Chlapecká obecná škola: vedení ředitel Otto Fischer – ředitel Josef Schott – učitel Johann Neidhart – učitel Franz Gebauer – učitel Franz Berdan – učitelka Emma Gerstner – učitel Kasper – učitel Franz Reif – učitelka Emma Hajek – učitel Anton Mayer – učitel Josef Floßmann;
Chlapecká měšťanská škola: ředitel Otto Fischer – ředitel Rudolf Prosch – odborný učitel Franz Gerstner – ředitel Josef Schott – odborný učitel Franz Kornheisl – odborný učitel Stöbrich – odborný učitel Franz Fischer – odborný učitel Möckl – odborný učitel Anton Meier – odborný učitel Meinl;
Všeobecná řemeslná pokračovací škola: vedení učitel Johann Neidhart – učitel Franz Gebauer – odborný učitel Franz Gerstner.
(Učitelé na venkovských školách jsou uvedeni při popisu jednotlivých obcí.)
Vedle německé školy vznikla kolem roku 1930 i česká škola pro děti českých úředníků u pošty, dráhy a četnictva. V roce 1929 stát pro ni koupil Voitův dům na Starém náměstí. Protože ale bylo jen málo českých dětí, snažil se stát získat děti chudých německých rodičů dárky a příspěvky. Jen málo z nich toho ale využilo.
Po skončení druhé světové války byly všechny německé školy uzavřeny.
Jak velmi obecnímu zastupitelstvu záleželo na solidním školství a na dobře vzdělaných žácích, je patrné i z udělovaných vyznamenání, která byla uchovávána v městském muzeu. Šlo přitom o školní ceny z počátku 19. století, zejména o stříbrné přívěsky ve tvaru medailí. Na přední straně stálo ve věnci: „Ctnosti a píli k odměně." Na zadní straně městský znak s nápisem: „Město Schlaggenwald."
Z tohoto přívěsku existovaly dvě varianty. Na jedné byl městský znak zakryt korunou, na druhé halapartnou. V roce 1926 se u karlovarského starožitníka Fr. Kohna objevila třetí varianta. Ukazuje dva havíře vedle městského znaku.
Naši učitelé se vedle své vyučovací a výchovné práce projevovali i literární nebo uměleckou činností. Zde je třeba jmenovat především ředitele měšťanské školy Johanna Hahna, narozeného v Lokti (Elbogen) a od roku 1900 zaměstnaného v Horním Slavkově (Schlaggenwald), kterého ctili jako vlastivědného badatele a svým literárním působením ho označovali jako „Rosseggera Kaiserwaldu". Vedle povídky „Der Hexenbub" napsal divadelní hru „Der Heideprinz".
Pravděpodobně podnícen tajemnými zprávami a pověstmi havířů o nebezpečích v štolách a šachtách napsal: „Pověsti z Horního Slavkova (Schlaggenwald) a okolí", „Schlaggenwald – dialektový ostrov", „Poslední poprava v Horním Slavkově (Schlaggenwald)", „Kniha pověstí domoviny", „Horní hornické město Schlaggenwald v německé literatuře" a „Domovské zvuky – příběhy a postavy z franského kraje".
Podle názoru učitele R. Mareterera pochází Johann Hahn z generace učitelů, pro něž bylo samozřejmé ve službě domovině vyzvedávat její poklady a uchovávat je pro budoucí pokolení.
Velké uznání náleží našemu řediteli měšťanské školy Rudolfu Proschovi. Vedle své vyučovací činnosti podporoval snahu učitelského sboru předávat mládeži i mnoho praktických znalostí.
Tak zprostředkovával ve školicích kurzech znalosti o péči o stromy a šlechtění a vyučoval zainteresované žáky Gabelsbergerovu těsnopisnou soustavu. Díky němu se žáci na výletech vedle vlastivědy důkladně seznamovali s domácí faunou a flórou, od hadů přes ptáky až po jedlé a jedovaté houby v našich lesích.
(Doberauer) – HLn Hedwig Schindler;
Knabenvolksschule: Ltg. BD Otto Fischer – BD Josef Schott – L Johann Neidhart – L Franz Gebauer – L Franz Berdan – Ln Emma Gerstner – L Kasper – L Franz Reif – Ln Emma Hajek – L Anton Mayer – L Josef Floßmann;
Knabenbürgerschule: BD Otto Fischer – BD Rudolf Prosch – FL Franz Gerstner – BD Josef Schott – FL Franz Kornheisl – FL Stöbrich – FL Franz Fischer – FL Möckl – FL Anton Meier – FL Meinl;
Allgemeine gewerbliche Fortbildungsschule: Ltg L Johann Neidhart – L Franz Gebauer – FL Franz Gerstner.
(Die Lehrer an den Dorfschulen erscheinen bei der Beschreibung der einzelnen Dörfer.)
Neben der deutschen Schule entwickelte sich um 1930 auch eine tschechische für die Kinder der tschechischen Beamten bei Post, Bahn und Gendarmerie. Im Jahre 1929 kaufte der Staat dafür das Voitshaus am Alten Markt. Da es aber nur wenig tschechische Kinder gab, versuchte der Staat, die Kinder armer deutscher Eltern durch Geschenke und Zuschüsse zu gewinnen. Es machten aber nur wenige davon Gebrauch.
Nach Beendigung des Zweiten Weltkrieges wurden alle deutschen Schulen geschlossen.
Wie sehr der Stadtgemeinde an einem gediegenen Schulwesen und an gut ausgebildeten Schülern lag, läßt sich auch an den verliehenen Auszeichnungen erkennen, die im Stadtmuseum verwahrt wurden. Es handelte sich dabei um Schulpreise aus dem Anfang des 19. Jhs., vor allem um silberne Anhänger in Medaillenform. Auf der Vorderseite stand in einem Laubkranz: „Der Tugend und dem Fleiße zur Belohnung." Auf der Rückseite das Stadtwappen mit der Aufschrift: „Stadt Schlaggenwald."
Von diesem Anhänger gab es zwei Varianten. Auf der einen war das Stadtwappen von einer Krone, auf der anderen von der Hellebarde gedeckt. Im Jahre 1926 tauchte beim Karlsbader Antiquitätenhändler Fr. Kohn eine dritte Variante auf. Sie zeigt die beiden Bergknappen neben dem Stadtwappen.
Unsere Lehrer traten neben ihrer Unterrichts- und Erziehungsarbeit auch durch ihre literarische oder künstlerische Tätigkeit hervor. Hier ist vor allem der in Elbogen geborene und im Jahre 1900 in Schlaggenwald angestellte Bürgerschuldirektor Johann Hahn zu nennen, den man als Heimatforscher verehrte und durch sein literarisches Wirken als „Rosegger des Kaiserwaldes" bezeichnete. Neben der Erzählung „Der Hexenbub" schrieb er das Schauspiel „Der Heideprinz".
Wahrscheinlich durch die geheimnisvollen Berichte und Sagen der Bergleute über ihre Gefahren in den Stollen und Schächten angeregt, schrieb er: „Sagen aus Schlaggenwald und Umgebung", „Schlaggenwald – eine Dialektinsel", „Die letzte Hinrichtung in Schlaggenwald", „Sagenbuch der Heimat", „Die Bergstadt Schlaggenwald im deutschen Schrifttum" und „Heimatklänge – Geschichten und Gestalten aus dem fränkischen Lande".
Nach Meinung des Lehrers R. Marterer stammt Johann Hahn aus der Lehrergeneration, für die es selbstverständlich war, im Dienste der Heimat deren Schätze auszugraben und für die Nachwelt zu erhalten.
Große Anerkennung gebührt unserem Bürgerschuldirektor Rudolf Prosch. Neben seiner Lehrtätigkeit unterstützte er das Bestreben der Lehrerschaft, an die Jugend auch viel praktisches Wissen weiterzugeben.
So vermittelte er in Schulungskursen Kenntnisse in Baumpflege und Veredelung und unterwies interessierte Schüler in Gabelsberger Stenographie. Durch ihn lernten die Schüler auf Ausflügen neben der Heimatkunde die heimische Fauna und Flora gründlich
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.