei. Vã Echã, dåu hãut ã ã s(i)lwãrns Beschteck, d'Mamã hãut's weggramt ins hintãstã Eck. Bei die Messã, Gowln, bei jedn Taal, schtãiht klaa hintndrauf „Hotel Imperial".

(Dole na Husí návsi hlasitě dovádějí kluci, už zdálky je slyšet Hansla, jak volá: „Můj tatínek mi včera večer přivezl z Karlových Varů krásný vozíček. S ojí, s bočnicemi a ještě s hadrem, na kterém je natištěný obrázek Vřídla." – „Ale jo," chlubí se Beppl, „to má snad být něco? Můj táta ale koupil úplně něco jiného. Z Chebu totiž přivezl stříbrné příbory, maminka je uklidila do nejzadnějšího kouta. Na nožích, vidličkách, na každém kousku, je vzadu malým písmem vyraženo „Hotel Imperial".)