⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Když v zimě zamrzl Ebmetský rybník, směli jsme během vyučování bruslit, přičemž se nás pokoušel zasvětit do „vznešenějšího" krasobruslení.
Na rozsáhlých výletech seznamoval Prosch své žáky s domovským okolím a znamenitě uměl při výuce dějepisu probouzet zájem o souvislosti ve velkém světě. Velké zásluhy o naše rodné město má připomenout shrnutí jeho působení, které následuje po tomto příspěvku.
Dalším podporovatelem mládeže byl odborný učitel Schmidt. Shromažďoval kolem sebe žáky, kteří se zajímali o výuku houslí.
Vrchní učitel Sturm se snažil rozšířit kostelní chór o nové zpěvačky a zpěváky. Kromě toho obveseloval obyvatelstvo krásnými operetními představeními ve Volském sále (Ochsensaal) a převzal vedení pěveckých hodin, které později pokračoval vrchní učitel Hans Neidhart. Odborný učitel Franz Gerstner se spolu s Oskarem Ottem („Otto-Schnack") staral o budování a podporu tělocvičných a sportovních skupin.
I při masopustu se učitelské síly podílely, když bylo třeba například na dětském masopustu sestavovat historické germánské skupiny.
Škola byla víc než místem výuky a výchovy, byla středem čilého duchovního života.
Když občané slavkovské farní obce přišli jako vyhnanci ze své domoviny do poválečného Německa, aby si – jen s osobním majetkem a odborným uměním – znovu vytvořili životní základ a hledali trochu domova, ukázalo se, že na to byli dobře vybaveni. Vedle cíleného školního a odborného vzdělání a dobrých znalostí v hospodářské a řemeslné oblasti, například v porcelánovém průmyslu, s sebou přinesli i silnou vůli k novému začátku. Při zapracovávání se do nových výdělečných možností poznali, jak velmi musí být vděční svým bývalým učitelům a vychovatelům, kteří je tak důkladně a všestranně připravili na život.
Rudolf Prosch – ředitel měšťanské školy a archivář
Rudolf Prosch se narodil 8. března 1876 v Luku u Žlutic (Luck bei Luditz). Studoval na učitelském ústavu v Praze a v roce 1895 složil učitelskou zkoušku. Byl mladým učitelem v Lomnici (Littmitz), Chodově (Chodau) a Nové Vsi (Neudorf) a v roce 1901 přišel jako odborný učitel na měšťanskou školu do Horního Slavkova (Schlaggenwald).
Více než třicet let vyučoval hochy z města i okolí, nezřídka dokonce děti svých bývalých žáků. Přísný a spravedlivý, získal si úctu a respekt a zůstal všem v dobré paměti. Mnozí vděčí odbornému učiteli Proschovi za velkou část svých základních znalostí, které uměl jasně a nezapomenutelně předávat.
Díky svým výchovným schopnostem, skromné, přímé povaze a jako opravdový přítel přírody se těšil mezi obyvatelstvem vysoké vážnosti.
kennen, von Schlangen über die Vögel zu den eßbaren und giftigen Pilzen in unseren Wäldern.
Wenn im Winter der Ebmetteich zugefroren war, durften wir während der Unterrichtszeit Schlittschuh fahren, wobei er uns in den „gehobenen" Eislauf einzuführen versuchte.
In weitangelegten Ausflügen machte Prosch seine Schüler mit der heimatlichen Umgebung bekannt und verstand es vorzüglich, im Geschichtsunterricht Interesse für die Zusammenhänge in der großen Welt zu wecken. Die großen Verdienste um unsere Heimatstadt soll eine Zusammenfassung seines Wirkens nach diesem Beitrag besonders würdigen.
Ein anderer Förderer der Jugend war Fachlehrer Schmidt. Er scharte Schüler um sich, die sich für den Violinunterricht interessierten.
Oberlehrer Sturm bemühte sich, den Kirchenchor mit neuen Sängerinnen und Sängern auszubauen. Außerdem erfreute er die Bevölkerung durch schöne Operettenaufführungen im Ochsensaal und übernahm die Leitung der Singstunden, die später Oberlehrer Hans Neidhart weiterführte. Fachlehrer Franz Gerstner kümmerte sich mit Oskar Otto („Otto-Schnack") um den Aufbau und die Förderung von Turn- und Sportgruppen.
Auch beim Fasching wirkten die Lehrkräfte mit, wenn es z.B. galt, beim Kinderfasching historische Germanengruppen zusammenzustellen.
Die Schule war mehr als ein Ort für Unterricht und Erziehung, sie war Mittelpunkt für ein reges geistiges Leben.
Als die Bürger der Pfarrgemeinde Schlaggenwald als Heimatvertriebene in das Nachkriegsdeutschland kamen, um – nur im Besitz ihrer persönlichen Habe und ihres beruflichen Könnens – wieder eine Lebensgrundlage zu schaffen und ein wenig Heimat zu suchen, zeigte sich, daß sie dafür gut gerüstet waren. Neben einer gezielten Schul- und Berufsausbildung und guten Kenntnissen auf wirtschaftlichem und gewerblichem Gebiet, z.B. der Porzellanindustrie, brachten sie einen starken Willen zum Neubeginn mit. Bei der Einarbeitung in neue Verdienstmöglichkeiten erkannten sie, wie sehr sie ihren ehemaligen Lehrern und Ausbildern dankbar sein mußten, die sie so gründlich und umfassend für das Leben vorbereitet hatten.
Rudolf Prosch – Bürgerschuldirektor und Archivar
Rudolf Prosch wurde am 8. März 1876 in Luck bei Luditz geboren. Er studierte an der Lehrerbildungsanstalt in Prag und legte 1895 die Lehramtsprüfung ab. Er war Junglehrer in Littmitz, Chodau und Neudorf und kam im Jahre 1901 als Fachlehrer an die Bürgerschule in Schlaggenwald.
In mehr als dreißig Jahren unterrichtete er die Buben der Stadt und Umgebung, nicht selten sogar die Kinder seiner früheren Schüler. Streng und gerecht, erwarb er sich Achtung und Respekt und blieb allen in guter Erinnerung. Viele verdanken Fachlehrer Prosch einen guten Teil ihres elementaren Wissens, das er klar und einprägsam zu vermitteln verstand.
Durch seine erzieherischen Fähigkeiten, seine bescheidene, gerade Art und als wahrer Freund der Natur genoß er unter der Bevölkerung hohes Ansehen.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.