- dodržování silného časování sloves, např.
böign – biegen (ohýbat) – bog (ohnul) buägn – gebogen (ohnutý) liegn – liegen (ležet) – lag (ležel) glegn – gelegen (ležený) löign – lügen (lhát) – log (lhal) gluägn – gelogen (zalháno),
přičemž, podle jihoněmeckých a rakouských zvyklostí, chybí tzv. „minulý čas prostý" (imperfektum) – výjimkou je sloveso „sein" (být): ich wår atd. – a na jeho místo nastupuje minulý čas složený (perfektum), tedy
ich böich (ohýbám) ich ho buägn (ohnul jsem) ich liech (ležím) ich bin glegn (ležel jsem) ich löich (lžu) ich ho gluägn (zalhal jsem).
K dalšímu poučení mohou posloužit přítomné tvary sloves
hoom – haben (mít) sei(n) – sein (být) göih – gehen (jít) laffm – laufen (běžet) ich ho ich bin ich gäih ich laff du håst du bist du gäihst du laffst eā håut eā is eā gäiht eā lafft miā håm miā san miā gängā miā laffm ees håts ees sats ees gä(i)ts ees laffts sie håm sie san sie gängā sie laffm.
Nesmí chybět ani malá kytice dalších domácích výrazů:
ållāwal – immer (pořád) ånt tou – Sehnsucht haben (stýskat si) båbārn – grollen, murren (reptat, mrzet se) bedaggln – beschummeln (obelstít) dådārn – reden, plaudern (klábosit) dålkāt – ungeschickt (nešikovný) ei(n)mårkn – einkaufen (nakupovat) Epplbåmbārn – unreifer Apfel (nedozrálé jablko) fåudich – wütend, zornig (rozzuřený) Fichālinā – gewandte Frau (šikovná žena) Glunzn – schmaler Spalt (úzká štěrbina) Goiārl – Gassenjunge (uličník) hobālāt – ungeduldig (netrpělivý) Hui(n)chl – Grobian, Lackl (hulvát) kippln – streiten (hádat se) Köllwouz – Ungehobelter (necivilizovaný chlap) läichālāt – lauwarm (vlažný) Laggārl – wenig Flüssiges (trochu tekutiny) maudārāt – kränklich (nemocný) Muggl – mürrischer Kerl (mrzout) Nåtzā – Schläfchen (šlofík) neikuttln – hinuntertrinken (spláchnout doušek) olwā – albern, dumm (potrhlý, hloupý) Oumās – Ameisen (mravenci) pfuichzn – fauchen (funět, syčet) Pichl – Schmutzfleck (šmouha) quächzn – stöhnen (sténat) Quårgltambārā – Einfaltspinsel (prosťáček) rånich – gierig (chamtivý) rauhmutzich – naßkalt (mokrostudený) Schlåssl – Schlampe (nedbalá ženská) Schtüāzn – Topfdeckel (poklička) Siffling – Trinker (piják) Suddl – Pfütze (louže) Trembl – Haufen (Leute) (hlouček lidí) Tschamstārā – Verehrer (nápadník) uāmobbln – warm anziehen (teple obléci) Uāradln – Murmelspiel (hra na kuličky) vāān – voriges Jahr (loni) vātrallārn – verlieren (ztratit) Waasārl – naive Person (naivní osoba) Wäddālā – Schnittlauch (pažitka) Zistārā – Rundkorb (kulatý koš) Zumml – Schnuller (dudlík),
k tomu často užívaná slovíčka „fei" a „glau", jejichž převod se často podaří jen nedokonale:
Öitzā gäih fei! = No tohle! – kumm fei! = přijď určitě! – fei niāt = jen ne – ich ho dås fei gsågt = vždyť jsem ti to říkal – bleib' fei dāham! = zůstaň ale rozhodně doma! – Döi is glau nåuch Gfell gångā = ta prý šla do Gfell – deā is glau gschturm = ten prý zemřel – döi håm glau gheiāt = ti prý se vzali – atd.
Jedno slůvko potvrzující, zesilující, ba zapřísahající, druhé zmírňující a naznačující tichou pochybnost – jak jemné rozdíly se s jejich pomocí dají vyjádřit!
Kde je jazyk, a tím spíš nářečí, nejživější?
Jistě u rčení a přísloví!
V následujícím mají být některé ukázky z bohaté pokladnice nářečního slovníku podnětem, jak probudit a oživit zájem o domácí dialekt.
Zvolání
Zur weiteren Einführung mögen die Formen der Gegenwart dienen von
hoom – haben sei(n) – sein göih – gehen laffm – laufen
ich ho ich bin ich gäih ich laff
du håst du bist du gäihst du laffst
eā håut eā is eā gäiht eā lafft
miā håm miā san miā gängā miā laffm
ees håts ees sats ees gä(i)ts ees laffts
sie håm sie san sie gängā sie laffm.
Ein kleiner Strauß anderer heimatlicher Ausdrücke darf nicht fehlen:
ållāwal – immer
ånt tou – Sehnsucht haben
båbārn – grollen, murren
bedaggln – beschummeln
dådārn – reden, plaudern
dålkāt – ungeschickt
ei(n)mårkn – einkaufen
Epplbåmbārn – unreifer Apfel
fåudich – wütend, zornig
Fichālinā – gewandte Frau
Glunzn – schmaler Spalt
Goiārl – Gassenjunge
hobālāt – ungeduldig
Hui(n)chl – Grobian, Lackl
kippln – streiten
Köllwouz – Ungehobelter
läichālāt – lauwarm
Laggārl – wenig Flüssiges
maudārāt – kränklich
Muggl – mürrischer Kerl
Nåtzā – Schläfchen
neikuttln – hinuntertrinken
olwā – albern, dumm
Oumās – Ameisen
pfuichzn – fauchen
Pichl – Schmutzfleck
quächzn – stöhnen
Quårgltambārā – Einfaltspinsel
rånich – gierig
rauhmutzich – naßkalt
Schlåssl – Schlampe
Schtüāzn – Topfdeckel
Siffling – Trinker
Suddl – Pfütze
Trembl – Haufen (Leute)
Tschamstārā – Verehrer
uāmobbln – warm anziehen
Uāradln – Murmelspiel
vāān – voriges Jahr
vātrallārn – verlieren
Waasārl – naive Person
Wäddālā – Schnittlauch
Zistārā – Rundkorb
Zumml – Schnuller,
dazu die häufig gebrauchten Wörtchen „fei” und „glau”, deren Übertragung oft nur unzulänglich gelingt:
Öitzā gäih fei! = na, so etwas! – kumm fei! = komm bestimmt! – fei niāt = bloß nicht – ich ho dås fei gsågt = ich habe es dir doch gesagt – bleib' fei dāham! = bleibe aber bestimmt daheim! – Döi is glau nåuch Gfell gångā = die ist angeblich nach Gfell gegangen – deā is glau gschturm = der soll gestorben sein – döi håm glau gheiāt = die sollen geheiratet haben – usw.
Das eine bejahend, verstärkend, ja beschwörend, das andere abschwächend und leisen Zweifel andeutend, welch' feine Unterschiede lassen sich doch durch sie ausdrücken!
Wo ist eine Sprache, erst recht eine Mundart, am lebendigsten?
Sicherlich bei den Redensarten und Sprichwörtern!
Im folgenden sollen einige Kostproben aus dem reichen Schatz mundartlichen Vokabulars Anregung sein, das Interesse am heimatlichen Dialekt zu wecken und zu beleben.
**
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.